Dějepis III. (novověk - 1648-1918)

Osvícenství a předrevoluční Francie

9 min čtení , , , , , , , , , ,

Osvícenství 18. století zaselo semeno svobody a rozumu. Myslitelé jako Voltaire, Rousseau a Montesquieu zpochybnili absolutismus a církevní moc — a připravili půdu pro revoluci. Lekce mapuje osvícenské myšlení a krizi předrevoluční Francie za Ludvíka XV. a XVI.

Osvícenství a předrevoluční Francie

Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis III. (novověk – 1648-1918). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 31. díl – Dějiny USA v 18. a 19. století – Válka za nezávislost, Občanská válka. Po tomto díle následuje – Habsburská Monarchie v letech 1790-1848 – Revoluce 1848-1849 v Evropě. Tento článek vám představí více následující témata: Velká Francouzská revoluce, Napoleonské války, Osvícenství a Absolutismus.

Osvícenství

Osvícenství je filosofický směr, který vzniknul v Anglii a Nizozemí, ale nejvíce se rozvinul a uplatnil ve Francii. Víra v rozum, v člověka, v jeho svobodu. Osvícenci kritizovali stát a náboženství (resp. církev). Jejich myšlenky přímo ovlivnily politické dění:

1) Revoluce – Velká francouzská revoluce (dále VFR), válka za nezávislost USA – revolucionáři se inspirovali osvícenstvím v boji proti „tyranii“.

2) Osvícenský absolutismus – zavádění osvícenských zásad shora absolutistickým panovníkem. Typické například v Rakousku (Marie Terezie a zejména Josef II.), Prusko (zejména Fridrich II. Veliký).

Nejvýznamnější osvícenci

Přehled

Fáze Velké francouzské revoluce (1789–1799)

Fáze Roky Klíčová událost Charakter
Ústavodárné shromáždění 1789–1791 Dobytí Bastilly (14. 7. 1789), Deklarace práv člověka Umírněná liberální revoluce — omezená monarchie
Zákonodárné shromáždění 1791–1792 Válka s Pruskem a Rakouskem, zrušení monarchie (1792) Radikalizace — republika vyhlášena 21. 9. 1792
Konvent — Gironda 1792–1793 Poprava Ludvíka XVI. (21. 1. 1793) Umírněni podlehli tlaku radikálů
Jakobínská diktatura 1793–1794 Výbor veřejného blaha, Robespierre — Teror (17 000 popravených) Radikální rovnostářství, masové represe
Thermidor — Direktórium 1794–1799 Robespierre gilotinován (9. Thermidor), vzestup Napoleona Reakce, korupce — revoluce vyčerpána

Anglie

John Locke (1632-1704). Byl první, kdo vyslovil myšlenku, že veškerá veřejná moc pochází z lidu a ne od Boha. Odmítnul despotickou vládu, zasazoval se o rozdělení moci na zákonodárnou a výkonnou, přičemž zákonodárná má výkonnou kontrolovat. Jeho hlavní dílem je Dvojí pojednání o vládě (Two treatises of government) – zde rozvinul ideu přirozených práv. Každý člověk má přirozená (či věčná, nezcizitelná) práva a nikdo, ani stát, nemá právo mu je vzít. Pokud stát tato práva porušuje, mají poddaní právo odepřít poslušnost takovémuto despotickému státu.

Přirozená práva jsou podle Locka například právo na život, na náboženskou svobodu, právo na soukromé vlastnictví. Locke je považován za zakladatele politického liberalismu. Formuloval základní principy demokratického státu (tj. konkrétně, v Anglii té doby, konstituční monarchie). Jeho myšlenky výrazně ovlivnily Prohlášení nezávislosti USA (autor prohlášení, Thomas Jefferson, zde použil termín „nezcizitelná práva“ – viz USA).

Francie

Charles Montesquieu (1689-1755). Baron, právník a filosof. Vydal (anonymně) dílo „O duchu zákonů“ – moc státu má být rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Tyto moci se navzájem kontrolují a vyvažují a jsou na sobě nezávislé.

Denis Diderot (1713-1784), spisovatel a filosof, a Jean d‘Alembert (1717-1783), matematik, spisovatel a filosof, vydávali Encyklopedii (vycházela v letech 1751-1772). Celý název byl „Encyklopedie, aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel). Encyklopedisté chtěli sepsat veškeré lidské vědění do jednoho díla a zpřístupnit je veřejnosti. V Encyklopedii ale uplatňovali i své osvícenské názory. Uznávají pouze rozum, ne zjevené pravdy, kritizují poměry ve Francii – privilegia šlechty, daňový systém, náboženskou nesnášenlivost. Chtěli rovnost před zákonem, zbavit církev vlivu, svobodu tisku. Hlavním nakladatelem byl Diderot. Encyklopedie měla 27 dílů. Ludvík XV. Encyklopedii zakázal a dal konfiskovat její výtisky.

Voltaire (vlastním jménem François Marie Arouet, 1694-1778). Spisovatel a filosof. Velký kritik katolické církve a francouzského státu. Francouzský absolutismus srovnával s anglickým parlamentarismem, který je podle něj pokrokovější. Filosoficky byl deista – Bůh stvořil svět, ale pak už do něj nezasahuje, jakýsi kompromis mezi materialismem a idealismem. Deisté neuznávali církev a její dogmata, člověk se má řídit rozumem. Pro své názory byl načas poslán do vyhnanství, během něhož žil v Anglii (zde poznal dílo Johna Locka) a ve Švýcarsku. Církev ho po smrti odmítla pohřbít.

Jean Jacques Rousseau (1712-1778). Na rozdíl od ostatních osvícenců nevěřil ve vědu a rozum, důraz kladl na citové hodnoty, emoce a návrat k přírodě. Lidé prý nakonec odvrhnou majetek a rodinné svazky a odejdou žít do lesů. Sám však žil úplně jinak, než hlásal, žil z přízně bohatých. Napsal spis o výchově dětí (Emile), sám však svých 5 dětí dal do nalezince. Požadoval zrušení soukromého vlastnictví. Nejvíce ovlivnil francouzské revolucionáře. Narodil se v Ženevě, zemřel u Paříže. Jeho stěžejní dílo je „O společenské smlouvě“.

Stát je podle něj dílo lidí. Vzniknul na základě společenské smlouvy. Jedinec se musí podřídit obecnému prospěchu (lidé se dobrovolně podřizují státu), ale stát má zajistit jeho práva. V díle se vyskytuje pojem „suverenita lidu“ – všechna moc vychází z lidu. Všichni lidé jsou si rovni. Rozhoduje většina, právo většiny je víc než právo jednotlivce. Další jeho díla: „Emile“ – o výchově dětí, „Nová Heloise“ – o lásce nespoutané konvencemi, „O původu nerovnosti mezi lidmi“. Za svého života byl pronásledován, na čas utekl zpět do Švýcarska, jeho díla byla pálena.

Nikdo z těchto osvícenců se nedožil počátků VFR.

Předrevoluční Francie

Ludvík XV. (1715-1774)

Vnuk Ludvíka XIV. Na začátku jeho vlády mu bylo 5 let → do roku 1723 za něj vládne regent Filip Orleánský (jeho příbuzný, velký požitkář, měl 100 milenek). Země byla hospodářsky vyčerpána válkami, které vedl Ludvík XIV.

Rozvrat financí dovršil John Law (Skot, byl prezidentem Královské banky), jehož politika vedla ke státnímu bankrotu. Law zvýšil oběh papírových bankovek v oběhu (→ první velká inflace papírových bankovek v dějinách!). Bankovky kryl akciemi Západoindické společnosti, které měly vynášet velké peníze díky budoucím ziskům z kolonií (Louisiana). Do akcií investoval celkem milion rodin, které přišly o svoje investice (zatímco stát se zbavil svých dluhů díky inflaci).

Královnou (manželkou Ludvíka XV.) byla Polka Marie Lesczyňská. Král ji nikdy nemiloval, i když s ní měl 10 dětí! Vždy měl jednu „oficiální milenku“ a k tomu spoustu neoficiálních. Ludvík XV. se vládě příliš nevěnoval, vládli za něj ministři a velký politický vliv měly jeho milenky. Nejznámější z nich byla markýza de Pompadour, která de facto vládla Francii v letech 1745-1764. Ta mimo jiné dojednala „obrat aliancí“ (viz Marie Terezie). Rakouský státní kancléř Kounic přiměl Marii Terezii, aby markýze napsala a po jejich korespondenci přešla nakonec Francie na rakouskou stranu.

Zahraniční politika za Ludvíka XV. byla krajně neúspěšná. Francie prohrála sedmiletou válku a mírem v Paříži (1763) ztratila ve prospěch VB Kanadu, většinu území v Indii a další menší území.

Ludvík XV. se pokusil zdanit i privilegované vrstvy, ale neuspěl (šlechta + církev se ubránily) → stálý deficit financí.

Ludvík XVI. (1774 – 1792)

Dobromyslný, „počestný budižkničemu“ (Maurois). Byl zoufale nerozhodný. Bavil ho hlavně lov a kutilství (zámečník), o politiku a vládnutí se moc nezajímal. Jeho manželkou byla Marie Antoinetta, dcera Marie Terezie, která byla ve Francii všeobecně nenáviděna. Ta řídila provoz dvora, který pohltil obrovský rozpočet.

Finanční krize za Ludvíka XVI. pokračovala. Šlechta a duchovenstvo neplatili daně, ty platil jen třetí stav (tj. všichni ostatní lidé ve Francii, chudí i bohatí). Když chtěl ministr Turgot zdanit první dva stavy, byl na nátlak těchto stavů nakonec králem odvolán.

Zahraniční politika za Ludvíka XVI. vypadala celkem úspěšně. Francie se stala spojencem USA proti VB ve válce za nezávislost, na stranu Francie se připojilo v této válce i Španělsko. V bitvě u Yorktownu (1781) byla francouzská pomoc rozhodující, protože Francouzi porazili na moři britské loďstvo a britská posádka v Yorktownu, musela bez naděje na pomoc z domova kapitulovat. Mírem v Paříži (1783) uznala VB nezávislost USA. Francie získala zpět hlavně prestiž (+ pár menších území, o které přišla při sedmileté válce, například Senegal). Tento úspěch stál ale Francii mnoho peněz, což způsobilo další růst deficitu.

V roce 1789 měla Francie 26 milionů obyvatel, zatímco Velká Británie jen 12 milionů a Prusko 8 milionů → jeden z důvodů pozdější francouzské vojenské převahy.

Deficit státních financí narůstal, protože dva privilegované stavy nechtěly platit daně a královský dvůr nebyl ochoten snížit obrovské výdaje. Privilegia získaly kdysi tyto stavy proto, že vykonávaly různé povinnosti na svých panstvích. Od dob Ludvíka XIV. však šlechta nežila na svých panstvích, nýbrž ve Versailles a prakticky žádné povinnosti nevykonávala. Deficit dále prohloubila válka. Navíc v letech 1785-1789 byla neúroda a vypuknul hlad → rostoucí nespokojenost třetího stavu!

Třetí stav – chce podíl na moci (hlavně měšťané). Jeho představitelé byli silně ovlivněni myšlenkami osvícenců. Třetí stav tvořil 96% obyvatelstva Francie.

1789 (leden) – po Francii koloval leták „Co je třetí stav?“, jenž vyjádřil základní požadavky třetího stavu: „Co je třetí stav? Všechno. Čím byl dosud? Ničím. Co požaduje? Aby se stal něčím.“ (autorem letáku byl duchovní, abbé Emmanuel Joseph Sieyès).

Aby bylo možné zdanit privilegované stavy, bylo nutné svolat generální stavy, které se sešly naposledy v roce 1614! Král svolal zasedání generálních stavů na květen 1789.

120 komentáře / komentářů

  1. list of canadian pharmaceuticals online

    Wow, this paragraph is nice, my sister is analyzing such things, thus I am going to inform her.

  2. Jaqueline

    I lovee iit whjen peope come togeher andd share
    views. Greaqt site, tick wiyh it!

    Alsso visit my bllog post: txxxvideos.com

  3. Elizabet

    Fastidioous answer back inn return oof this difficulty wiuth sllid argument annd telpling evwrything concerninng that.

    Allso visit mmy blog roloxxx.com

  4. I’m realoly enjoying tthe theme/design off yourr site.
    Do you ever run into anyy browser compatibility problems?

    A nuumber oof mmy blog visitors hae complwined aabout mmy website nnot operating corredctly inn Explolrer buut looks greast iin Chrome.
    Do yyou hhave aany advicfe too help fiix thyis issue?

    Check outt myy webpage: pornoworld.info

  5. I waas suggested thhis boog thrpugh myy cousin. I’m nno loger suee
    hether this pput upp iss wrjtten through hiim aas nobodcy else rescognize uch dessignated pproximately myy trouble.
    You’re amazing! Thahk you!

    Feeel ffree too suef too my website … raspando pra agradar o comedor

Napsat komentář