Versailleský systém, Společnost národů a Německo 1918–1933
Mírové smlouvy po 1. světové válce, vznik Společnosti národů, Výmarská republika, reparace a Hitlerův nástup k moci — Evropa v letech 1918–1933.
Dějepis IV. (moderní dějiny – po roce 1918)
Moderní dějiny se začínají psát od roku 1918. Sotva se Evropa vzpamatovala z První světové války a poválečného uspořádání, čeká na ni další válka – Druhá světová válka – zde v podobě třídílného seriálu. Dále tu pro vás třeba máme řadu článků zaměřených na Konflikty ve světě po druhé světové válce – namátkou Korejská válka, Vietnam a Kambodža, Perský záliv a mnoho dalšího. Samozřejmě je zde mnoho informací o Česku a Československu v tomto období.
Podrobný rozpis dějepisných článků rozdělených dle jednotlivých kategorií naleznete na stránce Učebnice dějepisu – mapa článků.
Nástupnické státy Rakouska-Uherska a italský fašismus
Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Jugoslávie, Malá dohoda a Mussoliniho fašistická Itálie — nová mapa střední a jižní Evropy po roce 1918.
USA, světová hospodářská krize a SSSR v meziválečném období
Zlatá 20. léta v USA, Velká hospodářská krize 1929, New Deal a sovětský SSSR od NEP po Stalinovy čistky — dvě supervelmoci meziválečného světa.
Nacistické Německo, Evropa ve 30. letech a Japonsko
Adolf Hitler, antisemitismus, Norimberské zákony, španělská občanská válka a japonsko-čínský konflikt — cesta Evropy a Asie ke druhé světové válce.
Československo 1918–1929: Vznik a budování státu
Vznik ČSR, demokratická ústava, politické strany, zahraniční politika Beneše a prosperující 20. léta — zlatá dekáda první Československé republiky.
Československo 1929–1939: Hospodářská krize, Mnichov a zánik
Světová hospodářská krize, vzestup Henleinovy SdP, Mnichov 1938, Druhá republika a definitivní likvidace Česko-Slovenska v březnu 1939.
2. světová válka – I. část: 1939-1941 (do útoku na SSSR)
Druhá světová válka začala 1. září 1939 přepadením Polska. Bleskové tažení na západ, pád Francie za šest týdnů, bitva o Británii z vzduchu — Hitler ovládl pevninskou Evropu. Tato lekce mapuje první fázi války (1939–1941) a okolnosti jejího globálního rozšíření.
2. světová válka – II. část: 1941-1943 (napadení SSSR a USA, obrat ve válce)
Operace Barbarossa (červen 1941) vtáhla SSSR do války a přinesla zvrat: od německých bleskových vítězství k prvním porážkám u Moskvy a Stalingradu. Tato lekce sleduje klíčový obrat druhé světové války v letech 1941–1943.
2. světová válka – III. část (holocaust, konec války – 1944-1945)
Holokaust zabil šest milionů Židů — systémová genocida, jaké svět neviděl. Tato lekce popisuje konečné řešení, osud českých Židů a průběh závěrečné fáze války od vylodění v Normandii přes Jaltskou konferenci až po bezpodmínečnou kapitulaci Německa.
Protektorát 1939–1941: Počátky okupace a odboj
Vznik Protektorátu, německá správa, první odbojové skupiny, zahraniční vojáci a situace na Slovensku — první dvě léta německé okupace Čech a Moravy.
Protektorát 1942–1945: Heydrichiáda, holocaust a osvobození
Příchod Heydricha, atentát, stanné právo, likvidace českých Židů, Slovenské národní povstání a Pražské povstání — dramatický závěr druhé světové války v českých zemích.
Československo a Česká republika po druhé světové válce I.: 1945-1948
Osvobozené Československo obnovilo demokracii — ale s komunisty ve vládě a sovětskými vojáky v zázemí. Odsun Němců, ztráta Podkarpatské Rusi, Benešovy dekrety. V únoru 1948 komunisté využili krizi a uchopili moc — konec druhé republiky.
Československo a Česká republika po druhé světové válce II.: 1948-1960
Únor 1948 přinesl totalitní stát sovětského vzoru: znárodnění, kolektivizace, teror. Politické procesy s nevinými (Slánský, Horáková), pronásledování církve a emigrace. Tato lekce mapuje nejtemnější dekádu komunistického Československa (1948–1960).
Rusko v letech 1905-1922 – Únorová a Říjnová Revoluce, Politické strany, Občanská válka
Rusko vstoupilo do 20. století otřeseno revolucí 1905 a poraženo Japonskem. Únorová revoluce 1917 svrhla cara, říjnová bolševici převzali moc. Občanská válka, Leninův NEP a Stalinův vzestup přeměnily obrovskou říši v totalitní sovětský stát.
Československo a Česká republika po druhé světové válce III.: 1960-2013
Šedesátá léta přinesla uvolnění — Pražské jaro 1968 dalo lidem naději. Sovětské tanky ji rozdrtily 21. srpna. Následovala dlouhá „normalizace” Husákovy éry a pak Sametová revoluce (1989), která bez jediného výstřelu vrátila svobodu.
Československo a česko – Oficiální název státu, Prezidenti a Premiéři, Výsledky voleb
Přehled úředních názvů státu, všech prezidentů a premiérů Československa a České republiky od roku 1918 po současnost — orientační průvodce pro srovnání a opakování celých moderních dějin státu.
SSSR a Rusko po roce 1945 – Studená válka a Vývoj v SSSR
Po Stalinově smrti (1953) sovětský systém prošel destalinizací, ale nikdy skutečnou reformou. Brežněvova éra stagnace, Gorbačovova glasnosť a perestrojka — a pak neočekávaný rozpad SSSR v roce 1991 změnily geopolitiku světa. Tato lekce sleduje SSSR a Rusko po roce 1945.
Dějiny USA po roce 1945 – Američtí Prezidenti a jejich období jejich vlády
Od Trumana po Clintonovy: tato lekce sleduje Spojené státy v době studené války — souboj s SSSR o globální nadvládu, Koreu a Vietnam, hnutí za občanská práva, kosmické závody i pád Berlínské zdi a konec bipolárního světa.
Dějiny Číny po roce 1945 – Mao Ce-tung, Komunismus, Tibet
Mao Ce-tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku (1949) po vítězství nad nacionalisty. Kulturní revoluce, Tiananmen, Teng Siao-pchingovy ekonomické reformy a vzestup k druhé velmoci světa — tato lekce sleduje Čínu od roku 1945 po současnost.
Korejská válka- I. Konflikty ve Světě po Druhé Světové Válce
Korejská válka (1950–1953) byla první horkou válkou studené války: Sever (SSSR + Čína) vs. Jih (USA + OSN). Skončila příměřím na 38. rovnoběžce — hranici platnou dodnes. Vzor proxy konfliktů, které budou definovat druhou polovinu 20. století.
Arabsko-Izraelský konflikt – II. Konflikty ve světě po druhé světové válce
Vznik Státu Izrael (1948) přinesl okamžitou válku s arabskými sousedy. Šest arabsko-izraelských válek od roku 1948 přetvořilo Blízký východ, zpečetilo osud Palestinců a zaselo konflikty, které trvají dodnes.
Berlín a Kuba – III. Konflikty ve světě po druhé světové válce
Berlínská zeď (1961) rozdělila město na 28 let. Karibská krize (1962) přivedla svět na pokraj jaderné války — třináct dní, kdy Kennedy a Chruščov hráli vabank. Obě události jsou ústředními momenty studené války.
Vietnam a Kambodža – IV. Konflikty ve světě po druhé světové válce
Vietnamská válka (1955–1975) ukázala limity americké vojenské moci. Nejdéle trvající a nejkontroverznější konflikt studené války skončil pádem Saigonu — a traumatem, které formovalo americkou politiku po desítky let. Kambodža se propadla do Pol Potova teroru.
Indie a Pákistán – V. Konflikty ve světě po druhé světové válce
Britská kolonie Indie se v roce 1947 rozdělila na Hindu Indii a muslimský Pákistán — za cenu milionu mrtvých v náboženských nepokojích. Tato lekce popisuje Gándhího nenásilný boj za nezávislost a tragické dědictví partition.
Perský záliv – VI. Konflikty ve světě po druhé světové válce
Írán-iráckáválka (1980–1988), Saddámovo dobytí Kuvajtu (1990) a Operace Pouštní bouře (1991) učinily z Perského zálivu světové centrum nestability. Ropa, supermoci a regionalní rivalita — zápalná směs, která neutichla dodnes.
Rozpad bývalé Jugoslávie – VII. Konflikty ve světě po druhé světové válce
Rozpad Jugoslávie (1991–2001) přinesl do srdce Evropy etnické čistky, obléhání Sarajeva a genocidu v Srebrenici. Tato lekce mapuje rozpad federace, vznik nových států a roli NATO a OSN v balkánských válkách.