Dějepis I. (pravěk a starověk)

Pravěk a starověk tvoří první a nejdelší část lidských dějin — od počátků rodu Homo přes první zemědělské komunity až po rozkvět a zánik velkých civilizací antiky. Klíčovou roli ve formování starověkého světa sehrály Egypt, Indie a Čína, v jejichž tradici vznikly základy písma, práva, náboženství i státní správy.Evropská část starověku je neodmyslitelně spojena s rozkvětem starověkého Řecka — kolébky demokracie, filozofie a vědy — a s mocenským vzestupem a pádem starověkého Říma, jehož právní a kulturní odkaz formuje evropskou civilizaci dodnes. Toto období uzavírá stěhování národů a zánik Západořímské říše v 5. století n. l.Podrobný přehled všech lekcí naleznete v sekci Učebnice dějepisu.

Pravěk I: Vznik člověka a doba kamenná

Od prvních hominidů přes evoluci člověka až po neolit a eneolit — lekce mapuje nejstarší kapitolu lidské historie, dobu kamennou a přechod k zemědělství.

Mezopotámie: Sumerové, Babylonie a Asýrie

Kolébka civilizace — Mezopotámie dala světu písmo, zákoník Chammurapiho a velká impéria. Lekce pokrývá Sumerovce, Akkadskou říši, Babylonii, Asýrii a jejich kulturu.

Starověký Egypt I: Politické dějiny

Od Staré říše a pyramid přes Novou říši a slavné faraony až po helénistické období — kompletní politické dějiny starověkého Egypta.

Starověká Indie

Civilizace údolí Indu patří mezi nejstarší a nejméně prozkoumané kultury světa. Města Mohendžo-daro a Harappa měla sofistikovanou kanalizaci a urbanistické plánování již ve 3. tisíciletí př. n. l. Tento článek sleduje vývoj od harappské kultury přes védské období a zrod buddhismu až po Mauryjskou říši císaře Ašóky — jednoho z prvních panovníků v dějinách, který prohlásil nenásilí za státní zásadu.

Starověká Čína

Čínská civilizace je jednou z nejdéle nepřetržitě existujících kultur světa. Tento článek provede čtenáře od legendárních počátků přes první historické dynastie Šang a Čou, filozofické přelomy Konfucia a Lao-c’, až po sjednocení Číny prvním císařem Čchin Š’-chuang-tim — který vybudoval část Velké čínské zdi a jehož hrob střeží terakotová armáda tisíců hliněných vojáků.

Starověké Řecko I. – Řecké báje, Kréta, Sparta, Athény

Starověké Řecko není jeden stát, ale mozaika nezávislých městských států — polis — z nichž každý měl vlastní vládu, zákony i charakter. Mínójská Kréta, záhadná mykénská kultura, přísná Sparta s výchovou bojovníků a demokratické Athény s jejich filozofy a vědci — to je první díl příběhu civilizace, která položila základy celé evropské kultury, demokracie a svobodného myšlení.

Starověké Řecko II. – Válka Perská, Peloponéská, Makedonie

V 5. století př. n. l. čelí Řecko největší hrozbě své existence — obrovské perské říši. Slavné bitvy u Marathónu, Thermopyl a Salamíny se staly věčným symbolem obrany svobody proti přesile. Po vítězství nad Persií však propuká ničivá peloponéská válka mezi Aténami a Spartou. Příběh uzavírá vzestup Makedonie a geniální tažení Alexandra Velikého, který dobyl svět od Řecka až po Indii.

Starověký Řím I. – Založení Říma a Etruskové, Republika a její fungování – Do Punských Válek

Podle legendy založili Řím bratři Romulus a Remus roku 753 př. n. l. Ze skromné osady na Palatinském pahorku vyrostlo během staletí mocné město ovládající celý Apeninský poloostrov. Tento díl sleduje dobu královskou s vlivem Etrusků, vznik republiky, fungování senátu a konzulárního systému i první expanzi za hranice Itálie — až ke střetu se svým největším sokem: Kartágem.

Starověký Řím II. – Punské války (první, druhá, třetí), Triumviráty, Krize a konec Republiky

Největší soupeř Říma nepocházel z Řecka ani Orientu, ale z Afriky — z Kartága. Tři punské války (264–146 př. n. l.) rozhodovaly o tom, kdo ovládne celé Středomoří. Kartaginský vojevůdce Hannibal překročil se svými slony Alpy a opakovaně porazil Řím. Přesto Řím nakonec zvítězil. Tento díl také sleduje vnitřní krizi republiky, první a druhý triumvirát a politický vzestup Julia Caesara.