Zeměpisné rekordy Evropy II.- Vodstvo a podnebí

U téměř každého rekordu uvádím hlavní zdroj. Opět se snažím údaj ověřovat z více zdrojů, někde se však údaje bohužel výrazně liší. Ve sporných případech se řídím zdravým selským rozumem a pokud ani ten nestačí, uvádím i konkurenční názory. Seznam hlavních zdrojů je uveden na konci článku. V první části článku jsou rekordy, týkající se vodstva, ve druhé části najdete rekordy evropského podnebí a počasí.

Vodstvo Evropy (3)

Nejdelší řeka

Nejdelší řekou Evropy je Volha (rusky Volga) v Rusku. Měří 3,531 kilometrů. Volha pramení ve Valdajské vrchovině asi 400 kilometrů na severozápad od Moskvy, v nadmořské výšce pouhých 258 m.n.m. a vlévá se mohutnou deltou do Kaspického moře v „nadmořské“ výšce -28.m.n.m. (část delty Volhy leží i na území státu Kazachstán). Je to tedy řeka vyloženě nížinná. U Volgogradu se Volha rozděluje na dva toky – Volhu a Achtubu, které tečou paralelně vedle sebe, aby se nakonec rozvětvily v největší evropskou deltu. Volha každoročně zamrzá – například v Astrachani na 111 dnů v roce a v Kazani dokonce na 147 dnů v roce!

Nejvodnatější řeka

Nejvodnatější řekaEvropy je Volha (rusky Volga) v Rusku. Ve Volgogradu, těsně před rozdělením na Volhu a Achtubu (zde má největší průtok), má Volha průměrný roční průtok 8,220 m³ za sekundu. Množství vody ve Volze v průběhu roku výrazně kolísá – Volha je typická řeka s dešťovo-sněhovým režimem odtoku. Nejvíce vody má Volha v květnu, kdy roztaje v Rusku sníh, nejmenší průtok má naopak v únoru, kdy je většina vody vázána ve sněhové pokrývce a řeka navíc na více než sto dní zamrzá (viz výše).

Řeka s největší plochou povodí

Volha (rusky Volga) je i řekou s největší plochou povodí. Povodí Volhy leží téměř celé v Rusku, jen nepatrná část zasahuje do Kazachstánu. Plocha povodí Volhy je 1,360,000 km².

Největší říční delta

Největší říční delta je delta řeky Volhy, která se rozkládá v Rusku a částečně i v Kazachstánu. Delta řeky Volhy zabírá plochu asi 27,000 km². Některé starší údaje uvádějí jen 13,000 km², za věrohodnější se však dá v tomto případě považovat spíše vyšší údaj, protože delta se v současnosti zvětšuje. Tak například v roce 1880 byla rozloha delty Volhy jen něco přes 3,000 km²! Delta řeky Volhy se každoročně posunuje asi o 160-180 metrů dále směrem do Kaspického moře.

Největší bezodtoká oblast Evropy

Povodí řeky Volhy je součástí největší bezodtoké oblasti Evropy – „úmoří“ Kaspického moře. Kaspické moře je ve skutečnosti jezero, které leží pod úrovní mořské hladiny. Z významných evropských řek do něho (kromě Volhy) ústí Ural (třetí nejdelší řeka Evropy) a poměrně krátké řeky Emba a Kuma, které jsou obvykle považovány za hraniční řeky mezi Evropou a Asií. Celkově tato bezodtoká oblast pokrývá 20,9 % plochy Evropy (asi 2,170,000 km²).

Největší jezero (plocha)

Největší jezero Evropy je Ladožské jezero (rusky Ladožskoe ozero) v Rusku. Má rozlohu 18,135 km² a maximální hloubku 230 metrů. Je, stejně jako většina evropských jezer, ledovcového původu. Jeho hladina leží v nadmořské výšce pouhých 5 m.n.m. a odvodňuje ho krátká, ale mimořádně vodnatá řeka Něva, která se vlévá do Finského zálivu Baltského moře. Jezero zamrzá zhruba od ledna do května.

Největší jezero (objem)

Ladožské jezero (rusky Ladožskoe ozero) je i neobjemnějším evropským jezerem. Zadržuje přibližně 908 km³ vody a je 14. nejobjemnějším jezerem světa.

Největší soustředění jezer

Finská jezerní plošina – nachází se zde asi 60,000 jezer. Jedná se rovněž o světový rekord! Úsloví, že Finsko je zemí tisíců jezer, není tedy v žádném případě přehnané – spíše naopak! Jezera pokrývají asi 9% plochy Finska. Největší z nich je jezero Saimaa, které je s rozlohou 4,377 km² čtvrtým největším jezerem Evropy. Všechna jezera jsou ledovcového původu.

Nejhlubší jezero

Nejhlubším jezerem Evropy a jedenáctým nejhlubším jezerem na světě je jezero Homindalsvatnet v Norsku. Dosahuje maximální hloubky 514 metrů.

Nejvyšší vodopád

Zatímco nejvyšší vodopád světa, Salto Angel ve Venezuele (výška 979 metrů), je jasně nejvyšším vodopádem podle všech pramenů, prvenství v Evropě je sporné a téměř každý zdroj uvádí jiné údaje. Podle serveru world-waterfalls.com, což je asi největší světový server zabývající se speciálně vodopády, je nejvyšším vodopádem Evropy Vinnufossen v Norsku. Jeho výška je 860 metrů a výška nejvyššího stupně je 420 metrů. V první světové dvacítce je šest norských vodopádů!

Nejvodnatější vodopád

Nejvodnatějším evropským vodopádem je Rýnský vodopád (Rheinfall). Leží na řece Rýn, poblíž města Schaffhausen ve Švýcarsku. Průměrný roční průtok je 370 m³ za sekundu. Vodopád je 24 metrů vysoký a 113 metrů široký. Maximální zaznamenaný průtok byl dokonce 1,250 m³/s.

Největší ledovec

Ledovec na ostrově Západní Špicberk (Vestspitsbergen). Špicberky jsou souostroví spravované Norskem. Celková rozloha ostrovů je asi 62,000 km², z čehož asi 35,000 km² je zaledněno. Největší ledovec, který pokrývá východní polovinu ostrova Západní Špicberk, má přibližně 20,000 km². Špicberky jsou v každém případě nejvíce zaledněnou oblastí Evropy. Časté tvrzení, že největší ledovec Evropy je Vatnajökull (cca 8,300 km²) na Islandu, je evidentně nesprávné. Větší jsou nejenom ledovce na Špicberkách, ale i ledovec na Severním ostrově Nové Země v Rusku.

Největší ledovec kontinentální Evropy (mimo ostrovy)

Největším ledovcem na evropské pevnině (mimo ostrovy) je ledovec Jostedalsbreenv jihozápadním Norsku. Leží v kraji Sogn og Fjordane a jeho rozloha je 487 km² (tedy asi jako rozloha Prahy). Je tedy mnohem menší než ledovce na Špicberkách, Nové Zemi, Zemi Františka Josefa či na Islandu. Jostedalsbreen je rovněž název národního parku, který zde byl vyhlášen v roce 1991 a který pokrývá 1,310 km².

Nejdelší údolní ledovec

   Velký Aletschský ledovec (německy Großer Aletschgletscher) v Bernských Alpách ve Švýcarsku. Ledovec zabírá celkově plochu 115 km². Nejdelší ledovcový splaz Velkého Aletschského ledovce vybíhá z vrcholové oblasti směrem na jih k údolí řeky Rhôny. Délka tohoto splazu je 26 kilometrů.

Největší počet gejzírů a termálních pramenů

   Nejvíce gejzírů v Evropě je na Islandu. Podle jednoho ze zdejších gejzírů, který se jmenuje Geysir, získaly všechny ostatní gejzíry své jméno. Činnost tohoto gejzíru byla poprvé zaznamenána v roce 1294. Činnost Geysiru v roce 1915 ustala, Geysir ale obnovil svoji činnost v roce 1935 (dočasně) a znovu po zemětřeseních v roce 2000. Na Islandu se také nachází kolem 7,000 evidovaných termálních pramenů – nejvíce na světě! Přítomnost gejzírů i termálních pramenů přímo souvisí se sopečnou činností. Termální prameny se využívají k vytápění skleníků a domácností, na Islandu je i velké množství geotermálních elektráren.

Počasí a podnebí Evropy (4)

Rekordy podnebí jsou mimořádně sporné. Týká se to především nejvyšších a nejnižších teplot, kde panují značné rozdíly v údajích. Problémem je hlavně metodika měření. V následujících údajích proto vycházím ze zdroje nejpovolanějšího – oficiálních údajů Světové meteorologické organizace (WMO), což je organizace OSN. Tyto údaje jsou totiž spolehlivě ověřené, na rozdíl od jiných, často dosti podezřelých údajů. Podezřelé jsou především údaje z Ruska, týkajících se nejnižších teplot (někde  dokonce není známo ani datum měření, natož metodika).

Nejvyšší absolutní teplota

Ačkoli většina údajů o nejvyšší absolutní teplotě, naměřené v Evropě, hovoří o Španělsku, případně Portugalsku, WMO (Světová meteorologická organizace) uznává oficiálně jiný údaj. Nejvyšší absolutní teplota tak byla naměřena 10.7.1977 v Athénách v Řecku:  +48.0^oC.

Nejnižší absolutní teplota

Nejnižší absolutní teplota v Evropě byla naměřena 31.12.1978 ve městě Usť Ščugor v Rusku: -58.1^oC. Usť Ščugor leží na řece Pečora západně od Severního Uralu na 64^o15‘ severní šířky.

Nejvyšší průměrné roční srážky

Nejdeštivějším místem Evropy je Crkvice v Černé Hoře. Crkvice leží v nadmořské výšce 1,310 m.n.m. nad zálivem Boka Kotorská. Roční průměr je 4,648 mm. Tento údaj lehce kolísá úměrně tomu, jak se posouvá časová řada měření, vždy se ale pohybuje kolem 4,600 mm. Boka Kotorská je jediným fjordem (zatopeným údolím, které původně bylo vyhloubeno ledovcem) na Jadranu. Srážky přichází především v zimě.

Záliv Boka Kotorská v Černé Hoře. Prší zde především v zimě.

Nejnižší průměrné roční srážky

Astrachaň, Rusko. Roční průměr za posledních 25 let je 163 mm. Astrachaň leží v deltě Volhy na 46^o22‘ severní šířky, v nadmořské výšce 20 m.n.m. V Astrachani panuje extrémní kontinentální podnebí – v létě je horko, v zimě panují velmi nízké teploty (řeka Volha v Astrachani zamrzá na 111 dní v roce!) a celoročně jsou zde velmi nízké srážky. Východně od Astrachaně se nachází jediná evropská poušť – poušť Ryn.

Použité zdroje:

• Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003
• Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007
• Školní Atlas Evropy, Kartografie Praha, 2001
• Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992
• Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992
• Země, Euromedia Group k.s. – Knižní klub, Praha, 2004 (V originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)
• http://cs.wikipedia.org