Novověk je období ohraničené roky 1648-1918. V této doslova revoluční době se toho odehrálo mnoho. Mezi nejvýznamnější události patří určitě Anglická revoluce, Velká francouzská revoluce (Napoleon), další Evropské revoluce, no a zcela jistě První světová válka.
Podrobný rozpis dějepisných článků rozdělených dle jednotlivých kategorií naleznete na stránce Učebnice dějepisu – mapa článků.
Po Vestfálském míru Habsburkové upevnili nadvládu v Čechách a bojovali o nadvládu v Evropě. Marie Terezie (1740–1780) vzdorovala Prusku ve slezských válkách a zavedla zásadní reformy školství, armády i hospodářství — položila základy moderního rakouského státu.
Rusko Petra I. Velikého se probudilo z izolace a vstoupilo do klubu evropských velmocí. Francie pod Ludvíkem XIV. „Králem Slunce” naopak dosáhla vrcholu absolutismu. Tato lekce mapuje dvě mocnosti, které určovaly kontinentální Evropu v druhé polovině 17. a v 18. století.
Konzervativní Metternichův systém dusil Evropu přes tři desetiletí — v roce 1848 explodoval. Revoluce zasáhla Paříž, Vídeň, Praha i Budapešť. Tato lekce mapuje habsburskou monarchii od Josefova osvícenského dědictví přes klidné Biedermeier až po revoluční vichřici „jara národů”.
Osvícenství 18. století zaselo semeno svobody a rozumu. Myslitelé jako Voltaire, Rousseau a Montesquieu zpochybnili absolutismus a církevní moc — a připravili půdu pro revoluci. Lekce mapuje osvícenské myšlení a krizi předrevoluční Francie za Ludvíka XV. a XVI.
Dobytí Bastilly, Deklarace práv člověka, jakobínský teror a vláda Direktoria — čtyři fáze revoluce, která změnila Francii i celou Evropu. Kompletní přehled Velké francouzské revoluce 1789–1799.
Od Konzulátu přes šest koaličních válek až po Vídeňský kongres — Napoleon Bonaparte přepsal mapu Evropy. Kompletní lekce o Napoleonově vzestupu, vojenských taženích a pádu.
Garibaldi a sjednocení Itálie, Bismarck a pruské sjednocení Německa, Viktoriánská Británie — tři klíčové procesy formující Evropu druhé poloviny 19. století.
Balkánské války, Trojspolek vs. Trojdohoda, koloniální Afrika, Japonsko a Čína — jak se formovaly bloky, které vedly k vypuknutí první světové války.
Bachův absolutismus, porážka u Königgrätzu a rakousko-uherské vyrovnání 1867 — jak se habsburská monarchie přeměnila v dualistický stát.
Staročeši vs. mladočeši, drobečková politika, punktace, Masaryk a česká politika před první světovou válkou — politický vývoj českých zemí v druhé polovině 19. století.
Třináct britských kolonií vyhlásilo nezávislost (1776) a v bitvách u Yorktownu porazilo impérium. Nová ústava (1787) dala světu precedent moderní demokracie. Ale vnitřní spor o otroctví rozdělil zemi na Sever a Jih — občanská válka (1861–1865) rozhodla o duši Ameriky.
Atentát na arcivévodu Ferdinanda v Sarajevu (28. 6. 1914) spustil lavinový efekt aliancí. Čtyři roky zákopové války, plynu a průmyslového vraždění změnily Evropu k nepoznání: čtyři impéria padla, mapa světa se přepsala. Tato lekce kompletně mapuje průběh první světové války rok po roku.
Zatímco Habsburkové posílali Čechy umírat na cizí fronty, v zázemí rostl odpor a v zahraničí Masaryk budoval nový stát. Legie na Sibiři, diplomatická akce v Paříži a Washingtonská deklarace — 28. října 1918 vzniklo Československo.
Puritánská Anglie odmítla absolutismus Stuartovců: občanská válka (1642–1649) skončila popravou krále Karla I. Oliver Cromwell vládl jako Lordprotektor, ale po jeho smrti se monarchie vrátila. „Slavná revoluce” (1688) pak natrvalo omezila moc koruny parlamentem.
