Starověká Čína

Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis I. (pravěk a starověk). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 4.díl – Starověká Indie. Po tomto díle následuje Starověké Řecko – Řecké báje, Kréta, Sparta, Athény.

Dějiny starověké Číny

Dvě velké řeky jako kolébka civilizace

Čínská civilizace vznikla v povodí dvou velkých řek:

• Chuang-che (Huang He, Žlutá řeka): Byla považována za důležitější a kolem roku 2000 př. n. l. se zde začaly formovat první státní útvary.
• Jang-c’-ťiang (Chang Jiang, Dlouhá řeka): Hrála významnou roli v zemědělství a obchodě.

Povodí těchto řek poskytovalo úrodnou půdu a umožnilo rozvoj zemědělství, což vedlo ke vzniku prvních organizovaných společností.

Rozdrobenost a sjednocení Číny

Čína byla většinu své historie rozdrobená na řadu menších států a často se sama označovala jako „Říše Středu“. V čele jednotlivých států stáli králové, později se Čína sjednotila pod vládou císařů, kteří byli považováni za „Syny nebes“.

V roce 221 př. n. l.: byla Čína poprvé sjednocena Jing Čengem, který založil dynastii Čchin a udělil si titul „První císař“. Název „Čína“ je odvozen právě od této dynastie. Během své vlády zavedl: 

• Jednotné míry a váhy.
• Jednotné písmo.
• Jednotné zákony.

A v téže době také začal s výstavbou Velké čínské zdi, která měla sloužit jako ochranu proti kočovným kmenům ze severu.

Terakotová armáda – symbol moci císaře Čchina

Císař Čchin nechal vybudovat terakotovou armádu, která měla ochraňovat jeho hrobku. Tento unikátní soubor obsahuje 6000–7000 soch vojáků a byl objeven v roce 1974 poblíž města Xian (Sian).

Dynastie Chan (206 př. n. l.–220 n. l.)

Největší rozloha Číny

Dynastie Chan je jednou z nejvýznamnějších v čínské historii. Během její vlády dosáhla Čína největší rozlohy a významného kulturního a ekonomického rozmachu.

Chanové – původ názvu Číňané

• Pojem Chanové se stal synonymem pro čínskou národnost, která tvoří majoritu obyvatel Číny dodnes.
• Dynastie Chan přinesla stabilitu a centralizaci, i když v dalších obdobích byla moc císařů často pouze formální.

Náboženství a filosofie ve starověké Číně

Taoismus – cesta harmonie

Taoismus, jehož zakladatelem byl Lao-c‘ („Starý mistr“), je filosofický směr zaměřený na harmonii s přírodou a jednotu protikladů. Název „tao“ znamená „cesta“ nebo „průběh“ a vyjadřuje základní princip tohoto učení.

• Jin a jang: Základní koncept taoismu popisuje jednotu protikladů:
  • Jin: země, žena, tma, smrt, sever.
  • Jang: nebe, muž, světlo, život, jih.

Společně vytvářejí rovnováhu a harmonii.

• Základní dílo: Tao-te-ťing („Kniha o cestě a ctnosti“), připisované Lao-c‘, bylo sepsáno až po jeho smrti.
• Citáty Lao-c‘:
  • „Ten, kdo ví, nemluví, ten kdo mluví, neví.“
  • „Ten, kdo zná druhého, je inteligentní, ten kdo zná sám sebe, je osvícený.“

Konfucianismus – filosofie morálky a vztahů

Konfucianismus, založený Konfuciem (Kchung-fu-c‘ – „mistr Kung“), je spíše filosofie než náboženství. Zaměřuje se na etiku, morálku a společenské vztahy.

Zakladatel žil v 6.–5. století př. n. l. a podle legendy se setkal s Lao-c‘. Jeho učení shrnuje kniha Hovory (Konfuciovy), která obsahuje rozhovory Konfucia s jeho žáky.

• Mezi Zásady konfucianismu patří:
• Dodržování pravidel podřízenosti:
  • Děti vůči rodičům.
  • Žena vůči muži.
  • Mladší vůči starším.
• Uctívání předků: Každá konfuciánská rodina má doma oltář s obrazy nebo fotografiemi předků.
• Humanismus: Konfucius kladl důraz na laskavost, harmonii a spravedlnost.

Známé citáty Konfucia:

• „Být sám sebou, aniž by člověk zapomínal na ostatní.“
• „Dobrý člověk není nikdy sám.“

Buddhismus – cizí vliv v Číně

Buddhismus byl jediné cizí náboženství, které se v Číně ve větší míře uchytilo. Přinesl učení o utrpení, nirváně a reinkarnaci. Buddhismus se stal významnou součástí čínské kultury a spojil se s místními tradicemi.

Synkretismus v Číně

Dnes většina Číňanů vyznává synkretismus, což znamená, že splývají učení taoismu, konfucianismu a buddhismu. Tato náboženství (či filosofie) nekladou důraz na víru v Boha, ale na harmonii, morálku a duchovní rovnováhu.

Kultura a vzdělanost starověké Číny

Čínské písmo – základ kulturní identity

Čínské písmo je jedním z nejstarších nepřetržitě používaných písem na světě a hraje klíčovou roli v kulturní identitě Číny.

Charakteristika:

• Čínština není jednotný jazyk, ale zahrnuje mnoho dialektů (např. mandarínská čínština, kantonská, šanghajská aj.). Tyto dialekty si často vzájemně nerozumí.
• Písmo však zůstává stejné pro všechny, což umožňuje komunikaci napříč dialekty.

Vývoj písma:

• Vyvinulo se z obrázkového písma.
• Jedná se o pojmové písmo, kde přibližně platí, že 1 znak = 1 slovo.
• Pro běžnou potřebu je třeba znát asi 2000 znaků.

Změny ve psaní:

• Původně se písmo psalo shora dolů.
• Dnes se píše po řádcích zleva doprava, podobně jako v jiných jazycích.

Velká čínská zeď – symbol obranyschopnosti

Velká čínská zeď je jednou z nejimpozantnějších staveb starověku, jejíž stavba začala za císaře Čchina. Její délka je předmětem odhadů, které se pohybují mezi 3000 a 10 000 kilometry, přičemž nejčastěji se uvádí hodnota 6000 až 7000 kilometrů.

Primárním účelem zdi bylo ochránit zemi před nájezdy kočovných kmenů ze severu, například Hunů. Konstrukce byla mimořádně důmyslná a zahrnovala věže rozmístěné každých několik set metrů, kterých bylo přibližně 25 000.

Co se týče rozměrů, šířka zdi u paty dosahovala 7–8 metrů, zatímco na vrcholu měla šířku kolem 5 metrů. Výška zdi se pohybovala mezi 6 a 10 metry, což ji činilo nejen masivní obranou stavbou, ale také symbolickou hranicí a ochranou čínské civilizace.

Čínské vynálezy – základ pokroku

Číňané měli ve starověku významný technologický náskok. Mezi jejich nejvýznamnější vynálezy patří:

Hedvábí

• Hedvábí se vyrábí z kokonů larev motýla zvaného bourec morušový.
• Výroba hedvábí byla dlouhou dobu státním tajemstvím – vývoz vajíček bource se trestal smrtí.
• Hedvábí bylo významným obchodním artiklem na Hedvábné stezce, která spojovala Čínu s Evropou.

Papír

• Vynález papíru se datuje do starověké Číny.
• Výroba: Papír se vyráběl z kaše, která byla směsí bambusu, hedvábí a kůry stromů.

Porcelán

• Porcelán se vyrábí vypalováním kaolínu za vysokých teplot. Stal se jedním z nejžádanějších čínských výrobků v zahraničí.

Další významné vynálezy:

Knihtisk: Zaveden v Číně až v 11. století n. l.

Kompas: Používal se k navigaci.

Střelný prach: Základ pro zbraně i ohňostroje.

Papírové peníze: První zmínky o jejich použití pocházejí ze středověké Číny.

Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis I. (pravěk a starověk). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 4.díl – Starověká Indie. Po tomto díle následuje Starověké Řecko – Řecké báje, Kréta, Sparta, Athény.

Viz také: Dějiny Číny po roce 1945 · Starověká Indie