Evropa – Přírodní podmínky Evropy

Členitost Evropy (1)

Rozloha Evropy – 10.4 milionu km² (pokud je hranice vedena po řece Ural), 10.5 milionu km², pokud ji vedeme po Embě. Evropa je 2. nejmenší světadíl, zabírá 7% souše.

Hranice Evropy

1. Evropa/Asie: pohoří Ural (východní úpatí) – řeka Ural (řeka Emba) – SZ pobřeží Kaspického moře (to je celé v Asii!) – Kumo-manyčská sníženina (dolní tok řeky Kuma – jezero Manyč – řeka Manyč) – ústí řeky Don – Azovské moře – Kerčský průliv – Černé moře – Bospor – Marmarské moře – Dardanely – Egejské moře. Kypr je v Asii, téměř všechny ostrovy v Egejském moři se řadí k Evropě (Řecko). Američané a Britové však vedou hranici Evropy po hřebeni Kavkazu a za nejvyšší horu Evropy tudíž považují Elbrus.
2. Evropa/Afrika: Gibraltarský průliv, Středozemní moře (Sicilský průliv). Azory se řadí obvykle k Evropě, Madeira a Kanárské ostrovy se vždy řadí v Africe.
3. Evropa/Severní Amerika: Dánský průliv. Island je Evropa, Grónsko Severní Amerika.

I když hranice Evropy se vymezují fyzicky, Evropa je samostatným světadílem díky historii a kultuře. Název Evropa je semitského původu! Je odvozen z akkadského slova „ereb“ („večerní soumrak“ či „západ slunce“). Řekové to později změnili na „Európe“. Evropa má nejčlenitější pobřeží ze všech světadílů (všude samý poloostrov).

Extrémní body evropské pevniny (bez ostrovů): sever – mys Nordkinn (Norsko) 71°08’N, jih – mys Marroqui (Španělsko) 35°58’N, západ – mys Roca (Portugalsko) 9°29’W, východ (sporné!) – ústí řeky Bajdaraky do Bajdarackého zálivu (Karské moře, Rusko) – 68°41’E.

Oceány a moře:

Evropu omývají dva oceány – Severní ledový a Atlantský.

• Severní ledový oceán: Karské moře, Barentsovo moře, Bílé moře. Hranicí mezi Severním ledovým oceánem a Atlantikem je mys Nordkapp (Severní mys) v Norsku a Špicberky – z nich vede hranice na sever Grónska (mys Morris Jesup) → Island je tedy celý v Atlantiku.
• Atlantský oceán: Grónské moře (mezi Špicberky a Grónskem → ještě Atlantik!), Norské moře, Severní moře, Dánský průliv (mezi Islandem a Grónskem, hranice Evropa/Severní Amerika), Irské moře (mezi VB a Irskem), Svatojiřský průliv (mezi Irským a Keltským mořem), Keltské moře (jižně od Irska), La Manche – v jeho nejužším místě je Calaiská (Doverská) úžina, Skagerrak, Kattegat, Øresund, Baltské moře – v něm Botnický záliv, Finský záliv a Rižský záliv, Biskajský záliv, Gibraltarský průliv, Lví záliv, Ligurské moře, Bonifácký průliv (mezi Sicílií a Korsikou), Sicilský průliv (mezi Sicílií a Tuniskem, hranice mezi Evropou a Afrikou), Messinský průliv, Tarentský záliv, Jaderské moře, Otrantský průliv (mezi Jaderským a Jónským mořem), Jónské moře, Krétské moře, Egejské moře, Dardanely, Marmarské moře, Bospor, Černé moře, Kerčský průliv, Azovské moře (posledních 7 objektů = hranice mezi Evropou a Asií).
• Celé Středozemní moře je největší evropské moře, celé má rozlohu 3 miliony km².

Poloostrovy

• Kola, Kanin, Skandinávský poloostrov (největší v Evropě, rozloha asi 763000 km², jiný údaj – 774000 km²), Jutský, Cornwall (VB), Bretaňský, Pyrenejský, Apeninský, Istrie, Balkánský – na něm Peloponés, Krym.

Ostrovy a souostroví

• Špicberky (Svalbard – Norsko, největší ostrov se jmenuje Západní Špicberk)Jan Mayen (Norsko), Země Františka Josefa (Rusko), Nová země (Rusko, Severní ostrov je o něco větší než Jižní ostrov), Kolgujev, Island (2. největší v Evropě, rozloha 103000 km²), Lofoty, Vesterály, Sjælland (největší ostrov Dánska, leží na něm Kodaň), Rujana, Gotland, Öland, Bornholm, Ålandy, Saaremaa (Estonsko), Fríské ostrovy, Faerské ostrovy, Britské ostrovy: Velká Británie (největší ostrov Evropě, 9. na světě – 216000 km², 6.Sumatra, 7.Honšú, 8.Victoria, 10.Ellesmere) + Irsko (3. největší v Evropě, 84000 km²) + Man + Hebridy + Orkneje + Shetlandy, Normanské ostrovy (Spojené království, ne však Britské ostrovy), Azory (Portugalsko, 9 větších ostrovů, 1200 kilometrů od Lisabonu), Baleáry: Mallorca + Menorca + Ibiza, Korsika, Sardinie (2. největší ostrov ve Středozemním moří), Elba, Sicílie (největší ostrov ve Středozemním moři, 7. největší v Evropě, 25000 km²), Malta (stát a zároveň větší z obou ostrovů), Liparské ostrovy, Dalmatské ostrovy, Jónské ostrovy, Kréta, Rhodos, Sporady, Kyklady, Evia (Evvoia).

Geologický vývoj Evropy (2)

Evropa je geologicky součástí Eurasijské desky. Hlavní sousední desky jsou:

1. Africká – hranice probíhá přes Středozemní moře, kolize s Eurasijskou deskou → Alpy, Siera Nevada…
2. Severoamerická – divergentní rozhraní, hranice s Eurasijskou deskou vede po Středoatlantském hřbetu (nejdelší pohoří na světě!). Island a Azory jsou vrcholky tohoto hřbetu. Část Islandu a Azor už leží na Severoamerické desce.

Mezi Africkou a Eurasijskou deskou dále leží 3 menší desky (všechny jsou podčástí desky Eurasijské):

1. Jaderská
2. Egejská (v atlase na str. 14-15 je pouze tato, další dvě – viz Demek)
3. Turecká

Na rozhraní těchto desek jsou:

• Velmi častá a silná zemětřesení – Itálie, bývalá Jugoslávie, Řecko, Turecko.
• Činné sopky
  • Vesuv (jediná na evropském kontinentě, největší výbuch v roce 79 n.l., Pompeje),
  • Etna (největší a nejvyšší sopka Evropy – 3323 m.n.m.),
  • Liparské ostrovy (Vulcano, Stromboli),
  • Théra (Thira, Santorini – Řecko, výbuch kolem roku 1470 př.n.l. → tsunami zřejmě způsobila zánik mínojské civilizace na Krétě, ostrov měl prý před výbuchem výšku kolem 1500 metrů, dnes má 566 metrů).
  • Nejvíc sopek je ale na Islandu. Celý Island je sopečného původu, je tu asi 200 činných sopek (například Hvannadalshnúkur, Hekla). V roce 1963 se u Islandu vynořil z moře nový sopečný ostrůvek Surtsey (dnes výška 240 metrů – dle atlasu).

Nejvyšší činné sopky v Evropě

1. Etna Sicílie, Itálie 3323 m.n.m.
2. Pico ostrov Pico, Azory 2320 m.n.m. nejvyšší hora Portugalska!
3. Beerenberg ostrov Jan Mayen, Norsko 2277 m.n.m. nejsevernější činná sopka světa!

Původně existovala jedna pevnina – Pangea, která se asi před 250 miliony lety (v permu) rozpadla na Laurasii (Severní Amerika + Eurasie) a Gondwanu. Na konci křídy (asi před 75 miliony lety) se rozpadla i Laurasie, čímž vznikl Severní Atlantik. Mezi Afrikou a Evropou se rozkládal poměrně veliký oceán Tethys, který se přibližováním Afriky k Evropě postupně zmenšoval, až z něj zbylo jen dnešní Středozemní moře.

Vrásnění

• Geologickým jádrem Evropy je Baltský (či Skandinávský) štít (štít = kraton) – zhruba území Švédska a Finska. Baltský štít je prekambrického (prahorního) stáří a nebyl zvrásněn. Na štíty (obecně) navazují platformy. V Evropě je platformou především Východoevropská rovina. I ta je prekambrického stáří. Štít a platforma zabírají zhruba polovinu Evropy (východní a severní). Okrajové části kontinentu pak tvoří pohoří, která se vyvrásnila zejména v těchto obdobích:
  • Kaledonské vrásnění – starší prvohory (ordovik/silur). Vznikla například pohoří ve Skotsku (Grampiany) a Skandinávské pohoří.
  • Hercynské (variské) vrásnění – mladší prvohory (karbon, perm). Vyvrásnil se hlavně střed Evropy – Český masiv, Středoněmecká vysočina.
  • Alpinské (alpsko-himálajské vrásnění) – od konce druhohor dodnes. Vyvrásnila se pohoří na jihu Evropy – Alpy, Karpaty, Apeniny, pohoří Balkánu, Sierra Nevada.

Povrch Evropy (3)

Nížiny

• Východoevropská nížina (rovina) – daleko největší nížina v Evropě.
• Kaspická nížina -28 m.n.m. – nejnižší místo Evropy! V Kaspické nížině leží i jediná evropská poušť Ryn – budou umět zakreslit, i když není nikde v atlase – leží v evropské části Kazachstánu, mezi ústím Volhy a Uralu do Kaspiku.
• Ostatní nížiny – Černomořská nížina, Dněperská nížina, Baltská nížina, Finská jezerní plošina, Středopolské nížiny, Severoněmecká nížina, Francouzská nížina, Velká uherská nížina, Malá uherská nížina, Valašská (Rumunská) nížina, Hornothrácká nížina, Pádská nížina. Další nížiny v Evropa (v Portugalsku, Anglii, Dánsku, Švédsku) nemají speciální názvy.

Pohoří

• Ural – dělí se na 4 části – Polární, Severní, Střední a Jižní, nejvyšší hora je Narodnaja 1895 m.n.m. v polárním Urale.
• Skandinávské pohoří – Galdhøpiggen 2469 m.n.m. – nejvyšší hora Skandinávie a severní Evropy. Skotská vysočina (Ben Nevis 1343 m.n.m.).
• Karpaty – dělí se na Západní, Východní a Jižní. Západní Karpaty zasahují i k nám. Nejvyšší horou Karpat (a Slovenska) je Gerlachovský štít 2655 m.n.m. v Západních Karpatech. Stará Planina (Balkán).
• Rila – Musala 2925 m.n.m. – nejvyšší hora Balkánu a JV Evropy. Pirin, Rodopy, Pindos, Dinárské hory.
• Alpy – dělí se na Východní a Západní. V Západních Alpách leží Mont Blanc 4807 m.n.m., nejvyšší hora Evropy (na hranici Itálie a Francie).
• Apeniny – Corno Grande 2914 m.n.m. Jura (= Švýcarský Jura), Švábský Jura, Vogézy, Středoněmecká vysočina, Ardeny, Francouzské středohoří.
• Pyreneje – Pico de Aneto 3404 m.n.m.
• Sierra Nevada – Mulhacén 3478 m.n.m. (nejvyšší hora Pyrenejského poloostrova), Kantaberské pohoří, Iberské pohoří, Kastilské pohoří.

Evropské činné sopky

• Etna (3323 m.n.m., Sicílie), je nejvyšší a nejmohutnější sopka v Evropě (obvod její základny je 145 km).
• Vesuv (1279 m.n.m., jediná činná sopka přímo na kontinentě),
• Vulcano, Stromboli, Thira (Théra, Santorini), Hekla.

Zajímavosti: Druhá nejvyšší činná sopka Evropy se jmenuje Beerenberg 2278 m.n.m. a leží na ostrově Jan Mayen. Nejvyšší horou Islandu je Hvannadalshnúkur 2119 m.n.m., a je to rovněž činná sopka.

Podnebí a vegetace Evropy (4)

Evropské klimatické rekordy

Údaje v atlasech a dalších publikacích se mezi sebou často výrazně liší a občas se v nich lze setkat ze zcela nesmyslnými údaji. Zde přebírám údaje z podle mého názoru nejvěrohodnějšího zdroje, kterým jsou údaje Světové meteorologické organizace (WMO), jak je lze najít na http://wmo.asu.edu/.

• Nejvyšší absolutní teplota: +48.0°C, Athény, Řecko. Teplota byla naměřena 10.7.1977 v nadmořské výšce 236 m.n.m. Jiné zdroje uvádějí podobné nebo i nepatrně vyšší teploty na různých místech Španělska a Portugalska.
• Nejnižší absolutní teplota: -58.1°C, Usť Ščugor, Rusko. Teplota byla naměřena 31.12.1978 v nadmořské výšce 85 m.n.m. Usť Ščugor leží na řece Pečora západně od Severního Uralu na 64^o15‘ severní šířky. Podle všech dalších zdrojů byla nejnižší absolutní teplota naměřena v severovýchodním cípu evropského Ruska, avšak místa a číselné údaje se liší.
• Nejvyšší průměrné roční srážky: 4648 mm, Crkvice, Černá Hora. Crkvice leží v nadmořské výšce 1310 m.n.m. nad zálivem Boka Kotorská. Tento údaj lehce kolísá úměrně tomu, jak se posouvá časová řada měření, vždy se ale pohybuje kolem 4600 mm. Boka Kotorská je jediným fjordem (zatopeným údolím, které původně bylo vyhloubeno ledovcem) na Jadranu. Srážky přichází především v zimě. Některé zdroje udávají místo Crkvica v Bosně a Hercegovině se stejnou hodnotou, pravděpodobně jde o chybnou záměnu podobného názvu.
• Nejnižší průměrné roční srážky: 163 mm, Astrachaň, Rusko. Astrachaň leží v deltě Volhy na 46^o22‘ severní šířky, v „nadmořské“ výšce -20 m.n.m. V Astrachani panuje extrémní kontinentální podnebí – v létě je horko, v zimě panují velmi nízké teploty (řeka Volha v Astrachani zamrzá na 111 dní v roce!) a celoročně jsou zde velmi nízké srážky. Východně od Astrachaně se nachází jediná evropská poušť – poušť Ryn.

Podnebné pásy v Evropě, vegetace

Obecně: Od jihu k severu klesají teploty, od západu k východu klesají srážky.

1. Polární pás – chladno po celý rok. V Evropě je tento pás pouze na nejsevernějších ostrovech, které jsou z velké části zaledněné – Špicberky, země Františka Josefa, Nová země (zaledněný je hlavně Severní ostrov). Špicberky jako celek jsou nejvíce zaledněným územím v Evropě. Neroste tu prakticky nic, žijí tu lední medvědi.
2. Subpolární pás – vyskytuje se na úplném severu evropské pevniny. Je tu krátké chladné léto, teplota nejteplejšího měsíce je do 10°C → roste tu tundra. Mechy lišejníky, zakrslé stromy, sobi.
3. Mírný pás – zabírá většinu Evropy. Převažují západní větry, proto na kontinentě ubývají srážky od západu k východu. Podle výše srážek můžeme rozlišit 3 typy mírného pásu:
   • Oceánské podnebí. Menší rozdíly mezi létem a zimou, relativně chladná léta a relativně teplé zimy – sněží málokdy. Celoročně více srážek. Typické oblasti: Britské ostrovy, Norsko, Dánsko, severozápad Francie, Benelux.
   • Přechodné podnebí. Typická oblast: střední Evropa, jižní Švédsko (je „schované“ za Norskem a Dánskem).
   • Kontinentální podnebí. Velké rozdíly teplot mezi létem a zimou, méně srážek. Typická oblast: Rusko, Ukrajina, část Balkánu.

Příklad – porovnání stupně kontinentality: Astrachaň (Rusko) x Köln+Essen (Německo):

Teploty v červenci a prosinci jsou průměrné. Údaje z Německa jsou kombinované z měst Köln a Essen (tato města leží asi 60 kilometrů vzdušnou čarou od sebe). Zámrz – údaj udává, na kolik dní v roce v průměru zamrzá místní řeka (v Astrachani Volha, v Kölnu Rýn). Astrachaň má výrazně kontinentální podnebí, Essen a Köln, ležící na západě Německa, mají spíše oceánské podnebí.

Vegetace v mírném pásu:

1) Lesy – rostou ve vlhčím podnebí. Jehličnaté lesy jsou typické spíše pro sever Evropy a kontinentální klima, listnaté spíše pro jih Evropy a oceánské klima, mezi nimi smíšené lesy.

2) Stepi – vyskytují se v sušších oblastech, typické pro kontinentální podnebí. Stromy zde nerostou kvůli nedostatku vláhy. Výskyt: jižní Rusko, Ukrajina, Maďarsko (puszta – místní název pro stepi). Srážky ve stepním pásu jsou cca 200-500 mm.

3) Polopoušť až poušť – tento ráz má krajina kolem Kaspického moře. Klimatická hranice pouště je přibližně 200 mm srážek za rok. Mezi ústím Volhy a Uralu do Kaspiku se nachází jediný evropská poušť Ryn (leží tedy v evropské části Kazachstánu).

4. Subtropický pás – horké suché léto, mírná vlhká zima (nesněží!). Subtropický pás je kolem pobřeží Středozemního moře. Ne všude! Vnitrozemí Itálie, Španělska či Balkánu je hodně hornaté, a proto je tu drsnější klima. Hranice subtropického pásu se kryje s hranicí rozšíření palem. Rostou tu palmy, citrusy, olivy, fíkovníky. Původně bylo pobřeží porostlé lesy (rostl tu například dub korkový či borovice korsická), avšak lesy byly během starověku a středověku vykáceny a dnes tu rostou hlavně macchie – druhotné porosty tvrdolistých trnitých keřů. Svahy jsou ohroženy erozí a často tu vypukají katastrofální letní požáry.

Vodstvo Evropy (5)

Řeky Evropy

Volha

• největší řeka Evropy ve všech ohledech. Je nejdelší (3531 km), nejvodnatější(průtok kolem 8000 m³ za sekundu před rozvětvením) a zaujímá největší povodí (1.36 mil. km²). Povodí Volhy je součástí největší bezodtoké oblasti Evropy (povodí Kaspického moře v Evropě).
• Kaspické moře je jezero, které leží pod úrovní mořské hladiny (-28 m.n.m.). Z významných evropských řek do něho (kromě Volhy) ústí Ural (třetí nejdelší řeka Evropy) a poměrně krátké řeky Emba a Kuma, které jsou obvykle považovány za hraniční řeky mezi Evropou a Asií. Celkově tato bezodtoká oblast pokrývá 20,9 % plochy Evropy (asi 2 170 000 km²).
• Volha je typická nížinná řeka. Pramení ve Valdajské vrchovině a ústí do Kaspického moře největší evropskou deltou (rozloha delty je 13000 km²). Celá Volha teče v Rusku, jen malá část delty zabíhá i do Kazachstánu. Na Volze leží mnoho velkých vodních nádrží. Nejvýznamnější z nich jsou Rybinská, Samarská (od Samary až k soutoku s Kamou, největší vodní nádrž v Evropě co se týče plochy – rozloha jezera je 6450 km²) a Volgogradská. U Volgogradu má Volha největší průtok, poněvadž pak se štěpí na dvě řeky – Volhu a Achtubu, které tečou vedle sebe a teprve pak se rozvětví v deltu. Volha je propojena s řekou Don průplavem Volha-Don (délka 101 km), díky němuž je lodní dopravou propojeno Černé a Kaspické moře.
• Nejvýznamnější přítoky Volhy: Oka – vlévá se do Volhy v Nižném Novgorodě, přítokem Oky je Moskva). Kama – 5. nejdelší řeka Evropy, délka asi 2000 km, pramení na Urale, do Volhy se vlévá pod Kazaní. Leží na ní veliká Nižněkamská nádrž.

Dunaj

• druhá největší řeka Evropy ve všech hlavních parametrech (délka 2850 km, průtok 6500 m³/s, plocha povodí 800000 km²). Pramení v pohoří Schwarzwald v Německu, vlévá se velkou deltou (rozloha delty je 5000 km²) do Černého moře. Protéká celkem 10 státy a 4 hlavními městy těchto států (ta jsou uvedena v závorkách): Německo – Rakousko (Vídeň) – Slovensko (Bratislava) – Maďarsko (Budapešť) – Chorvatsko – Srbsko (Bělehrad) – Rumunsko – Bulharsko – Moldavsko – Ukrajina.
• Nejvýznamnější přítoky Dunaje: Inn, Dráva, Sáva, Tisa (do Tisy Maruše – Mureş), Prut.

Ural

• 3. nejdelší řeka Evropy (délka asi 2500 km), hraniční řeka mezi Evropou a Asií. Pramení na Urale, vlévá se do Kaspiku. Protéká Ruskem a Kazachstánem.

Něva

• délka nepatrná, avšak je to jedna z nejvodnatějších řek Evropy (průtok 2500 m³/s, 3. nejvodnatější řeka Evropy!), protože odvodňuje největší evropské jezero, Ladožské. Protéká Sankt Petěrburgem, kde zamrzá 147 dní v roce.

Rýn

• délka 1300 km, 4. nejvodnatější řeka Evropy (průtok 2400 m³/s). Protéká 6 státy – Švýcarsko – Lichtenštejnsko – Rakousko – Francie – Německo – Nizozemsko. Rýn protéká Bodamským jezerem.
• Nejdůležitější evropská řeka pro lodní dopravu. S Dunajem je propojen průplavem Rýn – Dunaj (ten propojuje přítoky Rýna a Dunaje – řeky Mohan a Altmühl). V severním Německu pak vede Středoněmecký kanál (průplav), který spojuje Rýn a Labe a je dlouhý 467 km! Na Rýnu leží největší říční přístav Evropy, Duisburg.
• Nejvýznamnějším přítokem Rýna je Mohan (Main).

Další významné evropské řeky

• Emba, Kuma, Manyč, Don, Pečora, Severní Dvina, Dněpr (4. nejdelší řeka Evropy, 2200 km, přítok Pripeť), Západní Dvina (Daugava), Němen, Visla (-Bug, -San), Dněstr, Jižní Bug, Marica, Odra (-Varta), Labe, Mása (Maas/Meuse), Pád (Po), Tibera, Seina, Rhôna, Loira, Temže (Thames), Garonna, Ebro, Douro (Duero), Tejo (Tajo), Guadiana, Guadalquivir.

Jezera

• Většina jezer leží v severní polovině Evropy a je ledovcového původu. Prakticky všechna jezera jsou sladká – mají odtok.
• Ladožské jezero – cca 18000 km², Rusko, největší jezero v Evropě, 15. největší na světě. Zamrzá od prosince do května, Něvou propojeno s Baltským mořem.
• Oněžské jezero – cca 10000 km², Rusko, 2. největší v Evropě.
• Vänern – 5500 km², Švédsko, 3. největší v Evropě.
• Balaton (též Blatenské jezero) – cca 600 km² (přesněji 596 km²), Maďarsko. Největší jezero ve střední Evropě. Jen o něco menší jsou další středoevropská jezera Ženevské (Lac Léman, Švýcarsko/Francie, 582 km²), a Bodamské (Bodensee, Německo/Švýcarsko/Rakousko, 572 km²).
• Další evropská jezera: Loch Ness, Lough Neagh (Severní Irsko), Ijsselmeer (umělé, spíše vodní nádrž), Vättern, Mälaren, Inari, Oulu, Saimaa (4. největší v Evropě), Čudské (5. největší v Evropě, hranice Ruska a Estonska, spolu s Pskovským jezerem tvoří vlastně jedno jezero, estonsky se celé jezero jmenuje Peipus), Bílé, Ilmeň, Vygozero, Imandra, Neziderské (stepní jezero, mělké, Rakousko/Maďarsko), Skadarské, Ochridské, Prespanské (Ochridské je na mapě to vlevo), Garda, Manyč-Gudilo.

Ledovce

Nejvíce zaledněnými územími v Evropě jsou ostrovy:

• Špicberky (Svalbard) – asi jedna třetina až jedna polovina rozlohy všech evropských ledovců (údaje se dost liší). Největší ledovec leží na ostrově Západní Špicberk.
• Nová země – zaledněný je v podstatě jen Severní ostrov.
• Země Františka Josefa
• Island
• Jan Mayen.

Ledovce se dále nacházejí v těchto evropských pohořích:

• Alpy
• Skandinávské pohoří
• Pyreneje
• Ural.

Pro zajímavost uvádím údaje o ploše zaledněných území v Evropě. Zdroj: Velký atlas světa, Kartografie, Praha, 1992. Údaje jsou dost staré, někde se mi zdají podezřelé (Špicberky) a rozlohy některých ledovců dnes budou kvůli globálnímu oteplování určitě menší.

Téměř veškeré zalednění Nové země připadá na Severní ostrov, kde je jeden veliký souvislý ledovec.

3. Země Františka Josefa (Rusko) 13 730 km²

4. Island 11 252 km²

Na Islandu je několik velkých ledovců. Největší z nich, Vatnajökull, ležící na jihovýchodě ostrova, je možná největším ledovcem v Evropě, má rozlohu 8456 km². Další ledovce na Islandu jsou už podstatně menší. Druhý největší je Langjökull (1021 km², středozápad ostrova).

5. Alpy 3 600 km²

Více zaledněné jsou Západní Alpy (2200 km²) než Východní Alpy (1400 km²). Ledovce v Alpách jsou relativně malé a je jich spousty. Velký Aletschský ledovec (německy Großer Aletschgletscher) v Bernských Alpách ve Švýcarsku je nejdelším údolním ledovcem Evropy, délka jeho splazu je 26 kilometrů.

6. Skandinávské pohoří 3200 km²

I zde je mnoho menších ledovců, podobně jako v Alpách. Ve Skandinávském pohoří leží i největší ledovec kontinentální Evropy, Jostedalsbreen. Podle Velkého atlasu má rozlohu 855 km², ale podle Wikipedie jen 487 km².

Datum poslední aktualizace: 16.3.2012

Na tento příspěvek volně navazuje článek Evropa -Obyvatelstvoi Evropy