Největší jezera Evropy
Přehled 22 největších jezer Evropy seřazených podle rozlohy v km². V čele stojí ruské Ladožské jezero s více než 18 000 km².
Přehled 22 největších jezer Evropy seřazených podle rozlohy v km². V čele stojí ruské Ladožské jezero s více než 18 000 km².
Tabulka nejvodnatějších řek Evropy seřazených podle průtoku v m³/s. Volha a Dunaj vedou žebříček – dominují ve všech třech základních veličinách.
Po Vestfálském míru Habsburkové upevnili nadvládu v Čechách a bojovali o nadvládu v Evropě. Marie Terezie (1740–1780) vzdorovala Prusku ve slezských válkách a zavedla zásadní reformy školství, armády i hospodářství — položila základy moderního rakouského státu.
Poloha a rozloha afrického kontinentu, členitost terénu, podnebné pásy, pouště a vegetace — fyzická geografie Afriky.
Poloha a rozloha Asie, hranice kontinentu, povrch — nížiny, pohoří, sopky — a geologický vývoj. Fyzická geografie největšího světadílu.
První část o atmosféře: složení vzdušného obalu Země, vrstvy atmosféry, počasí a jeho prvky, všeobecná cirkulace vzduchu.
Komplexní přehled Austrálie: poloha, povrch, vodstvo, členitost, obyvatelstvo a hospodářství s informacemi o jednotlivých australských státech.
Základní zeměpisné informace o České republice: rozloha, poloha, geologický vývoj, státní hranice a územní vývoj od středověku po vznik ČR.
Přehled přírodních podmínek Evropy: hranice, rozloha, poloostrovnatost, pohoří, řeky, jezera a podnebí druhého nejmenšího světadílu.
Po pádu Západořímské říše (476 n. l.) se z trosek antiky zrodil nový svět středověkých království a lenního systému. Tento díl mapuje raný středověk v Itálii, na Pyrenejském poloostrově, v Anglii a ve Franské říši — od Chlodvíka I. po Karla Velikého a vznik prvních evropských monarchií.
Přehled litosféry z pohledu geologie: složení a stavba Země, pohyb litosférických desek, zemětřesení a seismické vlny.
Od prvních hominidů přes evoluci člověka až po neolit a eneolit — lekce mapuje nejstarší kapitolu lidské historie, dobu kamennou a přechod k zemědělství.
Přehled přírodních podmínek Severní Ameriky: poloha, členitost, pohoří, řeky, Velká jezera, podnebí a přírodní zóny kontinentu.
Slunce, osm planet, jejich měsíce, trpasličí planety, planetky, meteority a komety — kompletní průvodce naší sluneční soustavou.
Třicetiletá válka (1618–1648) začala defenestrací v Praze a skončila Vestfálským mírem, jenž přeformoval celou Evropu. Pro Česko to byl katastrofální přelom: porážka na Bílé hoře (1620), nucená rekatolizace a odchod desetitisíců exulantů do ciziny.
Mírové smlouvy po 1. světové válce, vznik Společnosti národů, Výmarská republika, reparace a Hitlerův nástup k moci — Evropa v letech 1918–1933.
Nil, Kongo, Niger — africké řeky a jezera, koloniální dějiny a postkoloniální vývoj, rasy, jazyky a náboženství afrického obyvatelstva.
Podnebné pásy Asie od rovníkového po polární, vegetační pásy, klimatické rekordy a vodstvo — řeky, jezera a moře asijského kontinentu.
Druhá část o atmosféře: rozdělení klimatických pásů, faktory podnebí a typy podnebí ve světě v závislosti na zeměpisné šířce.
Z rozdělení Franské říše (Verdunská smlouva 843) vznikly zárodky dnešní Francie a Německa. Článek sleduje rodící se království, vzestup německých Ottonů a dramatický věk Vikingů, kteří z rodných skandinávských fjordů přepisovali mapu celé Evropy.
Přehled geomorfologického členění ČR: výškové kategorie reliéfu, nížiny, pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny a geomorfologické jednotky České republiky.
Zeměpisný přehled Kanady, Mexika, států Střední Ameriky a Karibiku – rozloha, obyvatelstvo, hospodářství a státní zřízení jednotlivých zemí.
Druhá část geologie litosféry: sopečná činnost a vulkanismus, typy lávy, minerály, horniny a vznik pohoří.
Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Jugoslávie, Malá dohoda a Mussoliniho fašistická Itálie — nová mapa střední a jižní Evropy po roce 1918.
Přehled demografických údajů Evropy: počet obyvatel, natalita, mortalita, přirozený přírůstek, národnosti a náboženství.
Přehled Oceánie – tichomořské ostrovy rozdělené na Melanésii, Mikronésii a Polynésii, včetně Nového Zélandu a jejich zeměpisných charakteristik.
Doba bronzová přinesla nové kovy a obchod, železná pak Kelty a germánské kmeny. Lekce uzavírá pravěk dobou římskou a stěhováním národů.
Rusko Petra I. Velikého se probudilo z izolace a vstoupilo do klubu evropských velmocí. Francie pod Ludvíkem XIV. „Králem Slunce” naopak dosáhla vrcholu absolutismu. Tato lekce mapuje dvě mocnosti, které určovaly kontinentální Evropu v druhé polovině 17. a v 18. století.
Vzdálenosti ve vesmíru, Mléčná dráha, hvězdné typy, souhvězdí, vznik a zánik hvězd a dějiny kosmonautiky — od teleskopu po vesmírné mise.
Zeměpisný přehled Antarktidy: rozloha, ledovce, podnebí, vodstvo, fauna a flóra třetího nejmenšího světadílu pokrytého ledem po 15 milionů let.
Zatímco západ Evropy budoval feudální řád, Byzantská říše chránila odkaz antiky, islám sjednotil Araby v nejmocnější říši světa a na východě vzkvétala Kyjevská Rus. Tento díl přibližuje tři civilizace, jež středověkou Evropu formovaly ze tří světových stran.
Přehled evropské integrace: vznik a rozšiřování Evropské unie, instituce EU, Rada Evropy, eurozóna a schengenský prostor.
Konzervativní Metternichův systém dusil Evropu přes tři desetiletí — v roce 1848 explodoval. Revoluce zasáhla Paříž, Vídeň, Praha i Budapešť. Tato lekce mapuje habsburskou monarchii od Josefova osvícenského dědictví přes klidné Biedermeier až po revoluční vichřici „jara národů”.
Kypr, Turecko, Írán, Izrael, Palestina, Libanon, Sýrie a Jordánsko — geografie, obyvatelstvo, hospodářství a politika zemí levantské části Jihozápadní Asie.
První část geomorfologie litosféry: reliéf oceánského dna, podmořské hřbety a příkopy, krasové jevy a vznik jeskyní.
Kolébka civilizace — Mezopotámie dala světu písmo, zákoník Chammurapiho a velká impéria. Lekce pokrývá Sumerovce, Akkadskou říši, Babylonii, Asýrii a jejich kulturu.
Druhá část planetární geografie: tvar a rozměry Země, rotace a revoluce, střídání ročních období a magnetické pole Země.
Přehled podnebí a vodstva ČR: klimatické oblasti, hlavní řeky, jezera, rybníky a vodní přehrady – vše podstatné o vodním hospodářství Česka.
Pět států Severní Afriky — geografie, obyvatelstvo, hospodářství a hlavní města Egypta, Libye, Tuniska, Alžírska a Maroka.
Zeměpisný přehled USA: rozloha, obyvatelstvo, federální zřízení, ekonomika, největší města a základní geografické charakteristiky Spojených států.
Zlatá 20. léta v USA, Velká hospodářská krize 1929, New Deal a sovětský SSSR od NEP po Stalinovy čistky — dvě supervelmoci meziválečného světa.
Slované dorazili na území dnešních Čech a Moravy v 6. století a záhy budovali první státní celky — Sámovu říši, Velkou Moravu i zárodek přemyslovského státu. Lekce sleduje cestu od kočovných kmenů k prvním přemyslovským knížatům a přichod Cyrila a Metoděje.
Kompletní přehled hlavních měst Severní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku – nezávislé státy i závislá území karibských ostrovů.
Irák, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Omán, Jemen a OPEC — státy Arabského poloostrova a Perského zálivu.
Druhá část geomorfologie: erozní a akumulační činnost vody a větru, vznik říčních a větrných tvarů georeliéfu.
Chetité v Malé Asii, perské říše, Féničané jako mořeplavci a vynálezci abecedy, a dějiny židovského národa — druhá část starověku Blízkého východu.
Adolf Hitler, antisemitismus, Norimberské zákony, španělská občanská válka a japonsko-čínský konflikt — cesta Evropy a Asie ke druhé světové válce.
Osvícenství 18. století zaselo semeno svobody a rozumu. Myslitelé jako Voltaire, Rousseau a Montesquieu zpochybnili absolutismus a církevní moc — a připravili půdu pro revoluci. Lekce mapuje osvícenské myšlení a krizi předrevoluční Francie za Ludvíka XV. a XVI.
Třetí část planetární geografie: povrch Měsíce, fáze Měsíce, příliv a odliv, zatmění Slunce a Měsíce a jejich mechanismus.
Přehled Severní Evropy: skandinávské státy, Finsko, Island a Pobaltí – rozloha, obyvatelstvo, ekonomika, jazyky a náboženství.
Největší a nejvýznamnější státy subsaharské Afriky — Nigérie, Súdán, Etiopie, Keňa, Tanzanie, DR Kongo a Jižní Afrika.
Irská republika a Spojené království — geografie, obyvatelstvo, hospodářství, politický systém a hlavní města britských ostrovů.
Po sjednocení Čech pod Přemyslovce se český stát rychle rozrůstal i tříbil: záhadná vražda sv. Václava (929/935), vyvraždění Slavníkovců, elimnace Vršovců a první královský titul pro Vratislava II. — tento díl sleduje dramatické formování přemyslovské monarchie.
Vznik ČSR, demokratická ústava, politické strany, zahraniční politika Beneše a prosperující 20. léta — zlatá dekáda první Československé republiky.
Kompletní přehled hlavních měst všech 54 nezávislých afrických států i závislých území, včetně zvláštních případů zemí s více hlavními městy.
Přehled přírodních podmínek Jižní Ameriky: poloha, členitost, pohoří And, řeky (Amazonas), jezera, podnebí a přírodní zóny kontinentu.
Od Staré říše a pyramid přes Novou říši a slavné faraony až po helénistické období — kompletní politické dějiny starověkého Egypta.
Dobytí Bastilly, Deklarace práv člověka, jakobínský teror a vláda Direktoria — čtyři fáze revoluce, která změnila Francii i celou Evropu. Kompletní přehled Velké francouzské revoluce 1789–1799.
Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Monako — geografie, ekonomika, obyvatelstvo a klíčová fakta o státech západní kontinentální Evropy.
Světová hospodářská krize, vzestup Henleinovy SdP, Mnichov 1938, Druhá republika a definitivní likvidace Česko-Slovenska v březnu 1939.
Osm křížových výprav, papežský záměr osvobodit Jeruzalém, templářský řád, johanité, němečtí rytíři — kompletní dějiny křižáckého hnutí středověku.
Od Konzulátu přes šest koaličních válek až po Vídeňský kongres — Napoleon Bonaparte přepsal mapu Evropy. Kompletní lekce o Napoleonově vzestupu, vojenských taženích a pádu.
Hieroglyfy, pyramidy, chrámy, mumifikace, lékařství, matematika a egyptologie — vše o kulturním a vědeckém odkazu starověkého Egypta.
Přehled všech států Jižní Ameriky: Brazílie, laplatské státy, andské státy a Guyany – rozloha, obyvatelstvo a státní zřízení.
Druhá světová válka začala 1. září 1939 přepadením Polska. Bleskové tažení na západ, pád Francie za šest týdnů, bitva o Británii z vzduchu — Hitler ovládl pevninskou Evropu. Tato lekce mapuje první fázi války (1939–1941) a okolnosti jejího globálního rozšíření.
Kompletní přehled hlavních měst Jižní Ameriky pro všechny nezávislé státy i závislá území, včetně zvláštnosti Bolívie se dvěma hlavními městy.
Přehled Jižní Evropy: Pyrenejský poloostrov, Itálie, Řecko a menší státy – rozloha, obyvatelstvo, ekonomika a státní zřízení.
Džingischán a mongolská expanze, Rusko pod tatarskou nadvládou, španělská reconquista a vzestup Portugalska — středověký svět za hranicemi západní Evropy.
Garibaldi a sjednocení Itálie, Bismarck a pruské sjednocení Německa, Viktoriánská Británie — tři klíčové procesy formující Evropu druhé poloviny 19. století.
Civilizace údolí Indu patří mezi nejstarší a nejméně prozkoumané kultury světa. Města Mohendžo-daro a Harappa měla sofistikovanou kanalizaci a urbanistické plánování již ve 3. tisíciletí př. n. l. Tento článek sleduje vývoj od harappské kultury přes védské období a zrod buddhismu až po Mauryjskou říši císaře Ašóky — jednoho z prvních panovníků v dějinách, který prohlásil nenásilí za státní zásadu.
Operace Barbarossa (červen 1941) vtáhla SSSR do války a přinesla zvrat: od německých bleskových vítězství k prvním porážkám u Moskvy a Stalingradu. Tato lekce sleduje klíčový obrat druhé světové války v letech 1941–1943.
Balkánské války, Trojspolek vs. Trojdohoda, koloniální Afrika, Japonsko a Čína — jak se formovaly bloky, které vedly k vypuknutí první světové války.
Sto šestnáct let trvající Stoletá válka (1337–1453) nejen rozhodla o nadvládě nad Francií, ale proměnila obě království: vyslala na jeviště Johanku z Arku, vzbudila národní uvědomění i pohřbila tradiční rytířský ideál středověku.
Čínská civilizace je jednou z nejdéle nepřetržitě existujících kultur světa. Tento článek provede čtenáře od legendárních počátků přes první historické dynastie Šang a Čou, filozofické přelomy Konfucia a Lao-c’, až po sjednocení Číny prvním císařem Čchin Š’-chuang-tim — který vybudoval část Velké čínské zdi a jehož hrob střeží terakotová armáda tisíců hliněných vojáků.
Německo jako největší evropská ekonomika a Slovensko jako středoevropský stát — geografie, hospodářství, obyvatelstvo a hlavní fakta.
Holokaust zabil šest milionů Židů — systémová genocida, jaké svět neviděl. Tato lekce popisuje konečné řešení, osud českých Židů a průběh závěrečné fáze války od vylodění v Normandii přes Jaltskou konferenci až po bezpodmínečnou kapitulaci Německa.
Střední a jihovýchodní Evropa ve 14.–15. století žila ve stínu osmanské expanze. Zatímco Uhersko a Polsko budovaly silná království, Osmanská říše dobyla Konstantinopol (1453) a pod Sulejmanem Nádherným stlačila Evropu až k branám Vídně. Zároveň se Španělé a Portugalci vydali hledat nové světy za obzorem.
Bachův absolutismus, porážka u Königgrätzu a rakousko-uherské vyrovnání 1867 — jak se habsburská monarchie přeměnila v dualistický stát.
Starověké Řecko není jeden stát, ale mozaika nezávislých městských států — polis — z nichž každý měl vlastní vládu, zákony i charakter. Mínójská Kréta, záhadná mykénská kultura, přísná Sparta s výchovou bojovníků a demokratické Athény s jejich filozofy a vědci — to je první díl příběhu civilizace, která položila základy celé evropské kultury, demokracie a svobodného myšlení.
Polsko, Maďarsko, Rakousko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko — státy střední Evropy s jejich geografickými, ekonomickými a demografickými charakteristikami.
Staročeši vs. mladočeši, drobečková politika, punktace, Masaryk a česká politika před první světovou válkou — politický vývoj českých zemí v druhé polovině 19. století.
Zlatý věk přemyslovských Čech nastoupil s Přemyslem Otakarem I., jenž si vymohl Zlatou bulu sicilskou (1212). Jeho vnuk Přemysl Otakar II. — „král železný a zlatý” — vybudoval největší středoevropskou říši, aby ji ztratil v bitvě na Moravském poli (1278).
Vznik Protektorátu, německá správa, první odbojové skupiny, zahraniční vojáci a situace na Slovensku — první dvě léta německé okupace Čech a Moravy.
V 5. století př. n. l. čelí Řecko největší hrozbě své existence — obrovské perské říši. Slavné bitvy u Marathónu, Thermopyl a Salamíny se staly věčným symbolem obrany svobody proti přesile. Po vítězství nad Persií však propuká ničivá peloponéská válka mezi Aténami a Spartou. Příběh uzavírá vzestup Makedonie a geniální tažení Alexandra Velikého, který dobyl svět od Řecka až po Indii.
Přehled Východní Evropy a Ruska: Rusko, Bělorusko a Ukrajina – rozloha, obyvatelstvo, ekonomika a specifika postsovětských slovanských zemí.
Třináct britských kolonií vyhlásilo nezávislost (1776) a v bitvách u Yorktownu porazilo impérium. Nová ústava (1787) dala světu precedent moderní demokracie. Ale vnitřní spor o otroctví rozdělil zemi na Sever a Jih — občanská válka (1861–1865) rozhodla o duši Ameriky.
Jan Lucemburský jako diplomat a rytíř, Karel IV. jako zakladatel — otec vlasti, který postavil Prahu a zapsal Čechy do centra Evropy. Lekce o zlatém věku lucemburské éry.
Úvod do balkánského regionu, ekonomická data zemí a první skupina balkánských států — Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a Chorvatsko.
Příchod Heydricha, atentát, stanné právo, likvidace českých Židů, Slovenské národní povstání a Pražské povstání — dramatický závěr druhé světové války v českých zemích.
Podle legendy založili Řím bratři Romulus a Remus roku 753 př. n. l. Ze skromné osady na Palatinském pahorku vyrostlo během staletí mocné město ovládající celý Apeninský poloostrov. Tento díl sleduje dobu královskou s vlivem Etrusků, vznik republiky, fungování senátu a konzulárního systému i první expanzi za hranice Itálie — až ke střetu se svým největším sokem: Kartágem.
Osvobozené Československo obnovilo demokracii — ale s komunisty ve vládě a sovětskými vojáky v zázemí. Odsun Němců, ztráta Podkarpatské Rusi, Benešovy dekrety. V únoru 1948 komunisté využili krizi a uchopili moc — konec druhé republiky.
Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie, Albánie, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Moldavsko — kompletní data balkánských států.
Atentát na arcivévodu Ferdinanda v Sarajevu (28. 6. 1914) spustil lavinový efekt aliancí. Čtyři roky zákopové války, plynu a průmyslového vraždění změnily Evropu k nepoznání: čtyři impéria padla, mapa světa se přepsala. Tato lekce kompletně mapuje průběh první světové války rok po roku.
Největší soupeř Říma nepocházel z Řecka ani Orientu, ale z Afriky — z Kartága. Tři punské války (264–146 př. n. l.) rozhodovaly o tom, kdo ovládne celé Středomoří. Kartaginský vojevůdce Hannibal překročil se svými slony Alpy a opakovaně porazil Řím. Přesto Řím nakonec zvítězil. Tento díl také sleduje vnitřní krizi republiky, první a druhý triumvirát a politický vzestup Julia Caesara.
Václav IV. se potýkal s církevní krizí, odbojnou šlechtou i sesazením z říšského trůnu. Napjaté předhusitské desetiletí, které vedlo k Jana Husa a husitské revoluci.
Upálení Mistra Jana Husa na kostnickém koncilu (1415) zažehlo revoluční válku, jež dvě desetiletí kladla na kolena celou Evropu. Husité předběhli reformaci o sto let — vytvořili náboženské strany, táborové obce a vojenský génius Jana Žižky z Trocnova se stal legendou středověkého válečnictví.
Únor 1948 přinesl totalitní stát sovětského vzoru: znárodnění, kolektivizace, teror. Politické procesy s nevinými (Slánský, Horáková), pronásledování církve a emigrace. Tato lekce mapuje nejtemnější dekádu komunistického Československa (1948–1960).
Rusko vstoupilo do 20. století otřeseno revolucí 1905 a poraženo Japonskem. Únorová revoluce 1917 svrhla cara, říjnová bolševici převzali moc. Občanská válka, Leninův NEP a Stalinův vzestup přeměnily obrovskou říši v totalitní sovětský stát.
Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius, Nero — julsko-klaudijská dynastie — a Flaviovci Vespasianus, Titus a Domitianus. Příběh prvního století římského císařství.
Po skončení husitských bouří stanulo Česko před otázkou: kdo bude vládnout? Jiří z Poděbrad — první husitský král Evropy — a poté polsko-litevští Jagellonci formovali pozdně středověké Čechy, v nichž stavovský stát čím dál více omezoval moc královskou.
Zatímco Habsburkové posílali Čechy umírat na cizí fronty, v zázemí rostl odpor a v zahraničí Masaryk budoval nový stát. Legie na Sibiři, diplomatická akce v Paříži a Washingtonská deklarace — 28. října 1918 vzniklo Československo.
Šedesátá léta přinesla uvolnění — Pražské jaro 1968 dalo lidem naději. Sovětské tanky ji rozdrtily 21. srpna. Následovala dlouhá „normalizace” Husákovy éry a pak Sametová revoluce (1989), která bez jediného výstřelu vrátila svobodu.
Zlatý věk Antonínovců, krize 3. století, Dominát, Konstantin Veliký, stěhování národů a zánik Západořímské říše. Plus římská vzdělanost, architektura a literatura.
Puritánská Anglie odmítla absolutismus Stuartovců: občanská válka (1642–1649) skončila popravou krále Karla I. Oliver Cromwell vládl jako Lordprotektor, ale po jeho smrti se monarchie vrátila. „Slavná revoluce” (1688) pak natrvalo omezila moc koruny parlamentem.
Přehled úředních názvů státu, všech prezidentů a premiérů Československa a České republiky od roku 1918 po současnost — orientační průvodce pro srovnání a opakování celých moderních dějin státu.
Bez porozumění roli církve nelze pochopit středověk. Církev budovala kláštery jako centra vzdělání, roku 1054 se rozdělila na římský západ a byzantský východ a v boji o investituru svedla zásadní souboj s německými císaři. Tato lekce mapuje vzestup papežství a počátky církevní reformy.
Přehledný seznam všech českých knížat, králů a prezidentů od Bořivoje I. (asi 872) až po současnost — rychlý průvodce dynastiemi Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků i Jagellonců napříč celým tisíciletím české státnosti.
Po Stalinově smrti (1953) sovětský systém prošel destalinizací, ale nikdy skutečnou reformou. Brežněvova éra stagnace, Gorbačovova glasnosť a perestrojka — a pak neočekávaný rozpad SSSR v roce 1991 změnily geopolitiku světa. Tato lekce sleduje SSSR a Rusko po roce 1945.
Od Trumana po Clintonovy: tato lekce sleduje Spojené státy v době studené války — souboj s SSSR o globální nadvládu, Koreu a Vietnam, hnutí za občanská práva, kosmické závody i pád Berlínské zdi a konec bipolárního světa.
Když Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenbergského chrámu (1517), nezamýšlel rozbít církev — a přesto ji rozbil. Reformace rozštěpila Evropu na katolický jih a protestantský sever, zplodila konfesijní války a natrvalo proměnila vztah státu, svědomí i víry.
Mao Ce-tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku (1949) po vítězství nad nacionalisty. Kulturní revoluce, Tiananmen, Teng Siao-pchingovy ekonomické reformy a vzestup k druhé velmoci světa — tato lekce sleduje Čínu od roku 1945 po současnost.
Zatímco Francii sužovaly krvavé hugenotské války, v Anglii si Jindřich VIII. prosadil vlastní reformaci — kvůli rozvodu. Tudorovci od Jindřicha přes Marii Krvavou až po Alžbětu I. proměnili Anglii v námořní velmoc, která přebírala nadvládu nad oceánem od Španělska.
Mohácká bitva (1526) přivedla na český trůn Habsburky — dynastii, jež zde bude vládnout tři sta let. Ferdinand I. zavedl absolutismus, Rudolf II. z Prahy učinil centrum renesanční Evropy a Matyáš konflikt přiostřil natolik, že roku 1618 vybuchlo Stavovské povstání.
Korejská válka (1950–1953) byla první horkou válkou studené války: Sever (SSSR + Čína) vs. Jih (USA + OSN). Skončila příměřím na 38. rovnoběžce — hranici platnou dodnes. Vzor proxy konfliktů, které budou definovat druhou polovinu 20. století.
Vznik Státu Izrael (1948) přinesl okamžitou válku s arabskými sousedy. Šest arabsko-izraelských válek od roku 1948 přetvořilo Blízký východ, zpečetilo osud Palestinců a zaselo konflikty, které trvají dodnes.
Berlínská zeď (1961) rozdělila město na 28 let. Karibská krize (1962) přivedla svět na pokraj jaderné války — třináct dní, kdy Kennedy a Chruščov hráli vabank. Obě události jsou ústředními momenty studené války.
Vietnamská válka (1955–1975) ukázala limity americké vojenské moci. Nejdéle trvající a nejkontroverznější konflikt studené války skončil pádem Saigonu — a traumatem, které formovalo americkou politiku po desítky let. Kambodža se propadla do Pol Potova teroru.
Britská kolonie Indie se v roce 1947 rozdělila na Hindu Indii a muslimský Pákistán — za cenu milionu mrtvých v náboženských nepokojích. Tato lekce popisuje Gándhího nenásilný boj za nezávislost a tragické dědictví partition.
Írán-iráckáválka (1980–1988), Saddámovo dobytí Kuvajtu (1990) a Operace Pouštní bouře (1991) učinily z Perského zálivu světové centrum nestability. Ropa, supermoci a regionalní rivalita — zápalná směs, která neutichla dodnes.
Rozpad Jugoslávie (1991–2001) přinesl do srdce Evropy etnické čistky, obléhání Sarajeva a genocidu v Srebrenici. Tato lekce mapuje rozpad federace, vznik nových států a roli NATO a OSN v balkánských válkách.