13)Antarktida
Rozloha Antarktidy je asi 13 milionů km2, se šelfovými ledovci až 14 milionů km2. Antarktida je pokryta ledovcem asi 15 milionů let.
Antarktický ledovec
– je větší než celý světadíl (viz rozloha). Pokrývá téměř celou antarktickou pevninu + dva velké šelfové ledovce – Rossův šelfový ledovec a šelfový ledovec E. Ronneové. Největší ledovec na světě, obsahuje 70-80% veškeré sladké vody na Zemi. Jeho mocnost je až 4.8 kilometru. Telení ledovce – obrovské kry, icebergy – nad hladinu vyčuhuje jen jedna osmina ledovce.!
Rekordní byl iceberg, který se oddělil v roce 1955 od Rossova pobřežního ledovce v Antarktidě. Rozměry tohoto icebergu byly zhruba 335×97 kilometrů (208×60 mil) a rozloha byla kolem 31000 km2 (12,000 čtverečních mil), což odpovídá zhruba rozloze Belgie.
2 % povrchu Antarktidy pokrývají tzv. oázy – místa, která nejsou pokrytá ledovcem.
Členitost Antarktidy
Antarktida se skládá ze dvou částí – Západní a Východní Antarktida. Ze Západní Antarktidy vybíhá Antarktický poloostrov. Od Jižní Ameriky odděluje Antarktidu Drakeův průliv. Nejvýznamnější moře u Antarktidy: Rossovo a Wedellovo. Antarktidu „omývá Jižní oceán“ („5. oceán“) – hranicí je cca 50.-60. rovnoběžka (Západní příhon).
Povrch Antarktidy
Antarktida má (díky ledovci) nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku ze všech kontinentů, přes 2000 m.n.m. Jižní pól leží v nadmořské výšce 2912 m.n.m. Z ledovce vyčnívají ojedinělé vrcholy. Nejvýznamnějším pohořím je Transantarktické pohoří, oddělující Západní a Východní Antarktidu. Nejvyšší horou Antarktidy je Vinson Massif – 4897 m.n.m. (v Ellsworthově pohoří). V Antarktidě jsou i činné sopky, nejvyšší z nich je Mount Erebus (3795 m.n.m.). Ten leží na Rossově ostrově v Rossově moři. Je to nejjižnější činná sopka na Zemi.
Podnebí Antarktidy
Nejchladnější světadíl. Ve vnitrozemí je velice sucho.
Rekordní teploty: -89°C (přesně -89.2°C) – naměřeno na ruské stanici Vostok v roce 1983. Nejnižší teplota na Zemi!
+ 15°C – Antarktický poloostrov.
Nejsušší místo – jižní pól (americká základna Amundsen – Scott) – 2 mm ročně! (jedno z nejsušších míst světa).
Nad Antarktidou se každoročně vytváří ozonová díra. Nejhorší je to na konci polární zimy (říjen).
Vodstvo Antarktidy
Stálé vodní toky v Antarktidě nejsou. V oázách je několik „klasických“ malých jezer, která jsou po většinu roku zamrzlá.
jezero Vostok – největší subglaciální jezero Antarktidy. Pod ledovcem je voda v tekutém stavu! Hloubka jezera se odhaduje na 1000 metrů, je to tedy jedno z nejhlubších jezer světa.
Rozloha jezera je také slušná – 15690 km2 (??), rozměry 250×50 kilometrů. Jezero leží poblíž ruské stanice Vostok a pod ledem je pohřbeno nejméně 1.5 milionu let, ledovcový příkrov nad jezerem je 4000 metrů tlustý!
Rostlinstvo a živočišstvo Antarktidy
Rostlinstvo – mechy, lišejníky, řasy a 2-3 druhy kvetoucích rostlin.
Živočišstvo – vázáno na oceán. Velryby (žerou krill – drobný ráček podobný krevetě, dlouhý 3-4 cm + plankton), tuleni a lachtani, tučňáci. Nežijí zde žádní suchozemští savci! Drobný hmyz, rovněž létaví ptáci (loví ryby v moři).
Největším čistě suchozemským tvorem (který není vázán na potravu z moře), je 6 mm dlouhý bezkřídlý hmyz.
Dobývání a osídlení Antarktidy
1911 – Roald Amundsen (Norsko) – první člověk na jižním pólu (přežil – 14.12.1911, vsadil na psí spřežení).
1912 – Robert Scott (Velká Británie) – druhý, jen o měsíc později (17.1.1912). Cestou zpět zmrznul. (vsadil na motorové sáně a poníky – chyba!, zemřel pouhých 20 kilometrů od skladiště potravin…).
1959 – Antarktická smlouva – prodloužena v roce 1991. Bylo řečeno, že území Antarktidy nebude ovládat žádný stát (územní nároky států nebyly smlouvou zrušeny definitivně, nýbrž zmrazeny). Antarktida (= území na jih od 60. rovnoběžky) je demilitarizována a je přírodní rezervací.
Nejvýznamnější vědecké stanice v Antarktidě:
Stálé osídlení Antarktidy neexistuje, ale jsou zde vědecké stanice. Některé jsou obývané jen v létě, jiné celoročně.
1)McMurdo (USA) – leží na Rossově ostrově v Rossově moři. Největší základna v Antarktidě. Na této základně může pobývat až 1258 osob, je tu kolem 100 budov a tři přistávací dráhy pro letadla (jedna celoroční, dvě sezónní).
2)Amundsen-Scott (USA) – leží přímo na jižním pólu.
3)Vostok (Rusko) – nejnižší teplota, jezero.
4)Johann Gregor Mendel (ČR) – leží na Rossově ostrově u špice Antarktického poloostrova (jiný Rossův ostrov než Mount Erebus!). Stanice je sezónní a má kapacitu 15-20 lidí.
Celkové počty polárníků na vědeckých stanicích (dle CIA): léto 4490, zima 1106.
V Antarktidě existuje i soukromá česká stanice, a to již od roku 1987. Zřídil ji zde polárník Jaroslav Pavlíček a nachází se na ostrově Nelson (souostroví Jižní Shetlandy). Sám Pavlíček tuto základnu označuje nikoli za českou, nýbrž za mezinárodní a její oficiální pojmenování je ECO-Base Station. Pavlíčkův výzkum je zaměřen na reakce člověka v extrémních podmínkách. Podle vědců se však údajně nejedná o skutečnou výzkumnou stanici.
Během léta 2008-2009 navštívilo Antarktidu celkem 37858 turistů
Datum poslední aktualizace: 21.8.2014
Regionální zeměpis
Antarktida — základní data
| Parametr | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Rozloha | 14,2 mil. km² | 5. největší kontinent; 98 % pokryto ledem |
| Tloušťka ledovce | průměrně 2 300 m | Max. až 4 800 m |
| Nejvyšší bod | Vinson — 4 892 m | Pohoří Ellsworth |
| Nejnižší bod | −2 538 m (Bentleyův příkop) | Pod ledem |
| Průměrná teplota | −49 °C | Nejchladnější místo: −89,2 °C (Vostok, 1983) |
| Sladká voda | ~70 % světových zásob | Uzamčena v ledu |
| Stálá populace | 0 (sezónně 1 000–5 000) | Pouze vědci; Antarktická smlouva 1959 |