Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis I. (pravěk a starověk). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 4.díl – Starověká Indie. Po tomto díle následuje Starověké Řecko – Řecké báje, Kréta, Sparta, Athény.
Dějiny starověké Číny
Dvě velké řeky jako kolébka civilizace
Čínská civilizace vznikla v povodí dvou velkých řek:
- Chuang-che (Huang He, Žlutá řeka): Byla považována za důležitější a kolem roku 2000 př. n. l. se zde začaly formovat první státní útvary.
- Jang-c’-ťiang (Chang Jiang, Dlouhá řeka): Hrála významnou roli v zemědělství a obchodě.
Povodí těchto řek poskytovalo úrodnou půdu a umožnilo rozvoj zemědělství, což vedlo ke vzniku prvních organizovaných společností.
Rozdrobenost a sjednocení Číny
Chronologie
Starověké a rané dynastické období Číny
| Dynastie / Období | Datace | Klíčová postava | Odkaz pro dějiny |
|---|---|---|---|
| Legendární období | do 2070 př. n. l. | Žlutý císař, Yao, Shun, Yu | Mytické počátky čínské kultury, základy zemědělství a správy |
| Dynastie Sia (Xia) | 2070–1600 př. n. l. | Yu Veliký | Tradičně první čínská dynastická vláda, ovládání záplav Žluté řeky |
| Dynastie Šang (Shang) | 1600–1046 př. n. l. | Tang, Wu Ding | První historicky doložená dynastie, věštebné kosti, bronzová kultura |
| Dynastie Čou (Zhou) | 1046–256 př. n. l. | Král Wu, Konfucius, Lao-c’ | Konfucianismus, taoismus, Válčící státy, rozmach filozofie a kultury |
| Dynastie Čchin (Qin) | 221–206 př. n. l. | Čchin Š’-chuang-ti | Sjednocení Číny, terakotová armáda, počátky Velké čínské zdi, unifikace písma a měr |
| Dynastie Chan (Han) | 206 př. n. l. – 220 n. l. | Liu Bang, Han Wudi | Zlatý věk čínské kultury, Hedvábná stezka, papír, rozvoj konfucianismu |
Čína byla většinu své historie rozdrobená na řadu menších států a často se sama označovala jako „Říše Středu“. V čele jednotlivých států stáli králové, později se Čína sjednotila pod vládou císařů, kteří byli považováni za „Syny nebes“.
V roce 221 př. n. l.: byla Čína poprvé sjednocena Jing Čengem, který založil dynastii Čchin a udělil si titul „První císař“. Název „Čína“ je odvozen právě od této dynastie. Během své vlády zavedl:
- Jednotné míry a váhy.
- Jednotné písmo.
- Jednotné zákony.
A v téže době také začal s výstavbou Velké čínské zdi, která měla sloužit jako ochranu proti kočovným kmenům ze severu.
Terakotová armáda – symbol moci císaře Čchina
Císař Čchin nechal vybudovat terakotovou armádu, která měla ochraňovat jeho hrobku. Tento unikátní soubor obsahuje 6000–7000 soch vojáků a byl objeven v roce 1974 poblíž města Xian (Sian).
Dynastie Chan (206 př. n. l.–220 n. l.)
Největší rozloha Číny
Dynastie Chan je jednou z nejvýznamnějších v čínské historii. Během její vlády dosáhla Čína největší rozlohy a významného kulturního a ekonomického rozmachu.
Chanové – původ názvu Číňané
- Pojem Chanové se stal synonymem pro čínskou národnost, která tvoří majoritu obyvatel Číny dodnes.
- Dynastie Chan přinesla stabilitu a centralizaci, i když v dalších obdobích byla moc císařů často pouze formální.
Náboženství a filosofie ve starověké Číně
Taoismus – cesta harmonie
Taoismus, jehož zakladatelem byl Lao-c‘ („Starý mistr“), je filosofický směr zaměřený na harmonii s přírodou a jednotu protikladů. Název „tao“ znamená „cesta“ nebo „průběh“ a vyjadřuje základní princip tohoto učení.
- Jin a jang: Základní koncept taoismu popisuje jednotu protikladů:
- Jin: země, žena, tma, smrt, sever.
- Jang: nebe, muž, světlo, život, jih.
Společně vytvářejí rovnováhu a harmonii.
- Základní dílo: Tao-te-ťing („Kniha o cestě a ctnosti“), připisované Lao-c‘, bylo sepsáno až po jeho smrti.
- Citáty Lao-c‘:
- „Ten, kdo ví, nemluví, ten kdo mluví, neví.“
- „Ten, kdo zná druhého, je inteligentní, ten kdo zná sám sebe, je osvícený.“
Konfucianismus – filosofie morálky a vztahů
Konfucianismus, založený Konfuciem (Kchung-fu-c‘ – „mistr Kung“), je spíše filosofie než náboženství. Zaměřuje se na etiku, morálku a společenské vztahy.
Zakladatel žil v 6.–5. století př. n. l. a podle legendy se setkal s Lao-c‘. Jeho učení shrnuje kniha Hovory (Konfuciovy), která obsahuje rozhovory Konfucia s jeho žáky.
- Mezi Zásady konfucianismu patří:
- Dodržování pravidel podřízenosti:
- Děti vůči rodičům.
- Žena vůči muži.
- Mladší vůči starším.
- Uctívání předků: Každá konfuciánská rodina má doma oltář s obrazy nebo fotografiemi předků.
- Humanismus: Konfucius kladl důraz na laskavost, harmonii a spravedlnost.
Známé citáty Konfucia:
- „Být sám sebou, aniž by člověk zapomínal na ostatní.“
- „Dobrý člověk není nikdy sám.“
Buddhismus – cizí vliv v Číně
Buddhismus byl jediné cizí náboženství, které se v Číně ve větší míře uchytilo. Přinesl učení o utrpení, nirváně a reinkarnaci. Buddhismus se stal významnou součástí čínské kultury a spojil se s místními tradicemi.
Synkretismus v Číně
Dnes většina Číňanů vyznává synkretismus, což znamená, že splývají učení taoismu, konfucianismu a buddhismu. Tato náboženství (či filosofie) nekladou důraz na víru v Boha, ale na harmonii, morálku a duchovní rovnováhu.
Kultura a vzdělanost starověké Číny
Čínské písmo – základ kulturní identity
Čínské písmo je jedním z nejstarších nepřetržitě používaných písem na světě a hraje klíčovou roli v kulturní identitě Číny.
Charakteristika:
- Čínština není jednotný jazyk, ale zahrnuje mnoho dialektů (např. mandarínská čínština, kantonská, šanghajská aj.). Tyto dialekty si často vzájemně nerozumí.
- Písmo však zůstává stejné pro všechny, což umožňuje komunikaci napříč dialekty.
Vývoj písma:
- Vyvinulo se z obrázkového písma.
- Jedná se o pojmové písmo, kde přibližně platí, že 1 znak = 1 slovo.
- Pro běžnou potřebu je třeba znát asi 2000 znaků.
Změny ve psaní:
- Původně se písmo psalo shora dolů.
- Dnes se píše po řádcích zleva doprava, podobně jako v jiných jazycích.
Velká čínská zeď – symbol obranyschopnosti
Velká čínská zeď je jednou z nejimpozantnějších staveb starověku, jejíž stavba začala za císaře Čchina. Její délka je předmětem odhadů, které se pohybují mezi 3000 a 10 000 kilometry, přičemž nejčastěji se uvádí hodnota 6000 až 7000 kilometrů.
Primárním účelem zdi bylo ochránit zemi před nájezdy kočovných kmenů ze severu, například Hunů. Konstrukce byla mimořádně důmyslná a zahrnovala věže rozmístěné každých několik set metrů, kterých bylo přibližně 25 000.
Co se týče rozměrů, šířka zdi u paty dosahovala 7–8 metrů, zatímco na vrcholu měla šířku kolem 5 metrů. Výška zdi se pohybovala mezi 6 a 10 metry, což ji činilo nejen masivní obranou stavbou, ale také symbolickou hranicí a ochranou čínské civilizace.
Čínské vynálezy – základ pokroku
Klíčová fakta
Čínské vynálezy, které změnily svět
| Vynález | Přibližná datace | Dynastie | Dopad na světovou civilizaci |
|---|---|---|---|
| Hedvábí | ~2700 př. n. l. | Legendární (Žlutý císař) | Základ Hedvábné stezky — propojení Číny s Řeckem, Persií a Římem |
| Bronzová metalurgie | ~1600 př. n. l. | Šang | Sofistikované rituální nádoby a zbraně, základ čínské umělecké řemeslnosti |
| Litina | ~500 př. n. l. | Válčící státy (Čou) | Čína zvládla výrobu litiny o 1 500 let dříve než Evropa |
| Papír | 105 n. l. | Chan (Cai Lun) | Nahradil bambus a hedvábí, šíření záznamu do celého světa přes Arabský svět |
| Střelný prach | ~850 n. l. | Tang | Původně pro ohňostroje a lékařství, poté revoluce ve válečnictví celého světa |
| Tisk (pohyblivá písmena) | ~1040 n. l. | Severní Sung (Bi Sheng) | Základ knihtisku — Gutenberg jej nezávisle vynalezl o 400 let později v Evropě |
Číňané měli ve starověku významný technologický náskok. Mezi jejich nejvýznamnější vynálezy patří:
Hedvábí
- Hedvábí se vyrábí z kokonů larev motýla zvaného bourec morušový.
- Výroba hedvábí byla dlouhou dobu státním tajemstvím – vývoz vajíček bource se trestal smrtí.
- Hedvábí bylo významným obchodním artiklem na Hedvábné stezce, která spojovala Čínu s Evropou.
Papír
- Vynález papíru se datuje do starověké Číny.
- Výroba: Papír se vyráběl z kaše, která byla směsí bambusu, hedvábí a kůry stromů.
Porcelán
- Porcelán se vyrábí vypalováním kaolínu za vysokých teplot. Stal se jedním z nejžádanějších čínských výrobků v zahraničí.
Další významné vynálezy:
Knihtisk: Zaveden v Číně až v 11. století n. l.
Kompas: Používal se k navigaci.
Střelný prach: Základ pro zbraně i ohňostroje.
Papírové peníze: První zmínky o jejich použití pocházejí ze středověké Číny.
Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis I. (pravěk a starověk). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 4.díl – Starověká Indie. Po tomto díle následuje Starověké Řecko – Řecké báje, Kréta, Sparta, Athény.
Viz také: Dějiny Číny po roce 1945 · Starověká Indie