Dějepis II. (středověk - do roku 1648)

Seznam českých panovníků – Od Bořivoje až po současnost

13 min čtení , ,

Přehledný seznam všech českých knížat, králů a prezidentů od Bořivoje I. (asi 872) až po současnost — rychlý průvodce dynastiemi Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků i Jagellonců napříč celým tisíciletím české státnosti.

Seznam českých panovníků – Od Bořivoje až po současnost

Doba vlády, zvláště u prvních Přemyslovců, je často sporná a lze najít i jiné nebo alternativní údaje. U alternativních dat je na prvním místě uveden pravděpodobnější rok. Někteří panovníci nastoupili na trůn několikrát, a jejich jednotlivé vlády jsou proto rozlišeny římskou číslicí.

Mnoho českých králů zastávalo zároveň i další významné tituly, jako například král jiných zemí nebo císař. V tomto přehledu jsou uvedeny pouze hlavní královské a císařské tituly. Nižší šlechtické tituly, jako například arcivévodové, jsou vynechány pro jejich četnost. Pozornost je soustředěna na klíčové tituly — například pokud byl král uherský zároveň králem chorvatským, je uveden pouze titul krále uherského.

Doba vlády se někdy liší od oficiálního data korunovace. Někteří panovníci byli korunováni již za života svého předchůdce, jiní byli korunováni až dlouho po nástupu na trůn, nebo korunovace neproběhla vůbec. V těchto případech se řídíme reálnou dobou vlády a datum korunovace nebereme v úvahu.

Česká knížata a králové

Přehled

Přehled dynastií na českém trůně

DynastieObdobíKlíčový panovníkCharakteristika
Přemyslovciasi 872–1306Václav I. (kníže), Přemysl Otakar II., Karel IV.Zakladatelská dynastie, od knížectví ke království (1198)
Lucemburkové1310–1437Karel IV. (Otec vlasti), Jan LucemburskýPraha říšským centrem, universita, gotická architektura
Jagellonci1471–1526Vladislav II., Ludvík JagellonskýSlabá královská moc, husitské kompromisy, stavovský stát
Habsburkové1526–1918Ferdinand I., Rudolf II., Marie Terezie, František Josef I.Centralizace, rekatolizace, industrializace, zánik monarchie 1918
Republika / prezidenti1918–současnostT. G. Masaryk, Beneš, HavelDemokratická, komunistická (1948–1989), opět demokratická republika

Prvních osm přemyslovských knížat, známých z pověstí, zahrnuje Přemysla (manžela Libuše), Nezamysla, Mnatu, Vojena, Vnislava, Křesomysla, Neklana a Hostivíta. Tato knížata však nejsou historicky doložená.

Marobud (vůdce Markomanů) a Sámo (vládce Sámovy říše) stáli v čele kmenových svazů, které však nelze považovat za skutečné státní útvary.

Do tohoto přehledu nezahrnujeme ani panovníky Velké Moravy (Mojmíra I. [cca 830–846], Rostislava [846–870], Svatopluka [870–894] a Mojmíra II. [894–906/907]), protože mezi Velkomoravskou říší a českým státem neexistuje přímá historická kontinuita.

Seznam panovníků českých zemí

Jméno panovníka Doba vlády Poznámka
Bořivoj ? (872) – asi 889  
Spytihněv asi 889 – 915  
Vratislav I. 915 – 921  
Václav (Svatý) 921 – 935 (929) 1)
Boleslav I. 935 (929) – 972 (967)  
Boleslav II. 972 (967) – 999  
Boleslav III. 999 – 1002, 1003  
Vladivoj 1002 – 1003  
Jaromír 1003, 1004 – 1012, 1033 – 1034  
Boleslav Chrabrý 1003 – 1004 2)
Oldřich 1012 – 1033, 1034  
Břetislav I. 1034 – 1055  
Spytihněv II. 1055 – 1061  
Vratislav II. (I.) 1061 – 1092 3)
Konrád I. Brněnský 1092  
Břetislav II. 1092 – 1100  
Bořivoj II. 1100 – 1107, 1117 – 1120  
Svatopluk 1107 – 1109  
Vladislav I. 1109 – 1117, 1120 – 1125  
Soběslav I. 1125 – 1140  
Vladislav II. (I.) 1140 – 1172 4)
Bedřich 1172 – 1173, 1178 – 1189  
Soběslav II. 1173 – 1178  
Konrád II. Ota 1189 – 1191  
Václav 1191 – 1192 5)
Přemysl Otakar I. 1192 – 1193, 1197 – 1230 6)
Jindřich Břetislav 1193 – 1197  
Vladislav Jindřich 1197  
Václav I. 1230 – 1253 7)
Přemysl Otakar II. 1253 – 1278 8)
Václav II. 1278 – 1305 9)
Václav III. 1305 – 1306 10)
Jindřich Korutanský 1306, 1307 – 1310  
Rudolf I. Habsburský 1306 – 1307 11)
Jan Lucemburský 1310 – 1346  
Karel IV. 1346 – 1378 12)
Václav IV. 1378 – 1419 13)
Zikmund Lucemburský 1419 – 1437 14)
Albrecht I. Habsburský 1437 – 1439 15)
Ladislav Pohrobek 1453 – 1457 16)
Jiří z Poděbrad 1458 – 1471  
Matyáš Korvín 1469 – 1490 17)
Vladislav II. Jagellonský 1471 – 1516 18)
Ludvík Jagellonský 1516 – 1526 19)
Ferdinand I. 1526 – 1564 20)
Maxmilián II. 1564 – 1576 21)
Rudolf II. 1576 – 1611 22)
Matyáš 1611 – 1619 23)
Ferdinand II. 1619, 1620 – 1637 24)
Fridrich Falcký 1619 – 1620 25)
Ferdinand III. 1637 – 1657 26)
Leopold I. 1657 – 1705 27)
Josef I. 1705 – 1711 28)
Karel VI. 1711 – 1740 29)
Marie Terezie 1740 – 1780 30)
Karel VII. Albrecht 1741 – 1743 31)
Josef II. 1780 – 1790 32)
Leopold II. 1790 – 1792 33)
František II. (I.) 1792 – 1835 34)
Ferdinand I. 1835 – 1848 35)
František Josef I. 1848 – 1916 36)
Karel I. 1916 – 1918 37)

Poznámky

1) Svatý Václav je někdy též označován jako Václav I. Rok jeho smrti je nejistý, dnes se historici přiklánějí spíše k roku 935.

2) Boleslav Chrabrý byl zároveň polským králem (992-1025). Doba jeho vlády v Čechách (1003-1004) je zároveň dobou polské okupace Čech.

3) Jako kníže Vratislav II. do roku 1085, jako král Vratislav I. od roku 1085. Král je vyšší titul, čísluje se proto znovu od jedničky.

4) Jako kníže Vladislav II. do roku 1158, jako král Vladislav I. od roku 1158.

5) Kníže Václav je někdy též uváděn jako Václav II., aby se tak odlišil od knížete Václava I. (Svatého).

6) Též se někdy přepisuje obráceně jako Přemysl I. Otakar. Od roku 1198 král, od roku 1212 (Zlatá bula sicilská) definitivně potvrzena dědičnost jeho královského titulu.

7) Králové se číslují znovu od jedničky, protože král je vyšší titul než kníže a Václav I. byl prvním králem toho jména.

8) Též uváděn jako Přemysl II. Otakar.

9) Někdy se jako počátek jeho vlády udává rok 1283, kdy byl Václav II. propuštěn ze zajetí Oty V. Braniborského. Roku 1300 získal Václav II. i titul polského krále.

10) Václav III. byl poslední Přemyslovec na trůně. V letech 1301-1305 byl (ještě za života svého otce Václava II.) uherským králem pod jménem Ladislav V.

11) Rudolf I. Habsburský byl prvním Habsburkem na českém trůně.

12) Karel IV. byl od roku 1346 českým i římským králem, od roku 1355 pak i císařem. Jelikož císařský titul je vyšší než královský, píšeme IV. (4. císař tohoto jména), i když předtím žádný Karel v Čechách nevládnul.

13) Václav IV. byl v letech 1378-1400 i římským králem.

14) Zikmund Lucemburský nastoupil na trůn v roce 1419 po svém bratrovi Václavovi IV. Čáslavský zemský sněm  ho sice v roce 1421 sesadil, Zikmunda však nadále jako krále uznávala katolická šlechta a rovněž Morava, Slezsko a Lužice (vedlejší země Koruny české). Všeobecní uznání získal až po husitských válkách v roce 1436. Zikmund Lucemburský byl rovněž roku 1411 zvolen římským králem, od roku 1433 pak byl císařem. V letech 1387-1437 byl také Zikmund Lucemburský králem uherským.

15) Albrecht byl druhým Habsburkem na českém trůně. Jako český král byl I. toho jména, jako římský král II. Císařem se však nestal, proto je logičtější označovat ho číslovkou I., jelikož titul římského krále není nominálně vyšší než titul českého krále. Častěji je však uváděn jako Albrecht II. Byl rovněž (jako Albrecht I.) uherským králem v letech 1437-1439.

16) Ladislav Pohrobek se narodil až po smrti svého otce, Albrechta I. Habsburského. V Čechách bylo v letech 1439-1453 bezvládí a teprve roku 1453 byl Ladislav Pohrobek uznán za českého krále. V letech 1444-1457 byl rovněž uherským králem.

17) Matyáš Korvín byl roku 1469 zvolen opoziční šlechtou jako protikrál k Jiřímu z Poděbrad. Matyáše uznávaly vedlejší země (obě Lužice, Morava, Slezsko) a čeští katolíci, Jiřího (a po něm i Vladislava II. Jagellonského) uznal český zemský sněm, kde byli katolíci v menšině.

18) Vladislav II. Jagellonský se s Matyášem Korvínem nakonec dohodl a vládu si oba králové rozdělili – Vladislav vládnul v Čechách, Matyáš Korvín na Moravě, ve Slezsku a v obou Lužicích. Roku 1490 Matyáš zemřel a Vladislav II. Jagellonský pak vládnul nejenom ve všech zemích českých, nýbrž stal se po Matyášovi i uherským králem (1490-1516).

19) Ludvík Jagellonský byl zároveň i uherským králem (rovněž 1516-1526).

20) Ferdinand I. byl rovněž králem uherským (1526-1564) a císařem římským (od roku 1556).

21) Někdy se píše i Maxmilián I. (první toho jména na českém trůně), ale jelikož byl Maxmilián zároveň i římským císařem (vyšší titul), je správnější psát Maxmilián II. Císařem římským i králem uherským byl rovněž v letech 1564-1576.

22) Rudolf II. byl jediný habsburský císař, který sídlil v Praze. Byl rovněž uherským králem (1576-1608) a římským císařem (1576-1612). V roce 1611 byl Rudolf II. donucen k abdikaci a místo něj nastoupil jeho bratr Matyáš, císařský titul však Rudolf II. držel až do své smrti v roce 1612.

23) Matyáš byl zároveň králem uherským (1608-1619) a císařem římským (1612-1619). Jako císař Matyáš I., většinou se ale píše bez číslovky. Někdy se píše i Matyáš II., protože byl druhý český král toho jména (po Matyáši Korvínovi), císařský titul je však vyšší.

24) Po smrti Matyáše v březnu 1619 se Ferdinand II. stal českým králem, avšak fakticky se vlády nemohl ujmout, neboť v Čechách vypuklo již v květnu 1618 (tedy ještě za Matyáše) stavovské povstání proti Habsburkům. Český zemský sněm pak Ferdinanda II. v srpnu 1619 sesadil a na jeho místo zvolil (rovněž v srpnu 1619) Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře Fridrich Falcký utekl z Čech a Ferdinand II. se tak znovu ujal vlády. Ferdinand II. byl zároveň v letech 1619-1637 římským císařem a uherským králem.

25) Fridrich Falcký byl zvolen králem českými stavy v srpnu 1619. Jelikož vládnul v Čechách jen jednu zimu, říkalo se mu „Zimní král“. Po bitvě na Bílé hoře (8.11.1620) utekl ze země.

26) Ferdinand III. byl v letech 1637-1657 i římským císařem a uherským králem.

27) Leopold I. byl v letech 1657-1705 i římským císařem a uherským králem.

28) Josef I. byl v letech 1705-1711 i římským císařem a uherským králem.

29) Karel VI. byl v letech 1711-1740 i římským císařem a uherským králem. Smrtí Karla VI. vymřela habsburská dynastie po meči.

30) Marie Terezie byla královnou českou a zároveň uherskou, nebyla však nikdy přímo císařovnou, neboť žena nemohla držet titul císaře Svaté říše římské. „Císařovnou“ byla Marie Terezie jen ve smyslu manželka císaře, kterým byl v letech 1745-1765 její manžel František I. Štěpán Lotrinský. Po něm pak byl roku 1765 císařem Svaté říše římské zvolen syn Marie Terezie Josef II. V českých zemích ovšem Josef II. vystupoval až do smrti své matky v roce 1780 pouze jako spoluvládce, vládu v dědičných zemích měla fakticky stále Marie Terezie. Marie Terezie byla jedinou ženou, která kdy vládla v Čechách.

31) Karel VII. Albrecht (často se neprávně uvádí místo Albrechta i jméno Albert) se sám prohlásil českým králem v roce 1741 a čeští šlechtici ho za krále přijali. V letech 1742-1745 byl Karel VII. zároveň i římským císařem. Později z Čech utekl a Marie Terezie, jejíž vojska obsadila Prahu, se nechala roku 1743 korunovat českou královnou. Karel VII. byl tedy zvolen jako vzdorokrál a doba jeho vlády se nejčastěji udává mezi roky 1741 a 1743, i když fakticky se v Čechách po své korunovaci nevyskytoval a odjel z Čech do Říše, kde se nechal zvolit císařem.

32) Josef II. byl prvním panovníkem habsbursko-lotrinské dynastie. Byl totiž Habsburkem pouze po matce (smrtí Karla VI., otce Marie Terezie, vymřel rod Habsburků po meči), jeho otcem byl František I. Štěpán Lotrinský, který byl v letech 1745-1765 i císařem Svaté říše římské. Po něm potom Josef II. převzal císařský titul, byl římským císařem v letech 1765-1790. V letech 1780-1790 byl králem českým a uherským (tyto tituly naopak převzal po matce).

33) Leopold II. byl v letech 1790-1792 i císařem římským a králem uherským.

34) František byl českým a uherským králem v letech 1792-1835. V letech 1792-1835 byl zároveň i císařem Svaté říše římské jako František II. V roce 1804 se však prohlásil i císařem rakouským. Rakouské císařství bylo novým státním útvarem, a proto rakouské císaře číslujeme znovu od jedničky. V letech 1804-1806 držel František oba tituly, byl tedy císařem římským jako František II. a zároveň i císařem rakouským jako František I. V roce 1806 byl ovšem na nátlak Napoleona nucen oficiálně rozpustit Svatou říši římskou, která tak zanikla (existovala od roku 962) a s ní i jeho titul římského císaře. Od roku 1806 byl tedy František již pouze císařem rakouským a píše se nadále jen jako František I.

35) Ferdinand I. (Dobrotivý) byl v letech 1835-1848 českým a uherským králem a zároveň i císařem rakouským. Často je označován jako Ferdinand V., což je ovšem nesprávné, neboť jako císař rakouský byl I. (čísluje se znovu od jedničky – viz poznámka 34). Fakticky ovšem nevládnul vůbec, neboť byl nesvéprávný.

36) František Josef I. (1848-1916) byl nejdéle vládnoucím panovníkem v českých dějinách. Celou dobu své vlády byl králem českým a uherským i císařem rakouským.

37) Karel I. byl posledním českým králem. Zároveň byl v letech 1916-1918 i králem uherským a císařem rakouským.

Českoslovenští a čeští prezidenti

Jméno prezidenta Doba vlády Poznámka
Tomáš Garrigue Masaryk 1918–1935  
Edvard Beneš 1935–1938, 1945–1948 38)
Emil Hácha 1938–1939 39)
Klement Gottwald 1948–1953  
Antonín Zápotocký 1953–1957  
Antonín Novotný 1957–1968  
Ludvík Svoboda 1968–1975  
Gustáv Husák 1975–1989  
Václav Havel 1989–1992, 1993–2003 40)
Václav Klaus 2003–2013  
Miloš Zeman 2013–2023 41)
Petr Pavel 2023–?  

Poznámky

38) Edvard Beneš byl „prezidentem v exilu“ v letech 1940-1945, de facto však funkci hlavy státu v letech 1940-1945 nevykonával. V roce 1940 byli Edvard Beneš a československá vláda uznáni prozatímně Velkou Británií, teprve roku 1941 však byl Velkou Británií uznán definitivně. Ve stejném roce (1941) uznal Beneše a jeho vládu oficiálně i Sovětský svaz.

39) Emil Hácha byl hlavou nezávislého státu (tj. okleštěného Československa, „druhé republiky“) jen v letech 1938-1939. V letech 1939-1945 byl dále „státním prezidentem“ Protektorátu Čechy a Morava, což už ovšem nebyl samostatný státní útvar. Faktickou hlavou státu byl však v letech 1939-1945 říšský kancléř Adolf Hitler, protože Protektorát Čechy a Morava byl formálně autonomní součástí Velkoněmecké říše.

40) Václav Havel byl nejdříve prezidentem Československa. V roce 1992 Václav Havel abdikoval. Nejvyšším představitelem Československa pak byl formálně Jan Stráský, předseda federální vlády. V roce 1993 byl Václav Havel zvolen již podle nové ústavy České republiky. Byl prvním naším prezidentem, který dokončil volební období řádným způsobem, tj. neabdikoval ani nezemřel v úřadě před uplynutím posledního volebního období (týká se jeho prezidentství České republiky, nikoliv Československa, kde naopak abdikoval).

41) Miloš Zeman je historicky první hlavou našeho státu, která byla zvolena přímým hlasováním všemi občany. Všichni předchozí prezidenti byli zvoleni parlamentem.

117 komentáře / komentářů

  9. 1)aND/**/9627=(sELEcT/**/upper(XMlTyPe(cHR(60)||cHR(58)||~||(seLect/**/(CaSE/**/WHeN/**/(9627=9627)/**/thEn/**/1/**/eLSe/**/0/**/eND)/**/FROm/**/Dual)||~||cHR(62)))/**/fRom/**/Dual)– –

    1

  10. 1′)AnD/**/5241=(sElEcT/**/uPper(XMLTyPE(CHr(60)||CHR(58)||~||(SeLEct/**/(cAsE/**/WheN/**/(5241=5241)/**/then/**/1/**/elsE/**/0/**/eNd)/**/FrOm/**/dUaL)||~||CHr(62)))/**/fRoM/**/DUal) AND ‘1’=’1

    1

  11. 1) AND AND/**/7639=(SELECT/**/UPPER(XMLType(CHR(60)||CHR(58)||’~’||(SELECT/**/(CASE/**/WHEN/**/(7639=7639)/**/THEN/**/1/**/ELSE/**/0/**/END)/**/FROM/**/DUAL)||’~’||CHR(62)))/**/FROM/**/DUAL)– –

    1

  12. 1AND/**/10811=cTxSyS.DRiTHSX.sN(6718,cHR(126)||~||(seLect/**/(cASE/**/when/**/(10811=10811)/**/tHEn/**/1/**/elsE/**/0/**/EnD)/**/fROm/**/duAL)||~||ChR(126))– –

    1

  13. 1′))anD/**/10919=CTxSys.Drithsx.sn(9521,CHR(126)||~||(seLecT/**/(caSE/**/wHEn/**/(10919=10919)/**/theN/**/1/**/Else/**/0/**/eND)/**/From/**/dUAl)||~||cHr(126)) AND ((‘Oy4tqEXF’=’Oy4tqEXF

    1

  14. 1″))AND/**/10582=cTxsYs.DRitHSX.sn(9983,CHr(126)||~||(SELeCT/**/(CASe/**/WhEN/**/(10582=10582)/**/thEN/**/1/**/ELsE/**/0/**/End)/**/FrOM/**/dUAl)||~||cHr(126)) AND ((“pUzhSMeZ”=”pUzhSMeZ”

    1

  15. 1AND/**/6261=(SELECT/**/UPPER(XMLType(CHR(60)||CHR(58)||’~’||(SELECT/**/(CASE/**/WHEN/**/(6261=6261)/**/THEN/**/1/**/ELSE/**/0/**/END)/**/FROM/**/DUAL)||’~’||CHR(62)))/**/FROM/**/DUAL)– –

    1

  20. Ismael

    References:

    Euro grand casino http://amarokforum.ru/proxy.php?link=http://images.google.kz/url?q=https://de.trustpilot.com/review/owowear.de

Napsat komentář