Na tento příspevěk volně navazuje díl Afrika II – Vybrané africké státy
Poloha, rozloha, členitost Afriky (1)
Rozloha: 30 milionů km2→ 2. největší světadíl! Afriku „půlí“ rovník. Vzdálenost od rovníku na jih i na sever je zhruba stejná, ale na sever od rovníku leží ⅔ území, kdežto na jih jen ⅓. Nejméně členité pobřeží ze všech kontinentů. Afriku protínají i oba obratníky a nultý poledník.
Všechny fyzické objekty (pohoří, řeky, jezera…), uvedené v textu, musí umět zakreslit do slepé mapy! Číselné údaje znát jen ty tučné a podtržené.
Geologický vývoj:
- Afrika byla dříve součástí jižního kontinentu – Gondwany, spolu s Jižní Amerikou, Antarktidou, Austrálií a Indií. Důkaz: tvar pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Mezi Afrikou a Evropou byl oceán Tethys. Pohybem Africké desky na sever se oceán Tethys neustále zmenšoval, až z něj zbylo Středozemní moře. Při nárazu Africké desky do Eurasijské desky proběhlo (a probíhá) alpsko-himálajské vrásnění. Začalo na konci druhohor. V Evropě zformovalo Alpy, Karpaty a pohoří Balkánu, v severní Africe Atlas.
- Východní Afrika (Somálská deska) se časem odtrhne. Tento proces už v minulosti započal (Madagaskar se už odtrhnul).
Hranice Afriky
- Afrika/Evropa:Gibraltarský průliv (šířka 14.5 kilometru), Středozemní moře (zejména Sicilský průliv – mezi Sicílií a Tuniskem).
- Afrika/Asie:Suezská šíje (průplav), Suezský záliv, Rudé moře, průliv Báb al-Mandab, Adenský záliv.
Členitost Afriky
- Oceány: Atlantský(včetně Středozemního moře) a Indický(včetně Rudého moře). Hranicí mezi nimi je:
1) Suezský průplav– délka 161 km, nemá zdymadla, prokopán téměř na rovině skrze Suezskou šíji.
2) Střelkový mys(Cape Agulhas) – ten leží přesně na 20. poledníku východní délky. Střelkový mys je zároveň nejjižnějším bodem africké pevniny.
Hranicí není mys Dobré naděje, který leží víc na západ!
- Moře:Středozemní, Velká Syrta, Malá Syrta (Gábeský záliv), Sicilský průliv, Gibraltarský průliv, Guinejský záliv (protíná se tu rovník a Greenwichský poledník), Mosambický průliv, Adenský záliv, Báb al-Mandab, Rudé moře, Suezský záliv, Suezský průplav.
- Poloostrovy:pouze jeden větší poloostrov – Somálský(též Africký roh) – 5. největší na světě, 850000 km2. Menší poloostrovy – mysy: Zelený mys (Cap Vert – leží na něm Dakar a jmenují se podle něj Kapverdy), mys Dobré naděje (Cape of Good Hope), Střelkový mys (Cape Agulhas), Bílý mys (Ras Ben Sakka, Cap Blanc, v Tunisku)…
- Ostrovy a souostroví:
- Kanárské ostrovy– součást Španělska! Název podle psů (latinsky canis). Na ostrově Tenerife (největší z Kanárských ostrovů!) leží nejvyšší hora Španělska Pico de Teide (3718 m.n.m., činná sopka, vrhá nejdelší stín na světě). Další Kanárské ostrovy: Gran Canaria, Lanzarote, Fuerteventura… (Méně významné Kanárské ostrovy: Hierro, La Palma, Gomera).
- Madeira (Portugalsko!), Kapverdy (stát i souostroví), Bioko (stát Rovníková Guinea), Svatý Tomáš a Princův ostrov (stát a zároveň název dvou ostrovů, Svatý Tomáš leží přesně na rovníku!), Svatá Helena (Napoleon!), Tristan da Cunha (nejodlehlejší obydlený ostrov světa, 2120 km od Svaté Heleny a 2740 km od Afriky), Madagaskar (daleko největší ostrov Afriky, 4. největší na světě), Komory (stát i souostroví), Mayotte (zámořský department Francie, součást EU, fyzicky ovšem součást Komor), souostroví Maskarény – ostrovy Mauricius (stát) a Réunion (zámořský department Francie, EU), Zanzibar (součást Tanzanie), Seychely, Sokotra (Jemen, ale řadí se do Afriky, 2. největší ostrov Afriky!), Džerba (Tunisko – letovisko).
Povrch Afriky (2)
- Sever Afriky– převážně plošina (Sahara). Místy jsou na Sahaře pohoří dosahující výšky kolem 3000 metrů – Ahaggar (Hoggar – Tahat 2918 m.n.m.), Tibesti (Emi Koussi 3415 m.n.m.), Dárfúr (Džabal Marra 3088 m.n.m.). V Egyptě leží Kattarská proláklina (-133 m.n.m.).
- Severozápad Afriky– pohoří Atlas, nejvyšší hora Džabal Tubkal 4165 m.n.m.
- Pánve:Čadská, Konžská
- Plošina:Luanda-Katanga
- Další pohoří a hory:Súdánská vysočina (Loma Mansa 1948 m.n.m.), Adamauské pohoří (3008 m.n.m.), Kamerunská hora (osamělá činná sopka, výška 4070 m.n.m.), Dračí hory (Thabana Ntlenyana, 3482 m.n.m.). Východoafrická vysočina– ta se dělí na řadu menších pohoří, jsou tu i sopky. Nejvyšší horou zde jeKilimandžáro-Uhuru5895m.n.m. – nejvyšší hora Afriky. Nejvyšší vrchol Kilimandžára se jmenuje Kibo, Kilimandžáro je vyhaslá sopka. Je tu několik malinkých ledovců, které roztají asi kolem roku 2020. Kousek vedle Kilimandžára je Meru (4566 m.n.m.), nejvyšší činná sopka Afriky. Dále je zde pětitisícové pohoří Ruwenzori (též malé ledovce, nejvyšší hora se jmenuje Margherita nebo Ngaliema, měří 5109 m.n.m., jsou tu horské gorily) a přesně na rovníku osamělá Mount Kenya (5199 m.n.m., 2. nejvyšší hora Afriky, malé ledovce). Etiopská vysočina (Ras Dašan 4620 m.n.m.).
- Východoafrická příkopová propadlina:riftové údolí mezi Africkou a Somálskou deskou, hluboké, místy zaplněné vodou (jezera – viz vodstvo). Asi za 50 milionů let se v těchto místech východní Afrika oddělí od zbytku kontinentu. Riftové údolí pokračuje dále přes Rudé a Mrtvé moře. Celková délka tohoto riftového údolí je 6400 kilometrů, průměrná šířka 50 kilometrů (v Etiopii až 480 kilometrů). Rozděluje se na dvě větve – západní (přes jezero Tanganika) a východní (jezero Natron – to je to malé na mapě na hranici Keňa/Tanzanie, mezi Kilimandžárem a Viktoriiným jezerem). Pozor, Viktoriino jezero není součástí riftového údolí!
- Prolákliny:
- Assalská-155 m.n.m. (Džibutsko) – nejníže položené místo Afriky,
- Kattarská (Egypt, -133 m.n.m., neprůjezdná pro tanky),
- Danakilská (Etiopie, -116 m.n.m.).
Podnebí, vegetace a živočišstvo Afriky (3)
- Afrika je nejteplejší světadíl, neboť je symetricky rozložena kolem rovníku. Skoro celá leží v tropickém pásu, jen na severu a na jihu jsou subtropy.
- Teplotní rekordy Afriky:
- Kebili, Tunisko, 55.0°C. – Naměřeno 7.7.1931 v nadmořské výšce 38 metrů. Dříve udávaný světový rekord +57.8°C z města Al Aziziya (Libye) ze 13.9.1922 byl světovou meteorologickou organizací dne 13.9.2012 (přesně 90 let od měření) oficiálně zrušen!Světový rekord tedy nyní drží Death Valley v Kalifornii.
- Infrane (Maroko, pohoří Atlas), -23.9°C. V marockém Atlase jsou i lyžařská střediska a sníh zde někdy leží i několik měsíců! Naměřeno 11.2.1935, dle WMO (v atlase je jiný údaj).
- Dalol (Etiopie) – průměrná roční teplota 34.4°C, světový rekord. Nepříliš hodnověrný údaj.
- Srážkové rekordy:
- Debunja (Kamerunská hora) – Kamerun, 10287 mm (dle WMO)
- Wádí Halfa (Súdán, Asuánská přehrada) – 2.54 mm (dle WMO).
- Ledovce v Africe:jsou zatím na pětitisícových horách – Kilimandžáro, Keňa, Ruwenzori, velmi brzy (do roku 2020?) roztají, jsou mrňavé.
- Podnebné pásy v Africe
- Rovníkový (ekvatoriální) pás= stále vlhký tropický pás. Horko a vlhko po celý rok. Nachází se kolem rovníku, pouze však na západě Afriky (na východě ne – vysoká nadmořská výška!). Tropické deštné pralesy. Gorily (nížinná, horská), krajta…
- Střídavě vlhký tropický pás– na sever a na jih od rovníku, dále kolem rovníku ve východní Africe (Keňa, Tanzanie – vyšší nadmořská výška), Madagaskar. Horko po celý rok, střídají se tu dvě roční období – období dešťů a období sucha. Rostou zde i opadavé lesy, ale celkově převažují savany. Žijí zde sloni, lvi, antilopy, žirafy… Madagaskar– z východní strany tu jsou i deštné pralesy, na západě spíše savany. Typickými stromy zde jsou baobaby (jeden druh roste i na pevnině, ale na Madagaskaru je několik druhů). Živočišstvo je zcela odlišné od zbytku Afriky (zvláštní zoogeografická oblast), typičtí jsou lemuři a chameleoni.
- Tropický suchý pás– zhruba kolem obratníků. Horko a sucho po celý rok, jsou tu pouště a polopouště, a to hlavně v západní části Afriky. Typické zvíře velbloud, typická rostlina palma datlová (oázy).
- Subtropický pás– mírná vlhká zima, horké suché léto. Citrusy, olivy, vinná réva….
- Příčiny sucha v tropickém pásu:
- Trvale vysoký tlak kolem obratníků (jasno → málo srážek).
- Pravidelné větry (pasáty) vanou na jižní polokouli z jihovýchodu (z Indického oceánu) a na severní polokouli nevanou vůbec (asijská pevnina) → vlhkost se nedostane na západní pobřeží.
- Studené proudy (Kanárský, Benguelský) – vysušují ještě více západní pobřeží (zatímco východní část Afriky omývají teplé proudy – proud Střelkového mysu a Monzunové proudy).
Pouště Afriky
Sahara
- Daleko největší poušť světa. Rozloha cca 8 milionů km2(rozměry 5000 x 2000 km). Srážky do 200 mm ročně (což platí pro pouště obecně). Asi 200000 km2z toho jsou oázy – místa s podzemní vodou. Velké rozdíly teplot (na Sahaře občas i slabě mrzne). Sahara se dělí na spoustu menších pouští – například Libyjská, Arabská (na východ od Nilu), Velký západní a Velký východní erg, poušť Ténéré…
- Sahara má tendenci se rozšiřovat (rozšiřování pouští = desertifikace). Příčinou je hlavně globální oteplování a nadměrné spásání vegetace dobytkem. Vysazování stromů a keřů většinou desertifikaci zpomalí, avšak nezastaví.
- Druhy pouští na Sahaře:
1) Písečná poušť (menšina Sahary!!!) – erg
2) Kamenitá poušť – hamada
3) Štěrkovitá poušť – serir
4) Slaná poušť (s občasnými slanými jezery) – sebka, šott
Sahel (Súdán)
- Přechodné pásmo mezi savanou a pouští, navazuje na Saharu. Častá sucha (někdy i několik let neprší), občasné hladomory (Etiopie, Somálsko). Moc lidí → moc dobytka → nadměrné spásání, eroze + moc dříví na otop a stavbu přístřešků → desertifikace se urychluje. Navíc intenzivní zavlažování způsobuje pokles hladiny spodních vod a zasolování půdy.
Namib– pobřežní poušť v Namibii, rozměry 2000×160 kilometrů. Kalahari – poušť až suchá savana. Na hranici Jižní Afriky a Botswany. Žijí v ní Křováci (asi 40000 lidí).
Nejznámější národní parky v Africe (divoká zvěř)
- Uganda– Ruwenzori (horské gorily)
- Keňa– Masai Mara (žijí tu volně i Masajové, největší migrace kopytníků na světě mezi Masai Mara a Serengeti), Nakuru (nosorožci), Tsavo
- Tanzanie– Serengeti (navazuje na Masai Maru), Ngorongoro (obrovská kaldera – leží v ní mj. i Olduvai – rokle, kde byl nalezen Homo habilis).
- Botswana– Okawango (největší vnitrozemská říční delta na světě), Chobe (sloni)
- Jižní Afrika– Kruger
Viz také: Afrika: Vodstvo, historie a obyvatelstvo · Zeměpisné rekordy Afriky · Severní Afrika (státy)