Benelux, Francie a Monako

Západní Evropa II. (Benelux, Francie, Monako) (11)

Benelux = Belgie + Nizozemsko + Lucembursko. Celková rozloha Beneluxu je 74639 km², čili o málo méně než je rozloha ČR, žije zde ale skoro 28 milionů obyvatel → nejhustěji zalidněná část Evropy. Všechny státu Beneluxu jsou monarchiemi.

Belgie

• Rozloha: 30000 km² (přesně 30528 km²)
• Počet obyvatel: 10 milionů obyvatel (10.4 mil. v roce 2011 – CIA) → hustota zalidnění přes 300 obyvatel/km².
• Přírodní poměry: Belgie má velice krátké pobřeží (jen 64 kilometrů). Převažuje nížina u Severního moře, na jihu jsou Ardeny (vrchovina, nejvyšší horou Arden a celé Belgie je Botrange – 694 m.n.m. – hned vedle německých hranic). Řeky – Mása (Meuse), Šelda (Schelde) – v jejím ústí leží Antverpy.
• Historie: Název Belgie získala podle keltského kmene Belgů. Ve středověku byly mimořádně bohaté Flandry (Bruggy, Gent), vynikající produkcí textilu. Od 16. století patřilo celé Nizozemí (tj. dnešní Nizozemsko + Belgie + Lucembursko) Habsburkům. Koncem 16. století vyhlásilo Holandsko (= severní Nizozemí) nezávislost. V roce 1815 proběhla na území Belgie bitva u Waterloo (kousek na jih od Bruselu). Po napoleonských válkách byla Belgie součástí Spojeného nizozemského království. Definitivně získala Belgie nezávislost roku 1830, během obou světových válek však byla okupována Německem. Belgie byla významnou koloniální velmocí; patřilo jí Belgické Kongo (dnes DR Kongo), Rwanda a Burundi (po první světové válce, předtím německé).
• Belgicko-nizozemská hranice v okolí města Baarle je nejsložitější v Evropě. Nachází se zde celkem 34 enkláv, z nichž 7 je enkláv na druhou (všechny jsou to nizozemské enklávy uvnitř belgických enkláv). Nejmenší enkláva má plochu 2632 m², což odpovídá čtverci o straně 51 metrů! Dnešní stav je výsledkem složitých smluv mezi feudály, kteří si navzájem prodávali, postupovali a vyměňovali kousky území po celá staletí, a celá taškařice byla nakonec dokonale završena mezinárodní belgicko-nizozemskou Maastrichtskou smlouvou z roku 1843, která tuto prapodivnou státní hranici zakonzervovala až do dnešních časů.
• Hlavní město: Brusel (Bruxelles), 2 miliony obyvatel (aglomerace). „Hlavní město Evropy“ – Brusel je sídlem NATO a mnoha institucí EU. Symboly Bruselu: čůrající chlapeček, Atomium (EXPO 1958), krásné hlavní náměstí.
• Další města: Antverpy (Antwerpen) – 1 milion obyvatel (aglomerace). Jeden z největších přístavů Evropy. Bruggy (Brugge). Belgie má největší stupeň urbanizace v Evropě (kromě městských států) – 97%.
• Největší přístavy Evropy v roce 2009 (v závorce pořadí ve světě): 1. Rotterdam (3. na světě po Šanghaji a Singapuru), 2.Antverpy (19.), 3.Hamburg (27.)
• Státní zřízení: konstituční monarchie, oficiální název státu je „Belgické království“. Král Albert II. vládne od roku 1993. Belgie je federací, skládající se ze tří regionů:
  • Vlámsko (sever) – mluví se vlámsky (vlámština = nizozemština, totožný jazyk)
  • Valonsko (jih) – Valoni jsou samostatný národ, mluvící francouzsky.
  • Brusel + okolí (střed) – dvojjazyčná smíšená oblast.
• Národnosti v Belgii (zaokrouhleno): Vlámové 60%, Valoni 30%, ostatní 10% (dvojjazyční „míšenci“ Valonů a Vlámů, Němci 1%, přistěhovalci – např. Italové, Maročané…). Belgie se dělí na 3 regiony podle národnostního klíče – Vlámsko (mluví se vlámsky), Valonsko (mluví se francouzsky) a národnostně a jazykově smíšený Brusel. Celý systém administrativního členění Belgie je však mnohem složitější. Dále jsou zde totiž ještě 4 jazykové oblasti – vlámská, francouzská, dvojjazyčná (Brusel) a německá. Německá jazyková oblast je součástí regionu Valonsko. Belgie se dále dělí na 10 provincií – 5 provincií je součástí regionu Vlámsko (Vlaanderen), pět provincií je součástí regionu Wallonie (Valonsko). Kompetence jsou velice složitě rozděleny mezi federální úroveň na jedné straně a mezi jednotlivé regiony, jazykové oblasti a provincie na straně druhé. Belgie se stala federací v roce 1993, kdy reálně hrozil rozpad Belgie. V roce 2001 pak byly dále posíleny kompetence jednotlivých regionů na úkor federální vlády.
• Úřední jazyky v Belgii: vlámština, francouzština a němčina.
• Náboženství: 75% obyvatel Belgie jsou římští katolíci.
• Ekonomika Belgie – Belgie dnes nemá žádná významná ložiska surovin. Kdysi těžila hodně uhlí i železné rudy, na němž byl postaven hutnický průmysl. Ten je rovněž v útlumu (dnes uhlí i železnou rudu musí Belgie do hutí dovážet). V energetice převažují jaderné elektrárny (60% produkce). Nejvýznamnější plodinou v Belgii je cukrová řepa.
• V čem Belgie vyniká: broušení diamantů (hlavně v Antverpách – 500 let tradice!), chemický průmysl, sklářství, potravinářství (pivo, pralinky).

Nizozemsko

• Rozloha: 40000 km² (41543 km²)
• Počet obyvatel: 17 milionů obyvatel (16847007 v roce 2011 – CIA)
• Hustota zalidnění: 400 obyvatel/km² (přesně 406 obyvatel/km²) → nejvyšší hustota zalidnění v Evropě (nepočítáme-li pidistáty Monako, Vatikán či Maltu).
• Přírodní podmínky: prakticky celé Nizozemsko je nížina. Asi čtvrtina území Nizozemska leží pod mořskou hladinou – poldery (dno vysušeného moře). K vyčerpávání vody z polderů dříve sloužily větrné mlýny. Pozůstatkem mořského zálivu, který byl z velké části vysušen, je umělé jezero Ijsselmeer. Řeky: Rýn (Rijn), Mása (Maas) – obě řeky mají společnou deltu. Západofríské ostrovy.
• Nejvyšší horou Nizozemska je Mount Scenery (862 m.n.m.) na ostrově Saba, nejvyšší horou evropského Nizozemska je Vaalserberg (322 m.n.m.), nejnižší bod Nizozemska je Zuidplaspolder (-7 m.n.m.).
• Historie: nezávislé Nizozemsko vzniklo v roce 1581 odtržením od jižního (španělského) Nizozemí. Nizozemsko pak bylo námořní velmocí a vlastnilo řadu kolonií (mj. Indonésii a Nový Amsterdam), z nichž zbylo dodnes Nizozemsku jen pár ostrůvků v Karibiku (viz níže).
• Státní zřízení: Nizozemské království (královna Beatrix stojí v čele země od roku 1980) prošlo v roce 2010 zásadní změnou. Evropské Nizozemsko se dělí na 12 provincií, z nichž dvě mají v názvu Holland (Severní Holandsko – Noord-Holland a Jižní Holandsko – Zuid-Holland).
• V říjnu 2010 zanikly Nizozemské Antily. Ostrovy Bonaire, Sint Eustatius, and Saba jsou nyní přímou součástí Nizozemska (nejsou však zatím součástí EU!), zatímco ostrovy Sint Maarten, Curaçao a Aruba (ta jediná nebyla součástí Nizozemských Antil) nejsou přímou součástí Nizozemska, ale jsou to de facto závislá území s velkou mírou autonomie (spolu s Nizozemskem tvoří Nizozemské království jako autonomní země).
• Hlavní město: Amsterdam (1 milion obyvatel). Je hlavním městem jen podle ústavy, de facto ne.
• Sídelní město: Haag (‘s-Gravenhage, 600000 obyvatel) – faktické hlavní město Nizozemska, sídlí v něm královna, vláda, parlament i zahraniční ambasády, a rovněž i Mezinárodní soudní dvůr, spadající pod OSN.
• Další města: Rotterdam (1 milion obyvatel), Utrecht, Maastricht.
• Obyvatelstvo: Nizozemci tvoří asi 80% populace. Z cizinců převažují občané různých zemí EU a přistěhovalci z Indonésie, Turecka a Surinamu. Náboženství: 42% bez vyznání, římští katolíci 30%, protestanti 20%. muslimové 6%, ostatní 2% (2006 – podle CIA 2011). Nizozemci jsou velice liberální národ (drogy, sex, euthanasie…).
• Úřední jazyky: nizozemština a fríština
• Ekonomika Nizozemska
  • Nizozemsko je jednou z nejbohatších zemí EU (v roce 2010 mělo Nizozemsko 3. nejvyšší HDP na hlavu v EU po Lucembursku a Rakousku – viz tabulka u Lucemburska). Nizozemsko těží spoustu zemního plynu v Severním moři (v roce 2009 bylo 9. na světě a 3. největším producentem v Evropě po Rusku a Norsku), naopak ropy těží Nizozemsko velmi málo (ropa se vyskytuje hlavně v severní části Severního moře, kde těží UK a Norsko).
  • Zemědělství a potravinářství: převažuje živočišná výroba (sýry – Gouda, Edam jsou města v Nizozemsku, mléko), pivo (Heineken, Amstel), květiny (vyváží se řezané květiny i cibule, typické jsou tulipány).
  • Jiný průmysl: Philips (elektronika), Royal Dutch-Shell (nizozemsko-britská firma, petrochemie).
  • Doprava: Rotterdam – největší námořní přístav Evropy a 3. největší na světě (stav v roce 2009). Rotterdam je zároveň velikým říčním přístavem. Amsterdam – 5. největší letiště v Evropě (po Heathrow, Charles de Gaulle, Frankfurtu a Madridu) a 15. největší na světě (stav – 2010).

Lucembursko

• Rozloha: 2568 km²
• Počet obyvatel: 500000 (503302 v roce 2011 – CIA)
• Přírodní podmínky: převažuje vrchovina (nejvyšší bod Lucemburska je Buurgplaatz 559 m.n.m.). Řeka Mosela (Mosel).
• Historie: Hrabě Jindřich se stal (jako Jindřich VII.) římským králem a jeho syn, Jan Lucemburský, českým králem (1310-1346). Jan padl v bitvě u Kresčaku a je pohřben v Lucembursku.
• Lucemburské hrabství vzniklo již roku 963, bylo však součástí Svaté říše římské. Později se Lucembursko stalo součástí Spojeného Nizozemí. Úplnou nezávislost získalo Lucembursko až v roce 1866 (v souvislosti s rozpuštěním Německého spolku). V obou světových válkách bylo Lucembursko okupováno Německem.
• Hlavní město: Lucemburk (Luxembourg) – cca 100000 obyvatel. V Lucemburku sídlí Soudní dvůr EU a Evropský účetní dvůr. V Lucembursku leží rovněž vesnice Schengen (viz Schengenská dohoda).
• Státní zřízení: oficiální název země je Lucemburské velkovévodství (velkovévoda Henri nastoupil v roce 2000).
• Úřední jazyky: lucemburština („národní jazyk“), francouzština a němčina („administrativní jazyky“).
• Obyvatelstvo: Lucembursko má největší podíl cizinců ze všech zemí EU. Jen necelé dvě třetiny obyvatel jsou Lucemburčané (63%). Zbytek jsou cizinci – nejvíce zde žije Portugalců (13%), Francouzů (5%) a Italů (4% – čísla zaokrouhlena, podle CIA, podle censu z roku 2000). Římští katolíci tvoří 87% obyvatelstva. Lucembursko mělo v roce 2010 daleko nejvyšší migrační saldo v Evropě (+ 1.6%).
• Ekonomika Lucemburska
  • Lucembursko je daleko nejbohatší zemí EU. V roce 2011 bylo 3. nejbohatší zemí světa (1.Katar, 2.Lichtenštejnsko). Ekonomicky vyniká Lucembursko hlavně v bankovnictví (nízké daně!) a v ocelářství (to však ztrácí postupně na významu).

Země EU v roce 2011 – HDP na hlavu (včetně Chorvatska)

Francie

• Rozloha: 643801 km² (metropolitní Francie 551500 km²) – 3. největší země v Evropě. Třetí po Rusku a Ukrajině, pokud se bere jen evropská část; pokud se ale bere celá Francie, pak je Francie větší než Ukrajina.
• Počet obyvatel: 65 milionů (metropolitní Francie 63 milionů) – 3. nejlidnatější země Evropy. Třetí v Evropě po Rusku a Německu. Metropolitní Francie má ale skoro přesně stejný počet obyvatel jako UK, další 2 miliony obyvatel však žijí v „zámořské Francii“.

Přírodní podmínky Francie

• Moře: Atlantský oceán, záliv St. Malo, Seinská zátoka, průliv La Manche (Calaiská úžina), Biskajský záliv, Lví záliv (Golfe du Lion), Ligurské moře.
• Ostrov: Korsika (8680 km² – 10. největší ostrov Evropy, 4. největší ostrov ve Středozemním moři po Sicílii, Sardinii a Kypru)
• Poloostrovy: Bretaň (Bretagne), Cotentin (naproti přes záliv St. Malo, není popsán v mapě!)
• Nížina: Francouzská
• Pohoří: Alpy (Mont Blanc 4807 m.n.m., na hranici s Itálií, Savojské Alpy), Francouzské středohoří (Massif Central – Puy de Sancy 1885 m.n.m.), Jura (Švýcarský), Vogézy, Pyreneje.
• Jezero: Ženevské (Lac Léman)
• Řeky: Loira (Loire – nejdelší řeka Francie, délka 1020 km, zámky), Gironde – estárium řeky Garonna (Garonne), Seina (Seine) – přítok Marna (Marne), Rhôna (Rhône) – přítok Saôna (Saône), Rýn (Rhin) – hranice s Německem – přítok Mosela (Moselle) pramení ve Francii, Mása (Maas) – pramení ve Francii.
• Podnebí: převažuje mírné oceánské podnebí, u Středozemního moře už jsou subtropy.
• Hlavní město: Paříž (Paris) – jedno z největších měst Evropy. V roce 2007 žilo v metropolitní oblasti 12 milionů obyvatel, avšak v úředních hranicích města jen 2.2 milionu obyvatel. Paříž v úředních hranicích je malinká, má rozlohu jen 105 km² (pro srovnání – Praha v úředních hranicích má rozlohu 496 km²). Paříž je hlavním městem pouze de facto, nikoliv de iure (není to definováno v ústavě ani v jiném zákoně). V Paříži sídlí UNESCO (Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu) a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). OECD sdružuje v současnosti (2012) 34 „nejrozvinutějších zemí světa“, členem je i Česká republika. Francie je členem NATO, ale vystoupila z vojenské složky, proto bylo sídlo NATO přemístěno v roce 1967 z Paříže do Bruselu.
• Další města: Marseille a Lyon (obě města mají v aglomeraci kolem 1.5 milionu obyvatel), Lille (1 milion aglomerace, u hranic s Belgií), Nice (1 milion aglomerace), Toulouse, Bordeaux, Nantes, Strasbourg.
• Úřední řeč: francouzština
• Obyvatelstvo: římští katolíci cca 85%, muslimové 5-10%, protestanti 2%, židé 1%. Asi 90% obyvatelstva (metropolitní) Francie tvoří Francouzi. Nejvýznamnější původní národnostní menšiny: Alsasané a Lotrinci, Korsičané (mluví korsicky, korsičtina však není úřední řečí), Baskové (Gaskoňci), Bretonci (keltský národ), Katalánci, Vlámové. Nejvýznamnějším přistěhovaleckým etnikem jsou Arabové. (Přesná čísla CIA neuvádí).

Státní zřízení a správní členění Francie

Francie je od roku 1958 poloprezidentskou republikou. Hlavou státu je prezident, který má veliké pravomoce a je volen na 5 let. Od roku 2012 je novým francouzským prezidentem socialista François Hollande. V roce 1958 byla ustavena tzv. pátá republika. Tehdejší nový premiér, Charles de Gaulle, prosadil novou ústavu, která byla schválena v referendu. Tato ústava zavedla poloprezidentský systém a de Gaulle se stal prezidentem v roce 1959. Prezident byl původně volen na 7 let, ale v roce 2000 byla uzákoněna změna a počínaje rokem 2002 se prezident volí pouze na 5 let.

Francouzský parlament se skládá ze dvou komor: Národní shromáždění (577 křesel) a Senát (348 křesel). V obou komorách zasedají zástupci z metropolitní Francie, zámořských departementů (přímá součást Francie – viz níže) i z dalších francouzských území (Nová Kaledonie, Francouzská Polynésie atd.). Výkonnou moc ve Francii má vláda. Do Národního shromáždění se volí zástupci na 5 let, většinovým systémem. Senátoři jsou voleni nepřímo (jmenováni volební akademií) na 6 let, přičemž každé 3 roky se obmění polovina Senátu. Senát nemá velký politický vliv. Prezident má ve Francii značný vliv. Mj. předsedá kabinetu (i když zde, na rozdíl od USA, existuje i předseda vlády).

Francie je unitární stát. Dělí se na regiony a departmenty, přičemž každá region se skládá z více departmentů, pouze zámořské regiony jsou zároveň i departmenty (čili zámořský region = zámořský department). Názvy regionů jsou historické (např. Korsika, Akvitánie, Bretaň, Burgundsko), názvy departmentů byly často zcela uměle vytvořeny za Velké francouzské revoluce.

V současnosti (rok 2012) se Francie skládá z 22 metropolitních regionů, které se dále dělí na celkem 96 departmentů (zahrnují i Korsiku), a dále na zámořské regiony, které jsou zároveň zámořskými departmenty. Zámořské departmenty jsou přímou součástí Francie a zároveň přímou součástí EU (výjimkou je zatím Mayotte – viz níže).

Zámořské departmenty: Francouzská Guyana, Martinik, Guadeloupe, Réunion, Mayotte. Mayotte se stal zámořským departmentem v roce 2011. Není však zatím zámořským regionem. Tím se stane až v roce 2014, kdy se zároveň stane přímou součástí EU. Takže v současnosti (2012) existuje 5 zámořských departmentů, ale jen 4 zámořské regiony.

Nejvýznamnější zámořská území (nejsou přímou součástí Francie, ale mají zástupce ve francouzském parlamentu): Nová Kaledonie (speciální status, možná v budoucnu vyhlásí úplnou nezávislost), Francouzská Polynésie, Saint Pierre and Miquelon.

Další francouzská zámořská území: Saint Barthelemy, Saint Martin, Wallis a Futuna, Clipperton, Francouzská jižní a antarktická území.

Ekonomika Francie

• Ekonomika obecně: Francie byla v roce 2010 9. největší světovou ekonomikou. Z hlediska HDP na hlavu je v rámci EU průměrnou zemí (viz tabulky výše).
• Nerostné suroviny: významná je těžba železné rudy (např. v Lotrinsku), černého uhlí (u belgických hranic), bauxitu (jih) a uranu (Francouzské středohoří). 75% elektrické energie se vyrábí v jaderných elektrárnách!
• Zemědělství a potravinářský průmysl: Francie má velmi významné zemědělství, silně dotované státem. Typické jsou časté protesty zemědělců. Francie je největším evropským vývozcem zemědělských produktů. Nejvýznamnější komodity (v závorce pořadí ve světě dle FAO v roce 2010): pšenice (5.), kukuřice (8.), brambory (11.), víno a vinná réva (jeden z největších producentů vína na světě, typické názvy – Champagne, Bordeaux), cukrová řepa (1.), mléko (7.), hovězí maso (8.), vepřové maso (10.).
• Průmysl: automobily a autobusy – Renault, Peugeot, Citroen (obě vyrábějí auta spolu s Toyotou v Kolíně), letadla (Airbus – evropská koprodukce, Mirage – stíhačky), pneumatiky (Michelin), farmaceutický průmysl, móda a kosmetika (Christian Dior, L´Oréal), textilní průmysl (tradičním centrem je např. Lyon). Společnost Airbus má hlavní sídlo ve francouzském Toulouse. Zde jsou dvě montážní linky, třetí je v Hamburku. Na konsorciu Airbus se podílí 4 státy (pořadí podle důležitosti): Francie, Německo, Spojené království a Španělsko.
• Doprava: nejrychlejší vlaky v Evropě (TGV – až 300 km/hod), na středních vzdálenostech konkurují letecké dopravě. Letiště Paris – Charles de Gaulle (CDG) je největším letištěm na evropském kontinentě (v Evropě 2. za London-Heathrow, na světě 7. – stav v roce 2010). Největším francouzským přístavem je Marseille.
• Turistika: Francie je dlouhodobě zemí, kterou navštěvuje nejvíce turistů na světě. V roce 2010 navštívilo Francii skoro 77 milionů zahraničních turistů (2.USA 60 milionů, 3. Čína 56 milionů). V příjmech z turistiky byla Francie v roce 2010 na 3. místě (1.USA, 2.Španělsko). Turistické lokality: Paříž, zámky na Loiře, Provence a francouzská riviéra, Alpy (v Chamonix, Grenoblu a Albertville se konaly ZOH), Bretaň a Normandie (Mont-Saint-Michel), Lurdy (u Pyrenejí – náboženské poutě).

Monako

• Rozloha: 2 km² (přesně 1.95 km²) – 2. nejmenší nezávislý stát světa. Je obklopeno Francií a Ligurským mořem.
• Počet obyvatel: 30000 (přesně 30539 v roce 2011 – CIA)
• Hustota zalidnění: přes 15000 obyvatel/km² – daleko nejvyšší na světě z nezávislých států (vyšší je pouze v Macau – přes 20000 obyvatel/km²).
• Státní zřízení: Monacké knížectví je „knížectví pod ochranou Francie“ (kníže Albert II., sportovec, vládne od roku 2005). Pokud vládnoucí rod (Grimaldi – původem italská dynastie) vymře, vrátí se Monako opět Francii.
• Hlavní město: Monaco. Stát Monaco se dělí na 4 čtvrti: Fontvieille, La Condamine, Monaco-Ville a Monte-Carlo.
• Úřední jazyk: francouzština, mluví se ale i monacky (de facto dialekt francouzštiny).
• Obyvatelstvo: Monačané tvoří jen 16% obyvatelstva! Drtivě převažují cizinci, nejvíce je Francouzů (47%) a Italů (16%). V Monaku se neplatí žádná daň z příjmů a i ostatní daně jsou nízké. 90% obyvatelstva jsou římští katolíci.
• Monako má celní unii s Francií a platí se zde eurem. Je to velmi bohatá země, má velké příjmy z turistiky a z kasina, které patří státu. V Monaku je veliké Oceánografické muzeum. Přímo ve městě se jezdí VC Monaka vozů F1 (jeden ze dvou městských okruhů – druhý je v Singapuru), jezdí se i slavná Rallye Monte Carlo. Monako má prakticky stejnou vlajku jako Indonésie, jen indonéská vlajka je užší.

Datum poslední aktualizace: 21.11.2018