Jihozápadní Asie I: Levanta a okolí

V této sekci jsou zařazeny země od Turecka a Kypru (který je jindy často řazen do Evropy) po Írán. Do jihozápadní Asie se často řadí i Zakavkazsko (viz další kapitola – „Střední Asie a Zakavkazsko) a Afghánistán (je zařazen rovněž v sekci „Střední Asie a Zakavkazsko“), i když jeho zařazení je sporné – v přehledech bývá zařazen do jihozápadní, jižní i Střední Asie).

Jihozápadní Asie – obecná charakteristika

Pro region jihozápadní Asie se jako synonyma požívají i pojmy „Střední východ“ (anglicky Middle East) či Blízký východ (německy Naher Osten), někdy (zvláště historiky) i Přední východ. Jedná se převážně o horské oblasti se suchým podnebím. Téměř ve všech zemích tohoto regionu (s výjimkou Izraele a Kypru) převažuje islám.

Islám

Islám (vedle dalších významných náboženství – judaismus, křesťanství, zoroastrismus) vzniknul v jihozápadní Asii. Přívrženci islámu se nazývají muslimové, věří v jednoho Boha (Alláh) a v celou řadu proroků, z nichž daleko nejvýznamnější je pro ně Mohamed(Muhammad, „pečeť proroků, Prorok s velkým P), jemuž Alláh zjevil definitivní verzi zjevení, které bylo po smrti Proroka zaznamenáno v posvátné knize, zvané Korán. Korán se dělí na 114 súr (kapitol).

Každý muslim má 5 základních povinností:

• vyznání víry,
• almužna,
• modlitba (5x denně čelem k Mekce),
• půst v měsíci ramadánu (zákaz jídla, pití a sexu od východu do západu slunce),
• pouť do Mekky (alespoň jednou za život)

Nejposvátnější města islámu:

1. Mekka – rodiště Mohameda, jedna z největších mešit na světě, jediná se sedmi minarety, uprostřed níž stojí kaaba, černá krychle s posvátným kamenem).
2. Medína – zde Prorok zemřel. Rovněž zde založil první islámskou obec.
3. Jeruzalém (v místě, které údajně Prorok navštívil zázračným způsobem, leží mešita Al-Aqsá, „Nejvzdálenější“).

Islámský letopočet (hidžra) se počítá od roku 622 n.l. (útěk Mohameda z Mekky do Medíny, kde pak založil první muslimskou obec). Letopočet je lunární, proto je islámský rok kratší a islámský letopočet ten náš „dohání“.

Islám je nejrychleji rostoucí světové náboženství. Důvodem jsou především velmi vysoké přirozené přírůstky obyvatelstva v muslimských zemích. Muslimové migrují stále více i do původně nemuslimských zemí (Francie, Německo), v Africe pak stále dochází ke konverzím (převážně od animistů) k islámu.

Muslimové nejsou zcela jednotni. Asi 90% muslimů jsou sunnité, 10% jsou šíité. Oba směry se od sebe oddělily už v 7. století, krátce po vzniku islámu. Důvody byly hlavně politické (spor o to, kdo má právo být zvolen chalífou). Sunnité kladou velký důraz na tradici (sunna). Šíité dnes převažují pouze ve 4 zemích: Írán (91% obyvatelstva), Irák (61%), Ázerbájdžán a Bahrajn.v

Většina následujících údajů (s výjimkou počtu obyvatel velkých měst) pochází ze „CIA – The World Factbook“, není-li uvedeno jinak.

Kypr

• Rozloha: 9000 km² (rozloha celého Kypru je přesně 9251 km², z toho 3355 km² je Severní Kypr)
• Počet obyvatel: 1.2 milionu (CIA 2014 – z toho je 77% Řeků, 18% Turků a 5 % ostatních)
• Hlavní město: Nicosia (též Lefkosia)
• Další město: Limassol
• Kypr je ostrov ve východním Středomoří, který se geograficky řadí do Asie, avšak politicky je spíše součástí Evropy. Ačkoliv je Kypr jeden ostrov, je dnes politicky rozdělen na 3 části:
  1. Jižní Kypr. Zde převažují Řekové (pravoslavní křesťané). Zabírá asi dvě třetiny ostrova. Pouze jeho vláda je mezinárodně uznávána jako legální vláda Kypru. Pouze Jižní Kypr je fakticky členem EU (od roku 2004).
  2. Severní Kypr. Zde převažují Turci (muslimové). V roce 1974 se vojenská diktatura v Řecku rozhodla, že Kypr anektuje (přímo připojí k Řecku). To vyvolalo intervenci Turecka, které obsadilo severní třetinu ostrova. Turci zde následně vyhlásili Severokyperskou tureckou republiku, „nezávislý stát“, který však mezinárodně neuznává nikdo s výjimkou Turecka. Severní Kypr je chudší než jih a není členem EU. Obě části Kypru odděluje zelená linie, kterou střeží vojska OSN. Rozděleno je i hlavní město Kypru, Nicosia (Lefkosia).
  3. Akrotiri (123 km², jih – u Limassolu) a Dhekelia (131 km², jihovýchod – mezi Larnakou a Famagustou) – britské vojenské základny. Celý Kypr patřil až do roku 1960 Britům, kteří poté ostrovu poskytli nezávislost, avšak ponechali si plnou suverenitu nad těmito vojenskými základnami.

Jejich právní status je definován jako „a special form of UK overseas territory“.

• Ekonomika jižního Kypru – Pro ekonomiku Kypru je typický především významný turistický ruch, rozsáhlý bankovní sektor a obrovské obchodní loďstvo (země levné vlajky, největší obchodní loďstvo v EU spolu s Maltou a Řeckem). Kypr (jižní část) vstoupil do EU v roce 2004, v roce 2008 pak zavedl jako svoji měnu euro. Kypr byl v roce 2004 nejbohatší ze všech 10 zemí, které nově vstoupily do EU. V roce 2011 byl však Kypr zle postižen bankovní krizí a jeho HDP výrazně klesnul. V roce 2013 už na tom byl Kypr, co se týče HDP na hlavu, nepatrně hůře než Česká republika (ČR 26300 USD, Kypr 24500 USD) a nezaměstnanost byla přes 17%.

Turecko

• Rozloha: 800000 km² (přesně 783562 km² dle CIA). Velká většina Turecka leží v Asii. Nejvyšší horou země je Ararat (5165 m.n.m.) u hranic s Íránem a Arménií.
• Počet obyvatel: 80 milionů (CIA 2014: 81.6 milionu)
• Hlavní město: Ankara (4 miliony obyvatel)
• Největší město: Istanbul. Daleko největší město Turecka, ležící na dvou kontinentech kolem úžiny Bospor (v nejužším místě má jen 750 metrů – nejužší mezikontinentální průliv na světě). Má asi 10-15 milionů obyvatel.
• Další města: Izmir (3. největší město, 3 miliony obyvatel), Antalya (letovisko u Středozemního moře).
• Obyvatelstvo Turecka – 99% obyvatelstva jsou muslimové. Převažují Turci (70-75%), dále Kurdové (na východě, 18%) a další menšiny (7-12%, mj. Arabové u syrské hranice; CIA 2008). Turečtina se řadí do altajských jazyků (též turkotatarské jazyky), píše se latinkou. Velké množství etnických Turků žije v zahraničí, a to především v Bulharsku (8% populace Bulharska) a v Německu (několik milionů obyvatel, z nichž velká část se už v Německu narodila).
• Ekonomika Turecka – Ekonomicky je Turecko zhruba na úrovni Rumunska a Bulharska, avšak poměrně rychle se rozvíjí. Strategický význam Turecka se ještě zvýšil po dokončení ropovodu po trase Baku-Tbilisi-Ceyhan (Středozemní moře).
  • HDP na hlavu dle CIA 2013: ČR 26300, Turecko 15300, Bulharsko 14400, Rumunsko 14400)
  • Turecko má významný zemědělský sektor (v roce 2010 v něm stále pracovalo 25 % obyvatelstva!), vyniká například v produkci tabáku a čaje. Z průmyslu je nejvýznamnější potravinářství a textilní průmysl. Velmi významný je turistický ruch (moře, památky – Trója, Efesos, Istanbul…).
• Politika v Turecku – Od roku 1923 je Turecko republikou, jejímž zakladatelem byla Atatürk („Otec Turků“, vlastním jménem Mustafa Kemal). Země má formálně demokratický systém, kde má však mimořádně velký vliv armáda a dochází k porušování lidských práv (hlavně Kurdů). V poslední době však roste vliv islamistů. Ačkoliv geograficky je Turecko spíše asijskou zemí, politicky se orientuje spíše na Evropu. Turecko je členem NATO (od roku 1952, druhá nejpočetnější armáda v NATO, významné americké letecké základny) a usiluje o vstup do EU. Má velmi špatné vztahy s Řeckem, hlavně ohledně Kypru.

Írán

• Rozloha: 1.6 milionu km² (CIA – 1.648 mil km², 18. největší země světa)
• Počet obyvatel: 80 milionů (CIA 2014 – 80.8 milionu)
• Hlavní město: Teherán (Tehrán, přes 10 milionů obyvatel)
• Další města: Isfahán (Esfahán – nejkrásnější město Íránu), Mašhad (posvátné poutní místo šíitů), Šíráz, Tabríz.
• Obyvatelstvo Íránu – Írán je daleko nejvýznamnější šíitskou zemí; šíité tvoří 90-95 % obyvatelstva, sunnité 5-10%. Jsou zde i malinké menšiny židů, křesťanů a zoroastriánů (původní perské předislámské náboženství). Írán je multinárodnostním státem, kde nadpoloviční většinu obyvatelstva tvoří Peršané (61%) a perština je jediným úředním jazykem. Další významné národnosti: Ázerbájdžánci (16%, severozápad), Kurdové 10%, Arabové 2%.
• Ekonomika Íránu
  
  • HDP na hlavu (12800 USD – CIA 2013) je srovnatelné s Brazílií (12100 USD) či Rumunskem (14400). Írán je ropnou velmocí a těží i velké množství zemního plynu ale, hlavně díky velkému počtu obyvatel, není tak superbohatý jako Katar, Kuvajt, SAE apod. Ropa se těří především kolem Perského zálivu, ale významná je i těžba u Kaspického moře.
  • Írán býval v produkci ropy dlouhou dobu na 4. místě, podle údajů CIA za rok 2012 klesl na 6. místo za Saúdskou Arábii, USA, Rusko, Čínu a Kanadu. Zároveň je Írán v současnosti třetím největším vývozcem ropy na světě po Saúdské Arábii a Rusku. Velmi významná je i těžba zemního plynu (CIA 2012 – 3. místo v těžbě po USA a Rusku, ale až 26. místo v exportu – skoro všechen plyn se spotřebuje v Íránu).
  • Írán dále vyniká chovem ovcí a produkcí pistácií. Typická je i tradiční ruční výroba koberců (peršany).
• Historie a politika Íránu – Původní název Íránu je Persie. Až do roku 1979 by Írán monarchií v čele se šachem (šáh). Šach byl v roce 1979 islámskou revolucí (vedl ji ajatolláh Chomejní) svržen. Od té doby je oficiální název státu Íránská islámská republika. Nejvyšším vládním představitelem je prezident (volen občany jednou za 4 roky; prezident Rúhání od roku 2013), avšak mnohem větší význam má ajatolláh (jeho funkce je doživotní; od roku 1989 je jím ajatolláh Chameneí), který je nejvyšším duchovním a je mj. podle ústavy i vrchním velitelem ozbrojených sil. Íránským nepřítelem číslo 1 je Izrael, velmi špatné vztahy má Írán i s USA. V poslední době probíhají jednání o íránském jaderném programu.

Izrael

• Rozloha: 20000 km² (menší než Morava)
• Počet obyvatel: 8 milionů (CIA 2014 – 7.8 milionu)
• Hlavní město: Jeruzalém (800000 obyvatel) – oficiální hlavní město Izraele fakticky i podle izraelské ústavy, které však kvůli izraelské anexi Východního Jeruzaléma není mezinárodně uznáváno. Nejposvátnější město pro všechny židy (Zeď nářků) i křesťany (chrám Božího hrobu) a třetí nejposvátnější město islámmu.
• Další města: Tel Aviv-Yafo (3.2 milionu obyvatel, zde má většina států svá velvyslanectví, mezinárodně uznávané hlavní město), Haifa (významný přístav, 1 milion obyvatel), Eilat (Elat, letovisko u Rudého moře).
• Obyvatelstvo Izraele – Židé 75%, ostatní (tj. hlavně Arabové) 25%. Izrael je přistěhovaleckou zemí, každý žid na světě má podle izraelské ústavy právo přestěhovat se do Izraele. V posledních desetiletích se přistěhovalo mnoho židů zejména ze zemí bývalého SSSR. Oficiálními jazyky jsou hebrejština i arabština. Oba jsou to semitské jazyky (podčást semitsko-hamitské jazykové rodiny), oba se píší zvláštním písmem, zprava doleva a nezapisují samohlásky.
• Náboženství:
  • židé 75%,
  • muslimové 17%
  • křesťané 2%
  • drúzové 2% (islámská „sekta“ – ostatní muslimové je za muslimy nepovažují, žijí na pomezí Izraele, Sýrie a Libanonu, věří v převtělování duší).
• Ekonomika Izraele – Izrael je velmi bohatou zemí. Je na tom znatelně lépe než Česko. CIA 2013 – HDP na hlavu: Izrael 36200 USD (pro srovnání: Německo 39500, Japonsko 37100, Francie 35700), Česko 26300 USD. Izrael vyniká ve výrobě zbraní, léků a elektroniky. Významné je broušení diamantů (ty se zde netěží, ale dováží se sem ke zpracování).
• Historie a politika Izraele
  
  • Moderní Izrael vzniknul v roce 1948. Se svými sousedy svedl 4 arabsko-izraelské války. Ve všech (zjednodušeně řečeno) vojensky zvítězil. Drtivé bylo především izraelské vítězství v šestidenní válce (1967), kdy Izrael obsadil Sinaj, pásmo Gazy, Východní Jeruzalém (anexe), Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny (anexe).
  • Vojensky nejsilnějším protivníkem Izraele byl Egypt, se kterým Izrael uzavřel mírovou dohodu a vrátil mu Sinajský poloostrov. Mír uzavřel Izrael i s Jordánskem. V současnosti je hlavním nepřítelem Izraele Írán, neuznává ho ale i drtivá většina arabských zemí.
  • V čele státu stojí prezident (Šimon Peres od roku 2007), ale mnohem vyšší pravomoce má premiér (od roku 2009 Benjamin Netanjahu).
  • Izrael má velmi silnou armádu. Základní vojenská služba je povinná pro muže (36 měsíců) i ženy (21 měsíců), avšak pouze pro židy a drúzy. Křesťané a muslimové ovšem mohou v armádě sloužit jako dobrovolníci.

Palestina

• Rozloha: Západní břeh Jordánu 5860 km², Pásmo Gazy 360 km².
• Počet obyvatel: Západní břeh Jordánu 2.7 milionu (CIA 2014; včetně 341000 izraelských osadníků), Pásmo Gazy 1.8 milionu (!!!).
• Ekonomika: velmi chudá země. CIA 2008: Palestina (Západní břeh + Gaza) měla HDP na hlavu pouze 2900 USD (ro srovnání: Pákistán 3100, Kambodža 2600 – tyto údaje jsou z roku 2013).
• Palestina v současné době není zcela samostatným státem, ale není ani klasickým „závislým územím“. Formálně má vysoký stupeň autonomie (na základě mírových dohod z Osla z roku 1993), usiluje však o úplnou nezávislost. Palestina se dnes skládá ze dvou oddělených částí, které se liší i politicky – Pásmo Gazy ovládá radikální hnutí Hamás je s Izraelem de facto ve válečném stavu, Západní břeh Jordánu ovládá umírněný Fatah, přičemž Hamás a Fatah se navzájem nenávidí. Palestinští Arabové si jako součást svého budoucího státu nárokují i Východní Jeruzalém, který ale Izrael anektoval a odmítá jim ho vydat.

Libanon

• Rozloha: 10400 km² (pro srovnání: Středočeský kraj 11000 km²)
• Počet obyvatel: 5.9 milionu (CIA 2014)
• Hlavní město: Bejrút (1.9 milionu)
• Národnosti: Arabové 95% (většina Arabů je místních, ale žije zde i velké množství palestinských uprchlíků), Arméni 4%.
• Náboženství: muslimové 54% (šíité 27%, sunnité 27%), křesťané 40% (nejvíce je maronitů – 21%), drúzové 6%. Nejkřesťanštější arabská země!
• Historie a politika, různé – Libanon, kdysi přezdívaný díky své stabilitě a relativní prosperitě jako „Švýcarsko Blízkého východu“, je nábožensky roztříštěná země, kde dlouho probíhala občanská válka (1975-1990, 120000 mrtvých dle CIA). Do dění v Libanonu zasáhl významně i Izrael (1982, 2006) a Sýrie, která většinu Libanonu de facto vojensky okupovala. V Libanonu sídlí šíitské hnutí Hizballáh, které bojuje proti Izraeli a je podporováno Íránem. Ve starověku zde ležela starověká Fénície. Féničané zde založili mnoho městských států a vytvořili hláskové písmo. Dále vytvářeli kolonie po celém Středomoří (Kartágo) a byli skvělými mořeplavci (prý obepluli celou Afriku). Libanon má na vlajce cedr.
• Ekonomika Libanonu: Ekonomicky je na tom dnes Libanon relativně dobře. V roce 2013 měl HDP na hlavu 15800 USD (pro srovnání: Turecko 15300, Rumunsko a Bulharsko 14400).

Sýrie

• Rozloha: 185000 km².
• Počet obyvatel: 18.0 milionu (CIA 2014)
• Hlavní město: Damašek (2.5 milionu, jedno z nejstarších měst světa)
• Další město: Halab (Aleppo, 3 miliony)
• Obyvatelstvo Sýrie – Převažují Arabové (91%), z menšin jsou nejvýznamnější Kurdové a Arméni.
• Náboženství: muslimové 87 % (z toho sunnité 74 % a šíité 13%), křesťané 10%, drúzové 3.
• Politická situace v Sýrii – Sýrie byla vždy nepřítelem Izraele a měla poměrně silnou armádu, zasahovala i do dění v Libanonu. Prezidentem je (od roku 2000) Bašár al-Asad, který je alavita (šíitská sekta). Před ním vládnul jeho otec Háfiz al-Asad. Od roku 2011 je Sýrie ve stavu občanské války. Proti Asadovi bojuje různorodá opozice. Severovýchod Sýrie v současnosti (2014) ovládá Islámský stát (sunnitští radikálové). Sýrie je daleko chudší než Libanon, v roce 2011 měla HDP na hlavu jen 5100 USD! Sýrie si nárokuje Golanské výšiny, které však obsadil a anektoval Izrael.
• Golanské výšiny (necelých 1300 km²) jsou od roku 1967 okupovány Izraelem. NA Golanských výšinách dnes žije asi 19000 izraelských osadníků.

Jordánsko

• Rozloha: 89000 km²
• Počet obyvatel: 7.9 milionu (CIA 2014)
• Hlavní město: Ammán (1 milion obyvatel)
• Další město: Akaba (leží v Akabském zálivu u Rudého moře; Jordánsko má jen 26 kilometrů pobřeží).
• Obyvatelstvo Jordánska: Arabové 98%, muslimové 97%. Jsou zde ovšem velké spory mezi místními původními Araby a palestinskými uprchlíky. Oficiální název státu je „Jordánské hášimovské království“ (konstituční monarchie).
• Jordánsko je poměrně stabilní zemí. V roce 1994 uzavřelo mírovou smlouvu s Izraelem (jako jediná arabská země po Egyptu). Turisticky atraktivní destinace (Mrtvé moře, Petra – skalní město).