Po Vestfálském míru Habsburkové upevnili nadvládu v Čechách a bojovali o nadvládu v Evropě. Marie Terezie (1740–1780) vzdorovala Prusku ve slezských válkách a zavedla zásadní reformy školství, armády i hospodářství — položila základy moderního rakouského státu.
Osvícenství 18. století zaselo semeno svobody a rozumu. Myslitelé jako Voltaire, Rousseau a Montesquieu zpochybnili absolutismus a církevní moc — a připravili půdu pro revoluci. Lekce mapuje osvícenské myšlení a krizi předrevoluční Francie za Ludvíka XV. a XVI.
Rusko Petra I. Velikého se probudilo z izolace a vstoupilo do klubu evropských velmocí. Francie pod Ludvíkem XIV. „Králem Slunce” naopak dosáhla vrcholu absolutismu. Tato lekce mapuje dvě mocnosti, které určovaly kontinentální Evropu v druhé polovině 17. a v 18. století.
Konzervativní Metternichův systém dusil Evropu přes tři desetiletí — v roce 1848 explodoval. Revoluce zasáhla Paříž, Vídeň, Praha i Budapešť. Tato lekce mapuje habsburskou monarchii od Josefova osvícenského dědictví přes klidné Biedermeier až po revoluční vichřici „jara národů”.
Zatímco Habsburkové posílali Čechy umírat na cizí fronty, v zázemí rostl odpor a v zahraničí Masaryk budoval nový stát. Legie na Sibiři, diplomatická akce v Paříži a Washingtonská deklarace — 28. října 1918 vzniklo Československo.
Třináct britských kolonií vyhlásilo nezávislost (1776) a v bitvách u Yorktownu porazilo impérium. Nová ústava (1787) dala světu precedent moderní demokracie. Ale vnitřní spor o otroctví rozdělil zemi na Sever a Jih — občanská válka (1861–1865) rozhodla o duši Ameriky.
Puritánská Anglie odmítla absolutismus Stuartovců: občanská válka (1642–1649) skončila popravou krále Karla I. Oliver Cromwell vládl jako Lordprotektor, ale po jeho smrti se monarchie vrátila. „Slavná revoluce” (1688) pak natrvalo omezila moc koruny parlamentem.
