Kultura a vzdělanost starověkého Egypta
Egyptské hieroglyfy – klíč k poznání minulosti
Egyptské hieroglyfy byly obrázkové písmo, které bylo nejstarší a nejpoužívanější formou egyptského písma. Klíčem k jejich rozluštění se stal objev rosettské desky během Napoleonovy vojenské výpravy do Egypta. Deska byla nalezena ve městě Rosetta (arabsky Rašíd) v deltě Nilu.
Na desce byl stejný nápis ve třech verzích:
- Hieroglyfy – pro náboženské účely.
- Démotické písmo – pro běžné použití.
- Řecké písmo – používané během helénistického období.
Francouz Jean Francois Champollion rozluštil hieroglyfy v roce 1822 díky analýze kartuší (jmen panovníků v oválném rámečku).
Tři vývojové fáze egyptského písma
Hieroglyfy
- Nejstarší forma egyptského písma, původně používaná jako 1 znak = 1 slovo.
- Později se používaly i pro záznam hlásek.
- Psalo se na kámen (vytesané nápisy) nebo na papyrus, který se vyráběl ze stvolů stejnojmenné rostliny.
- Hieroglyfy sloužily hlavně pro náboženské a oficiální účely.
Hieratické písmo
- Zjednodušená forma hieroglyfů, někdy označovaná jako „psací hieroglyfy“.
- Používalo se pro administrativu a běžnější psaní.
Démotické písmo
- Další zjednodušení hieratického písma, určené pro běžnou komunikaci.
- Nikdy se nepoužívalo pro náboženské účely, k tomu sloužily výhradně posvátné hieroglyfy.
- Démotické písmo bylo přístupné jen malému procentu lidí, protože většina obyvatelstva byla negramotná.
Původ a vliv egyptského písma
Egyptské písmo mělo zásadní vliv na další vývoj písemnictví:
- Z egyptského písma se vyvinulo písmo fénické.
- Fénické písmo se stalo základem pro řeckou alfabetu, z níž vzešla naše latinka.
- Písmena jako H, M a O dodnes odrážejí podobu egyptských hieroglyfů.
Starověká egyptština a její vývoj
- Starověká egyptština patřila mezi semitské jazyky.
- Poslední vývojovou fází egyptštiny byla koptština, která je dodnes používána koptskými křesťany v Egyptě jako bohoslužebný jazyk.
Architektura starověkého Egypta
Pyramidy – symbol Staré říše
Pyramidy sloužily jako hrobky faraonů Staré říše. Byly to monumentální stavby, které měly faraonům zajistit nesmrtelnost. Všechny pyramidy však byly vykradeny již ve starověku.
Džoserova pyramida v Sakkáře
- Nejstarší pyramida, postavená kolem roku 2650 př. n. l. pro faraona Džosera, zakladatele Staré říše.
- Stavba měla stupňovitý tvar a byla prvním pokusem o monumentální architekturu tohoto typu.
- Architekt: Imhotep, první známý architekt v dějinách.
- Rozměry: Půdorys není čtvercový (125 × 115 metrů), výška 61 metrů, pyramida má 6 stupňů.
Pyramidy v Gíze
Nejslavnější jsou tři pyramidy v Gíze, které postavili faraoni 4. dynastie:
Cheopsova pyramida (Chufuova):
- Původní výška: 147 metrů, dnes 137 metrů.
- Strana: 230 metrů.
- Na stavbu bylo použito 2,25 milionu kvádrů, každý váží přibližně 3 tuny.
- První ze 7 divů světa.
Chefrénova pyramida (Rachefova):
- Původní výška: 143,5 metru, dnes 136,5 metru.
- Vypadá vyšší než Cheopsova, protože stojí na vyšším podloží. Má zbytky obložení.
Mykerínova pyramida (Menkaurého):
- Nejmenší ze tří pyramid.
Vedle pyramid v Gíze stojí slavná Sfinga, socha s tělem lva a hlavou člověka, symbol ochrany a síly.
Chrámy – místa uctívání bohů
Luxor a Karnak
- Luxorský chrám: Nachází se přímo ve městě Luxor.
- Karnak: Amonův chrám na předměstí Luxoru. Jeden z největších chrámových komplexů na světě, pocházející z doby Nové říše.
Dér el-Bahrí
- Zádušní chrám královny Hatšepsut: Částečně vytesán ve skále poblíž Údolí králů.
- Významná památka spojená s vládou jedné z mála ženských faraonů.
Abu Simbel
- Monumentální chrám postavený faraonem Ramessem II. ve 13. století př. n. l.
- Kvůli stavbě Asuánské přehrady byl chrám v letech 1964–1968 rozřezán a přemístěn výše, aby nebyl zaplaven.
Další významné chrámy
- Edfu: Chrám zasvěcený bohu Horovi.
- Kom Ombo: Chrám zasvěcený bohům Sobekovi a Haroerisovi.
- Philae: Chrám na ostrově u Asuánu, rovněž přemístěný kvůli Asuánské přehradě.
Maják na ostrově Faros
- Jeden ze 7 divů světa, nacházel se v Alexandrii během období Ptolemaiovců.
- Výška: odhady se pohybují mezi 140–180 metry.
Sloužil jako navigační bod pro lodě a symbol vědeckého a kulturního rozvoje Alexandrie.
Vědy a umění starověkého Egypta
Mumifikace – cesta k nesmrtelnosti
Mumifikace byla klíčovou součástí egyptského náboženství a představou o posmrtném životě. Egypťané věřili, že pro dosažení nesmrtelnosti je třeba uchovat tělo, případně vytvořit jeho sochu nebo obraz. Proto měl zničení těla nebo sochy zemřelého fatální důsledky – například faraon Thutmose III. ničil sochy své matky Hatšepsut, aby ji zbavil nesmrtelnosti.
- Chudí: Tělo bylo pouze vysušeno v pouštním písku, což vedlo k přirozené mumifikaci.
- Bohatí:
-
- Vnitřnosti byly odstraněny a uloženy do kanop (speciálních nádob).
- Srdce muselo zůstat v těle, protože bylo po smrti váženo na váhách posledního soudu.
- Tělo bylo vymýváno bylinnými směsmi a naloženo do hydroxidu sodného, který tělo vysušil.
Lékařství – předchůdci moderní medicíny
Egyptské lékařství bylo na mimořádně vysoké úrovni. Egypťané měli specialisty jako zubaře, gynekology, oční lékaře nebo chirurgy. Mezi jejich schopnosti patřilo:
- Léčení zlomenin a trepanace lebky (operace mozku).
- Používání obsidiánových nožů – ostré nástroje z přírodního sopečného skla.
- Pokročilé znalosti o bylinách a léčivých směsích.
Literatura – odkaz bohů a lidí
Egyptská literatura se věnovala náboženství, přírodě i oslavě faraonů.
- Kniha mrtvých: Nejznámější literární dílo, které obsahovalo pokyny a zaříkávadla pro posmrtný život.
- Ódy: Básně oslavující bohy, například óda na Nil nebo Slunce.
Kalendář – řízení času podle slunce
Egypťané byli první, kdo používal solární kalendář, na rozdíl od mezopotámského lunárního kalendáře. Kalendář byl důležitý pro sledování pravidelných záplav Nilu.
- Rok měl 12 měsíců po 30 dnech a na konci roku přidávali 5 dní navíc.
- Klíčovou roli hrála hvězda Sirius, která signalizovala blížící se záplavy.
- Tento kalendář byl později převzat, upraven a prosazen v Římě Juliem Caesarem jako juliánský kalendář.
Matematika – základní stavební kámen
Egypťané používali desítkovou soustavu a měli praktické znalosti geometrie, které uplatňovali při stavbě pyramid a dalších monumentů. Matematika byla také důležitá pro výpočet daňových povinností a zemědělských výnosů.
Egyptologie – český přínos světové vědě
Egyptologie, věda zabývající se studiem starověkého Egypta, je na světové úrovni i díky těmto českým vědcům.
- František Lexa († 1960): Zakladatel české egyptologie.
- Zbyněk Žába († 1971): Významný český egyptolog.
- Miroslav Verner: Vedoucí vykopávek v Abúsíru.
Český egyptologický ústav při UK patří k předním institucím v oboru.
Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis I. (pravěk a starověk). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 2.díl – Mezopotámie – Blízký Východ ve Starověku. Po tomto díle následuje Starověká Indie.