Středověk…období špíny, v ulicích výkaly, nemoci. Je to ale také období kdy se začínají formovat dějiny českých zemí. Středověk je také prošpikován ozbrojenými konflikty a intrikami panovníků. V této rubrice na vás čeká 17 článků, které vás provedou tímto obdobím dějin.
Podrobný rozpis dějepisných článků rozdělených dle jednotlivých kategorií naleznete na stránce Učebnice dějepisu – mapa článků.
Po pádu Západořímské říše (476 n. l.) se z trosek antiky zrodil nový svět středověkých království a lenního systému. Tento díl mapuje raný středověk v Itálii, na Pyrenejském poloostrově, v Anglii a ve Franské říši — od Chlodvíka I. po Karla Velikého a vznik prvních evropských monarchií.
Třicetiletá válka (1618–1648) začala defenestrací v Praze a skončila Vestfálským mírem, jenž přeformoval celou Evropu. Pro Česko to byl katastrofální přelom: porážka na Bílé hoře (1620), nucená rekatolizace a odchod desetitisíců exulantů do ciziny.
Z rozdělení Franské říše (Verdunská smlouva 843) vznikly zárodky dnešní Francie a Německa. Článek sleduje rodící se království, vzestup německých Ottonů a dramatický věk Vikingů, kteří z rodných skandinávských fjordů přepisovali mapu celé Evropy.
Zatímco západ Evropy budoval feudální řád, Byzantská říše chránila odkaz antiky, islám sjednotil Araby v nejmocnější říši světa a na východě vzkvétala Kyjevská Rus. Tento díl přibližuje tři civilizace, jež středověkou Evropu formovaly ze tří světových stran.
Slované dorazili na území dnešních Čech a Moravy v 6. století a záhy budovali první státní celky — Sámovu říši, Velkou Moravu i zárodek přemyslovského státu. Lekce sleduje cestu od kočovných kmenů k prvním přemyslovským knížatům a přichod Cyrila a Metoděje.
Po sjednocení Čech pod Přemyslovce se český stát rychle rozrůstal i tříbil: záhadná vražda sv. Václava (929/935), vyvraždění Slavníkovců, elimnace Vršovců a první královský titul pro Vratislava II. — tento díl sleduje dramatické formování přemyslovské monarchie.
Osm křížových výprav, papežský záměr osvobodit Jeruzalém, templářský řád, johanité, němečtí rytíři — kompletní dějiny křižáckého hnutí středověku.
Džingischán a mongolská expanze, Rusko pod tatarskou nadvládou, španělská reconquista a vzestup Portugalska — středověký svět za hranicemi západní Evropy.
Sto šestnáct let trvající Stoletá válka (1337–1453) nejen rozhodla o nadvládě nad Francií, ale proměnila obě království: vyslala na jeviště Johanku z Arku, vzbudila národní uvědomění i pohřbila tradiční rytířský ideál středověku.
Střední a jihovýchodní Evropa ve 14.–15. století žila ve stínu osmanské expanze. Zatímco Uhersko a Polsko budovaly silná království, Osmanská říše dobyla Konstantinopol (1453) a pod Sulejmanem Nádherným stlačila Evropu až k branám Vídně. Zároveň se Španělé a Portugalci vydali hledat nové světy za obzorem.
Zlatý věk přemyslovských Čech nastoupil s Přemyslem Otakarem I., jenž si vymohl Zlatou bulu sicilskou (1212). Jeho vnuk Přemysl Otakar II. — „král železný a zlatý” — vybudoval největší středoevropskou říši, aby ji ztratil v bitvě na Moravském poli (1278).
Jan Lucemburský jako diplomat a rytíř, Karel IV. jako zakladatel — otec vlasti, který postavil Prahu a zapsal Čechy do centra Evropy. Lekce o zlatém věku lucemburské éry.
Václav IV. se potýkal s církevní krizí, odbojnou šlechtou i sesazením z říšského trůnu. Napjaté předhusitské desetiletí, které vedlo k Jana Husa a husitské revoluci.
Upálení Mistra Jana Husa na kostnickém koncilu (1415) zažehlo revoluční válku, jež dvě desetiletí kladla na kolena celou Evropu. Husité předběhli reformaci o sto let — vytvořili náboženské strany, táborové obce a vojenský génius Jana Žižky z Trocnova se stal legendou středověkého válečnictví.
Po skončení husitských bouří stanulo Česko před otázkou: kdo bude vládnout? Jiří z Poděbrad — první husitský král Evropy — a poté polsko-litevští Jagellonci formovali pozdně středověké Čechy, v nichž stavovský stát čím dál více omezoval moc královskou.
Bez porozumění roli církve nelze pochopit středověk. Církev budovala kláštery jako centra vzdělání, roku 1054 se rozdělila na římský západ a byzantský východ a v boji o investituru svedla zásadní souboj s německými císaři. Tato lekce mapuje vzestup papežství a počátky církevní reformy.
Přehledný seznam všech českých knížat, králů a prezidentů od Bořivoje I. (asi 872) až po současnost — rychlý průvodce dynastiemi Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků i Jagellonců napříč celým tisíciletím české státnosti.
Když Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenbergského chrámu (1517), nezamýšlel rozbít církev — a přesto ji rozbil. Reformace rozštěpila Evropu na katolický jih a protestantský sever, zplodila konfesijní války a natrvalo proměnila vztah státu, svědomí i víry.
Zatímco Francii sužovaly krvavé hugenotské války, v Anglii si Jindřich VIII. prosadil vlastní reformaci — kvůli rozvodu. Tudorovci od Jindřicha přes Marii Krvavou až po Alžbětu I. proměnili Anglii v námořní velmoc, která přebírala nadvládu nad oceánem od Španělska.
Mohácká bitva (1526) přivedla na český trůn Habsburky — dynastii, jež zde bude vládnout tři sta let. Ferdinand I. zavedl absolutismus, Rudolf II. z Prahy učinil centrum renesanční Evropy a Matyáš konflikt přiostřil natolik, že roku 1618 vybuchlo Stavovské povstání.
