Učebnice

Největší jezera Evropy

Přehled 22 největších jezer Evropy seřazených podle rozlohy v km². V čele stojí ruské Ladožské jezero s více než 18 000 km².

Nejvodnatější řeky Evropy

Tabulka nejvodnatějších řek Evropy seřazených podle průtoku v m³/s. Volha a Dunaj vedou žebříček – dominují ve všech třech základních veličinách.

Rakousko a České Země v letech 1648-1790 – Marie Terezie

Po Vestfálském míru Habsburkové upevnili nadvládu v Čechách a bojovali o nadvládu v Evropě. Marie Terezie (1740–1780) vzdorovala Prusku ve slezských válkách a zavedla zásadní reformy školství, armády i hospodářství — položila základy moderního rakouského státu.

Afrika: Poloha, povrch a podnebí

Poloha a rozloha afrického kontinentu, členitost terénu, podnebné pásy, pouště a vegetace — fyzická geografie Afriky.

Evropa v raném středověku I. – Itálie, Anglie, Francká říše, Pyreneje

Po pádu Západořímské říše (476 n. l.) se z trosek antiky zrodil nový svět středověkých království a lenního systému. Tento díl mapuje raný středověk v Itálii, na Pyrenejském poloostrově, v Anglii a ve Franské říši — od Chlodvíka I. po Karla Velikého a vznik prvních evropských monarchií.

Pravěk I: Vznik člověka a doba kamenná

Od prvních hominidů přes evoluci člověka až po neolit a eneolit — lekce mapuje nejstarší kapitolu lidské historie, dobu kamennou a přechod k zemědělství.

Asie: Podnebí, vegetace a vodstvo

Podnebné pásy Asie od rovníkového po polární, vegetační pásy, klimatické rekordy a vodstvo — řeky, jezera a moře asijského kontinentu.

Geomorfologické členění ČR

Přehled geomorfologického členění ČR: výškové kategorie reliéfu, nížiny, pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny a geomorfologické jednotky České republiky.

Obyvatelstvo Evropy

Přehled demografických údajů Evropy: počet obyvatel, natalita, mortalita, přirozený přírůstek, národnosti a náboženství.

Rusko, Polsko a Francie – Kontinentální Evropa po roce 1648

Rusko Petra I. Velikého se probudilo z izolace a vstoupilo do klubu evropských velmocí. Francie pod Ludvíkem XIV. „Králem Slunce” naopak dosáhla vrcholu absolutismu. Tato lekce mapuje dvě mocnosti, které určovaly kontinentální Evropu v druhé polovině 17. a v 18. století.

Evropa v raném Středověku III. – Byzantská říše, Arabové, Rusko

Zatímco západ Evropy budoval feudální řád, Byzantská říše chránila odkaz antiky, islám sjednotil Araby v nejmocnější říši světa a na východě vzkvétala Kyjevská Rus. Tento díl přibližuje tři civilizace, jež středověkou Evropu formovaly ze tří světových stran.

Evropská Unie, Rada Evropy

Přehled evropské integrace: vznik a rozšiřování Evropské unie, instituce EU, Rada Evropy, eurozóna a schengenský prostor.

Habsburská Monarchie v letech 1790-1848 – Revoluce 1848-1849 v Evropě

Konzervativní Metternichův systém dusil Evropu přes tři desetiletí — v roce 1848 explodoval. Revoluce zasáhla Paříž, Vídeň, Praha i Budapešť. Tato lekce mapuje habsburskou monarchii od Josefova osvícenského dědictví přes klidné Biedermeier až po revoluční vichřici „jara národů”.

Jihozápadní Asie I: Levanta a okolí

Kypr, Turecko, Írán, Izrael, Palestina, Libanon, Sýrie a Jordánsko — geografie, obyvatelstvo, hospodářství a politika zemí levantské části Jihozápadní Asie.

Mezopotámie: Sumerové, Babylonie a Asýrie

Kolébka civilizace — Mezopotámie dala světu písmo, zákoník Chammurapiho a velká impéria. Lekce pokrývá Sumerovce, Akkadskou říši, Babylonii, Asýrii a jejich kulturu.

USA

Zeměpisný přehled USA: rozloha, obyvatelstvo, federální zřízení, ekonomika, největší města a základní geografické charakteristiky Spojených států.

České země v raném středověku I. (do roku 935)

Slované dorazili na území dnešních Čech a Moravy v 6. století a záhy budovali první státní celky — Sámovu říši, Velkou Moravu i zárodek přemyslovského státu. Lekce sleduje cestu od kočovných kmenů k prvním přemyslovským knížatům a přichod Cyrila a Metoděje.

Hlavní Města Severní Ameriky

Kompletní přehled hlavních měst Severní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku – nezávislé státy i závislá území karibských ostrovů.

Osvícenství a předrevoluční Francie

Osvícenství 18. století zaselo semeno svobody a rozumu. Myslitelé jako Voltaire, Rousseau a Montesquieu zpochybnili absolutismus a církevní moc — a připravili půdu pro revoluci. Lekce mapuje osvícenské myšlení a krizi předrevoluční Francie za Ludvíka XV. a XVI.

Starověký Egypt I: Politické dějiny

Od Staré říše a pyramid přes Novou říši a slavné faraony až po helénistické období — kompletní politické dějiny starověkého Egypta.

Velká francouzská revoluce (1789–1799)

Dobytí Bastilly, Deklarace práv člověka, jakobínský teror a vláda Direktoria — čtyři fáze revoluce, která změnila Francii i celou Evropu. Kompletní přehled Velké francouzské revoluce 1789–1799.

Benelux, Francie a Monako

Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Monako — geografie, ekonomika, obyvatelstvo a klíčová fakta o státech západní kontinentální Evropy.

Křížové výpravy a rytířské řády

Osm křížových výprav, papežský záměr osvobodit Jeruzalém, templářský řád, johanité, němečtí rytíři — kompletní dějiny křižáckého hnutí středověku.

Napoleon Bonaparte a napoleonské války

Od Konzulátu přes šest koaličních válek až po Vídeňský kongres — Napoleon Bonaparte přepsal mapu Evropy. Kompletní lekce o Napoleonově vzestupu, vojenských taženích a pádu.

Státy Jižní Ameriky

Přehled všech států Jižní Ameriky: Brazílie, laplatské státy, andské státy a Guyany – rozloha, obyvatelstvo a státní zřízení.

2. světová válka – I. část: 1939-1941 (do útoku na SSSR)

Druhá světová válka začala 1. září 1939 přepadením Polska. Bleskové tažení na západ, pád Francie za šest týdnů, bitva o Británii z vzduchu — Hitler ovládl pevninskou Evropu. Tato lekce mapuje první fázi války (1939–1941) a okolnosti jejího globálního rozšíření.

Jižní Evropa

Přehled Jižní Evropy: Pyrenejský poloostrov, Itálie, Řecko a menší státy – rozloha, obyvatelstvo, ekonomika a státní zřízení.

Starověká Indie

Civilizace údolí Indu patří mezi nejstarší a nejméně prozkoumané kultury světa. Města Mohendžo-daro a Harappa měla sofistikovanou kanalizaci a urbanistické plánování již ve 3. tisíciletí př. n. l. Tento článek sleduje vývoj od harappské kultury přes védské období a zrod buddhismu až po Mauryjskou říši císaře Ašóky — jednoho z prvních panovníků v dějinách, který prohlásil nenásilí za státní zásadu.

Starověká Čína

Čínská civilizace je jednou z nejdéle nepřetržitě existujících kultur světa. Tento článek provede čtenáře od legendárních počátků přes první historické dynastie Šang a Čou, filozofické přelomy Konfucia a Lao-c’, až po sjednocení Číny prvním císařem Čchin Š’-chuang-tim — který vybudoval část Velké čínské zdi a jehož hrob střeží terakotová armáda tisíců hliněných vojáků.

Evropa v letech 1066-1526 – Část III. – Uhersko, Polsko, Osmanská říše

Střední a jihovýchodní Evropa ve 14.–15. století žila ve stínu osmanské expanze. Zatímco Uhersko a Polsko budovaly silná království, Osmanská říše dobyla Konstantinopol (1453) a pod Sulejmanem Nádherným stlačila Evropu až k branám Vídně. Zároveň se Španělé a Portugalci vydali hledat nové světy za obzorem.

Starověké Řecko I. – Řecké báje, Kréta, Sparta, Athény

Starověké Řecko není jeden stát, ale mozaika nezávislých městských států — polis — z nichž každý měl vlastní vládu, zákony i charakter. Mínójská Kréta, záhadná mykénská kultura, přísná Sparta s výchovou bojovníků a demokratické Athény s jejich filozofy a vědci — to je první díl příběhu civilizace, která položila základy celé evropské kultury, demokracie a svobodného myšlení.

České Země v letech 1197-1526 – Část I. – Poslední Přemyslovci

Zlatý věk přemyslovských Čech nastoupil s Přemyslem Otakarem I., jenž si vymohl Zlatou bulu sicilskou (1212). Jeho vnuk Přemysl Otakar II. — „král železný a zlatý” — vybudoval největší středoevropskou říši, aby ji ztratil v bitvě na Moravském poli (1278).

Starověké Řecko II. – Válka Perská, Peloponéská, Makedonie

V 5. století př. n. l. čelí Řecko největší hrozbě své existence — obrovské perské říši. Slavné bitvy u Marathónu, Thermopyl a Salamíny se staly věčným symbolem obrany svobody proti přesile. Po vítězství nad Persií však propuká ničivá peloponéská válka mezi Aténami a Spartou. Příběh uzavírá vzestup Makedonie a geniální tažení Alexandra Velikého, který dobyl svět od Řecka až po Indii.

Jan Lucemburský a Karel IV.

Jan Lucemburský jako diplomat a rytíř, Karel IV. jako zakladatel — otec vlasti, který postavil Prahu a zapsal Čechy do centra Evropy. Lekce o zlatém věku lucemburské éry.

Starověký Řím I. – Založení Říma a Etruskové, Republika a její fungování – Do Punských Válek

Podle legendy založili Řím bratři Romulus a Remus roku 753 př. n. l. Ze skromné osady na Palatinském pahorku vyrostlo během staletí mocné město ovládající celý Apeninský poloostrov. Tento díl sleduje dobu královskou s vlivem Etrusků, vznik republiky, fungování senátu a konzulárního systému i první expanzi za hranice Itálie — až ke střetu se svým největším sokem: Kartágem.

První Světová Válka (1914 – 1918) – Kompletní Informace

Atentát na arcivévodu Ferdinanda v Sarajevu (28. 6. 1914) spustil lavinový efekt aliancí. Čtyři roky zákopové války, plynu a průmyslového vraždění změnily Evropu k nepoznání: čtyři impéria padla, mapa světa se přepsala. Tato lekce kompletně mapuje průběh první světové války rok po roku.

Starověký Řím II. – Punské války (první, druhá, třetí), Triumviráty, Krize a konec Republiky

Největší soupeř Říma nepocházel z Řecka ani Orientu, ale z Afriky — z Kartága. Tři punské války (264–146 př. n. l.) rozhodovaly o tom, kdo ovládne celé Středomoří. Kartaginský vojevůdce Hannibal překročil se svými slony Alpy a opakovaně porazil Řím. Přesto Řím nakonec zvítězil. Tento díl také sleduje vnitřní krizi republiky, první a druhý triumvirát a politický vzestup Julia Caesara.

Václav IV. a předhusitská krize

Václav IV. se potýkal s církevní krizí, odbojnou šlechtou i sesazením z říšského trůnu. Napjaté předhusitské desetiletí, které vedlo k Jana Husa a husitské revoluci.

České země v letech 1197-1526 – Část III. (Husitství, 1415-1437)

Upálení Mistra Jana Husa na kostnickém koncilu (1415) zažehlo revoluční válku, jež dvě desetiletí kladla na kolena celou Evropu. Husité předběhli reformaci o sto let — vytvořili náboženské strany, táborové obce a vojenský génius Jana Žižky z Trocnova se stal legendou středověkého válečnictví.

České země v letech 1197-1526 – část IV. (1437-1526) – Jagelonci

Po skončení husitských bouří stanulo Česko před otázkou: kdo bude vládnout? Jiří z Poděbrad — první husitský král Evropy — a poté polsko-litevští Jagellonci formovali pozdně středověké Čechy, v nichž stavovský stát čím dál více omezoval moc královskou.

Církev ve starověku a raném středověku

Bez porozumění roli církve nelze pochopit středověk. Církev budovala kláštery jako centra vzdělání, roku 1054 se rozdělila na římský západ a byzantský východ a v boji o investituru svedla zásadní souboj s německými císaři. Tato lekce mapuje vzestup papežství a počátky církevní reformy.

Seznam českých panovníků – Od Bořivoje až po současnost

Přehledný seznam všech českých knížat, králů a prezidentů od Bořivoje I. (asi 872) až po současnost — rychlý průvodce dynastiemi Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků i Jagellonců napříč celým tisíciletím české státnosti.

SSSR a Rusko po roce 1945 – Studená válka a Vývoj v SSSR

Po Stalinově smrti (1953) sovětský systém prošel destalinizací, ale nikdy skutečnou reformou. Brežněvova éra stagnace, Gorbačovova glasnosť a perestrojka — a pak neočekávaný rozpad SSSR v roce 1991 změnily geopolitiku světa. Tato lekce sleduje SSSR a Rusko po roce 1945.

Dějiny Číny po roce 1945 – Mao Ce-tung, Komunismus, Tibet

Mao Ce-tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku (1949) po vítězství nad nacionalisty. Kulturní revoluce, Tiananmen, Teng Siao-pchingovy ekonomické reformy a vzestup k druhé velmoci světa — tato lekce sleduje Čínu od roku 1945 po současnost.

České Země v letech 1526-1620 – Nástup Habsburků na Český Trůn

Mohácká bitva (1526) přivedla na český trůn Habsburky — dynastii, jež zde bude vládnout tři sta let. Ferdinand I. zavedl absolutismus, Rudolf II. z Prahy učinil centrum renesanční Evropy a Matyáš konflikt přiostřil natolik, že roku 1618 vybuchlo Stavovské povstání.

Korejská válka- I. Konflikty ve Světě po Druhé Světové Válce

Korejská válka (1950–1953) byla první horkou válkou studené války: Sever (SSSR + Čína) vs. Jih (USA + OSN). Skončila příměřím na 38. rovnoběžce — hranici platnou dodnes. Vzor proxy konfliktů, které budou definovat druhou polovinu 20. století.