Austrálie, Oceánie, Antarktida

Antarktida – Členitost, Povrch, Osídlení, Podnebí, Vodstvo, Fauna a Flóra

5 min čtení , , , , ,

Zeměpisný přehled Antarktidy: rozloha, ledovce, podnebí, vodstvo, fauna a flóra třetího nejmenšího světadílu pokrytého ledem po 15 milionů let.

Antarktida – Členitost, Povrch, Osídlení, Podnebí, Vodstvo, Fauna a Flóra

13)Antarktida

Rozloha Antarktidy je asi 13 milionů km2, se šelfovými ledovci až 14 milionů km2. Antarktida je pokryta ledovcem asi 15 milionů let.

Antarktický ledovec

– je větší než celý světadíl (viz rozloha). Pokrývá téměř celou antarktickou pevninu + dva velké šelfové ledovce – Rossův šelfový ledovec a šelfový ledovec E. Ronneové. Největší ledovec na světě, obsahuje 70-80% veškeré sladké vody na Zemi. Jeho mocnost je až 4.8 kilometru. Telení ledovce – obrovské kry, icebergy – nad hladinu vyčuhuje jen jedna osmina ledovce.!

Rekordní byl iceberg, který se oddělil v roce 1955 od Rossova pobřežního ledovce v Antarktidě. Rozměry tohoto icebergu byly zhruba 335×97 kilometrů (208×60 mil) a rozloha byla kolem 31000 km2 (12,000 čtverečních mil), což odpovídá zhruba rozloze Belgie.

2 % povrchu Antarktidy pokrývají tzv. oázy – místa, která nejsou pokrytá ledovcem.

Členitost Antarktidy

Antarktida se skládá ze dvou částí – Západní a Východní Antarktida. Ze Západní Antarktidy vybíhá Antarktický poloostrov. Od Jižní Ameriky odděluje Antarktidu Drakeův průliv. Nejvýznamnější moře u Antarktidy: Rossovo a Wedellovo. Antarktidu „omývá Jižní oceán“ („5. oceán“) – hranicí je cca 50.-60. rovnoběžka (Západní příhon).

Povrch Antarktidy

Antarktida má (díky ledovci) nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku ze všech kontinentů, přes 2000 m.n.m. Jižní pól leží v nadmořské výšce 2912 m.n.m. Z ledovce vyčnívají ojedinělé vrcholy. Nejvýznamnějším pohořím je Transantarktické pohoří, oddělující Západní a Východní Antarktidu. Nejvyšší horou Antarktidy je Vinson Massif – 4897 m.n.m. (v Ellsworthově pohoří). V Antarktidě jsou i činné sopky, nejvyšší z nich je Mount Erebus (3795 m.n.m.). Ten leží na Rossově ostrově v Rossově moři. Je to nejjižnější činná sopka na Zemi.

Podnebí Antarktidy

Nejchladnější světadíl. Ve vnitrozemí je velice sucho.

Rekordní teploty: -89°C (přesně -89.2°C) – naměřeno na ruské stanici Vostok v roce 1983. Nejnižší teplota na Zemi!

+ 15°C – Antarktický poloostrov.

Nejsušší místo – jižní pól (americká základna Amundsen – Scott) – 2 mm ročně! (jedno z nejsušších míst světa).

Nad Antarktidou se každoročně vytváří ozonová díra. Nejhorší je to na konci polární zimy (říjen).

Vodstvo Antarktidy

Stálé vodní toky v Antarktidě nejsou. V oázách je několik „klasických“ malých jezer, která jsou po většinu roku zamrzlá.

jezero Vostok – největší subglaciální jezero Antarktidy. Pod ledovcem je voda v tekutém stavu! Hloubka jezera se odhaduje na 1000 metrů, je to tedy jedno z nejhlubších jezer světa.

Rozloha jezera je také slušná – 15690 km2 (??), rozměry 250×50 kilometrů. Jezero leží poblíž ruské stanice Vostok a pod ledem je pohřbeno nejméně 1.5 milionu let, ledovcový příkrov nad jezerem je 4000 metrů tlustý!

Rostlinstvo a živočišstvo Antarktidy

Rostlinstvo – mechy, lišejníky, řasy a 2-3 druhy kvetoucích rostlin.

Živočišstvo – vázáno na oceán. Velryby (žerou krill – drobný ráček podobný krevetě, dlouhý 3-4 cm + plankton), tuleni a lachtani, tučňáci. Nežijí zde žádní suchozemští savci! Drobný hmyz, rovněž létaví ptáci (loví ryby v moři).

Největším čistě suchozemským tvorem (který není vázán na potravu z moře), je 6 mm dlouhý bezkřídlý hmyz.

Dobývání a osídlení Antarktidy

1911 – Roald Amundsen (Norsko) – první člověk na jižním pólu (přežil – 14.12.1911, vsadil na psí spřežení).

1912 – Robert Scott (Velká Británie) – druhý, jen o měsíc později (17.1.1912). Cestou zpět zmrznul. (vsadil na motorové sáně a poníky – chyba!, zemřel pouhých 20 kilometrů od skladiště potravin…).

   1959 – Antarktická smlouva – prodloužena v roce 1991. Bylo řečeno, že území Antarktidy nebude ovládat žádný stát (územní nároky států nebyly smlouvou zrušeny definitivně, nýbrž zmrazeny). Antarktida (= území na jih od 60. rovnoběžky) je demilitarizována a je přírodní rezervací.

Nejvýznamnější vědecké stanice v Antarktidě:

Stálé osídlení Antarktidy neexistuje, ale jsou zde vědecké stanice. Některé jsou obývané jen v létě, jiné celoročně.

1)McMurdo (USA) – leží na Rossově ostrově v Rossově moři. Největší základna v Antarktidě. Na této základně může pobývat až 1258 osob, je tu kolem 100 budov a tři přistávací dráhy pro letadla (jedna celoroční, dvě sezónní).

2)Amundsen-Scott (USA) – leží přímo na jižním pólu.

3)Vostok (Rusko) – nejnižší teplota, jezero.

4)Johann Gregor Mendel (ČR) – leží na Rossově ostrově u špice Antarktického poloostrova (jiný Rossův ostrov než Mount Erebus!). Stanice je sezónní a má kapacitu 15-20 lidí.

Celkové počty polárníků na vědeckých stanicích (dle CIA): léto 4490, zima 1106.

V Antarktidě existuje i soukromá česká stanice, a to již od roku 1987. Zřídil ji zde polárník Jaroslav Pavlíček a nachází se na ostrově Nelson (souostroví Jižní Shetlandy). Sám Pavlíček tuto základnu označuje nikoli za českou, nýbrž za mezinárodní a její oficiální pojmenování je ECO-Base Station. Pavlíčkův výzkum je zaměřen na reakce člověka v extrémních podmínkách. Podle vědců se však údajně nejedná o skutečnou výzkumnou stanici.

Během léta 2008-2009 navštívilo Antarktidu celkem 37858 turistů

Datum poslední aktualizace: 21.8.2014

 

Regionální zeměpis

Antarktida — základní data

Parametr Hodnota Poznámka
Rozloha 14,2 mil. km² 5. největší kontinent; 98 % pokryto ledem
Tloušťka ledovce průměrně 2 300 m Max. až 4 800 m
Nejvyšší bod Vinson — 4 892 m Pohoří Ellsworth
Nejnižší bod −2 538 m (Bentleyův příkop) Pod ledem
Průměrná teplota −49 °C Nejchladnější místo: −89,2 °C (Vostok, 1983)
Sladká voda ~70 % světových zásob Uzamčena v ledu
Stálá populace 0 (sezónně 1 000–5 000) Pouze vědci; Antarktická smlouva 1959

95 komentáře / komentářů

Napsat komentář