Zeměpisné rekordy Austrálie a Oceánie III. – Stavby, sídla a obyvatelstvo

10 min čtení

Zeměpisné rekordy Austrálie a Oceánie z oblasti staveb, sídel a obyvatelstva – nejvyšší stavby, největší města a demografické rekordy regionu.

Zeměpisné rekordy Austrálie a Oceánie III. – Stavby, sídla, obyvatelstvo

5) Stavby a sídla v Austrálii a Oceánii

Nejvyšší stavba (kotvený stožár)

Nejvyšší stavbou Austrálie a Oceánie je kotvený stožár VLF transmitter Lualualei na Havajských ostrovech (USA). Byl postaven v roce 1972 a je vysoký 458 metrů.

Nejvyšší komín

Nejvyšším komínem v Austrálii a Oceánii je MIM Smelter v Austrálii. Nachází se ve městě Mount Isa ve státě Queensland a měří 270 metrů. Jeho stavba byla dokončena v roce 1978.

Nejvyšší věž

Nejvyšší věží Austrálie a Oceánie je Sky Tower v novozélandském městě Auckland. Tato telekomunikační a vyhlídková věž byla dokončena v roce 1997 a dosahuje výšky 328 metrů. Sky Tower je zároveň nejvyšší volně stojící stavbou jižní polokoule (nepočítáme-li kotvené stožáry).

Nejvyšší budova

Nejvyšší budova Austrálie a Oceánie je mrakodrap Q1 v australském městě Gold Coast ve státě Queensland. Budova je vysoká 323 metrů, byla dokončena v roce 2005 a má 78 pater.

Nejvyšší přehrada

Nejvyšší přehradou Austrálie a Oceánie je Dartmouth Dam v Austrálii. Výška přehrady je 180 metrů. Přehrada leží na řece Mitta Mitta v australském svazovém státě Victoria. Byla dokončena v roce 1979.

Nejdelší most

Nejdelší most Austrálie a Oceánie je Hornibrook Bridge. Byl postaven už v roce 1935 a je dlouhý 2,800 metrů. Most vede přes zátoku Bramble Bay v australské státě Queensland.

Největší město (počet obyvatel)

Největším městem Austrálie a Oceánie je Sydney. Hlavní město australského svazového státu New South Wales (Nový Jižní Wales) mělo v roce 2008 4.3 milionu obyvatel. Jen o málo menší než Sydney je jeho věčný australský rival, Melbourne. Tato metropole australského svazového státu Victoria má „pouze“ 3.8 milionu obyvatel.

Nejsevernější hlavní město

Nejsevernějším hlavním městem Austrálie a Oceánie je Melekeok, hlavní město státu Palau. Leží na 7^o30’N.

Nejjižnější hlavní město

Nejjižnějším hlavním městem Austrálie a Oceánie je novozélandský Wellington. Leží na Severním ostrově Nového Zélandu na 41^o17’S. Wellington je nejjižnějším hlavní městem světa! V roce 2008 měl 382,000 obyvatel.

Nejzápadnější hlavní město

Nejzápadnějším hlavním městem Austrálie a Oceánie je Melekeok, hlavní město státu Palau. Leží na 134^o37’E. Zároveň však lze za nejzápadnější hlavní město považovat město Nuku’alofa (stát Tonga), které leží na 175^o12’W, tedy již na západní polokouli a je nejzápadnějším hlavním městem světa.

Nejvýchodnější hlavní město

Podle stejné logiky můžeme za nejvýchodnější hlavní města Austrálie a Oceánie považovat rovněž dvě města. Apia, hlavní město státu Samoa, leží nejdál na východ od australského kontinentu, na 171^o50’W. To je ovšem už na západní polokouli, takže podle zeměpisných souřadnic je nejvýchodnějším městem Austrálie a Oceánie Funafuti (též někdy nazývané Vaiaku). Toto hlavní město státu Tuvalu leží na 179^o12’E a je nejvýchodnějším hlavním městem světa.

Nejvýše položené hlavní město

Nejvýše položeným hlavním městem Austrálie a Oceánie je australská Canberra. Ta je totiž jedinou metropolí světadílu, která leží ve vnitrozemí! Většina města leží v nadmořské výšce 550 – 700 m.n.m., nejvyšší bod Canberry, Mount Majura, dosahuje výšky 888 m.n.m.

6) Obyvatelstvo Austrálie a Oceánie

Poznámky na úvod: Údaje o obyvatelstvu čerpám především ze dvou zdrojů – www.prb.org(oficiální údaje OSN) a https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook (informační server americké zpravodajské služby CIA). Oba tyto zdroje jsou velice věrohodné, přesto se mezi nimi navzájem údaje o něco liší. Tak například počet obyvatel obě instituce udávají ke stejnému datu (červenec 2008) různě. Nejedná se s nejvyšší pravděpodobností o chyby, nýbrž o odlišnou metodiku měření. U jiných demografických údajů (porodnost, úmrtnost) jsou ale rozdíly v údajích mnohem větší.

Největší stát (rozloha)

Největším státem světadílu je pochopitelně Austrálie. Australský svaz má rozlohu 7.692 mil. km² a je šestým největším státem světa. Stát Austrálie je větší než samotná australská pevnina, protože jeho přímou součástí je i ostrov Tasmánie, který je zároveň jedním ze svazových států Austrálie.

Nejlidnatější stát

Nejlidnatějším státem světadílu je rovněž Austrálie. Australský svaz měl v roce 2008 20.6 milionu obyvatel.

Nejmenší nezávislý stát (rozloha)

Nejmenším nezávislým státem Oceánie je Nauru. Tento ostrůvek má rozlohu pouze 21 km²a je třetím nejmenším státem světa po Vatikánu a Monaku. Zároveň se Nauru honosí titulem nejmenší republika na světa, protože Vatikán i Monako jsou monarchie.

Nejméně lidnatý nezávislý stát

Nejmenší počet obyvatel v Austrálii a Oceánii má Tuvalu. V roce 2008 zde žilo přesně 12,177 obyvatel a Tuvalu tak bylo druhým nejméně lidnatým státem světa (po Vatikánu). Jen o málo víc obyvatel žije na ostrově Nauru (13,770 obyvatel v roce 2008). Ze závislých území žije daleko nejméně stálých obyvatel na Pitcairnových ostrovech (pouhých 48 obyvatel v roce 2008!), což je světový rekord! Všichni tito obyvatelé žijí v jediném „městě“, Adamstownu.

Státy ležící v Austrálii a Oceánii a současně i v jiném světadíle

Nepočítáme-li závislá území, pak státy, ležící v Oceánii a současně na jiném kontinentu, jsou tři: Indonésie, USA a Chile. Ve všech třech případech leží většina území těchto států jinde než v Oceánii. Větší část území Indonésie se řadí do Asie, avšak ostrov Nová Guinea se již řadí do Austrálie a Oceánie, a to konkrétně do Melanésie (Indonésii patří západní polovina ostrova – provincie Západní Irian, kde leží mimo jiné i nejvyšší hora Oceánie Puncak Jaya). Přímou součástí území USA jsou i Havajské ostrovy v Polynésii (Hawaii je od roku 1959 50. státem USA). A nedílnou součástí Chile je i Velikonoční ostrov, který sice leží blíže k Chile než k Austrálii, ale zejména kvůli etnickému původu zdejších obyvatel se řadí rovněž do Polynésie.

Stát s nejvyšší hustotou obyvatelstva

Nejhustěji osídlený stát Oceánie je nejmenší stát v této oblasti, Nauru. V roce 2008 byla hustota obyvatelstva na tomto ostrově 656 obyvatel na km² (13,770 obyvatel na 21 km²).

Stát s nejnižší hustotou obyvatelstva

Nejmenší hustotu obyvatelstva v Austrálii a Oceánii má Austrálie (Australský svaz). Při rozloze státu Austrálie 7.69 mil. km² a počtu obyvatel 20.6 milionu (v roce 2008) vychází hustota zalidnění přesně na 2.7 obyvatele na kilometr čtvereční. Austrálie je téměř přesně stokrát větší než Česká republika, ale má jen dvakrát více obyvatel, z nichž drtivá většina navíc žije pouze v relativně malé oblasti jihovýchodní Austrálie a ve městě Perth na západním pobřeží. Zbytek kontinentu je téměř liduprázdná pustina. Austrálie je třetí nejméně hustě osídlený nezávislý stát na světě (po Mongolsku a Namibii).

Stát s nejvyšším stupněm urbanizace

Podle statistik OSN má Nauru stupeň urbanizace 100%, což je jasně nejvíc v celé Austrálii a Oceánii. Je ovšem otázka, zda lze osídlení na Nauru považovat za města v pravém slova smyslu. Spíše se jedná o souvisle osídlený pás pobřeží městského charakteru. Na druhém místě je z nezávislých států Australský svaz (87%).

Stát s nejnižším stupněm urbanizace

Jasně nejnižší stupeň urbanizace má podle stejného zdroje OSN v Oceánii stát Papua – Nová Guinea – pouhých 13%.

Nejvyšší očekávaná střední délka života při narození

Nejvyšší naději na dožití mají v současnosti lidé v Austrálii – v roce 2008 zde byla očekávaná střední délka života při narození 80.73 roku (9. místo na světě mezi nezávislými státy). Austrálie se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách různých přehledů životní úrovně. V těchto žebříčcích se obvykle zohledňuje nejen ekonomická vyspělost států, ale i úroveň školství, zdravotnictví, ochrany životního prostředí nebo právě i průměrný věk dožití obyvatel té které země..

Nejnižší očekávaná střední délka života při narození

Nejnižší očekávaná střední délka života při narození (life expectancy at birth) byla v roce 2008 na Kiribati – 62.85 roku. Na to, že se jedná o nejhorší stát v Oceánii, je to velice vysoké číslo (pro srovnání – v africkém Svazijsku byla střední délka života při narození v roce 2008 necelých 32 let!). Oceánii, na rozdíl od některých afrických zemí, nedecimuje epidemie AIDS a i když jsou některé země poměrně chudé, lidé si tu žijí celkem spokojeně a dožívají se relativně vysokého věku.

Nejvyšší porodnost

Nejvyšší porodnost v Oceánii měly v roce 2008 Marshallovy ostrovy – 31.52 ‰. Porodnost je definována jako počet živě narozených dětí na 1,000 obyvatel v daném roce.

Nejnižší porodnost

Nejnižší porodnost v roce 2008 měla v rámci Oceánie Austrálie – 11.90 ‰.

Nejvyšší úmrtnost

Nejvyšší úmrtnost (počet zemřelých na 1,000 obyvatel v daném roce) mělo v Oceánii v roce 2008 Kiribati – 7.97 ‰. I přesto, že se jedná o nejhorší číslo v rámci kontinentu, je Kiribati pod celosvětovým průměrem (průměrné číslo za celý svět bylo v roce 2008 8.32 ‰). Na nízké úmrtnosti se v Oceánii kromě relativně vysoké naděje na dožití podepisuje i příznivá věková skladba obyvatelstva.

Nejnižší úmrtnost

Nejnižší úmrtnost měly v roce 2008 v rámci Oceánie z nezávislých států Šalamounovy ostrovy – 3.81 ‰. Ze závislých území pak měly ještě nižší úmrtnost Severní Mariany (území USA) – 2.31 ‰, což je druhé nejnižší číslo v rámci celé zeměkoule (lépe už jsou na tom pouze Spojené arabské emiráty – 2.13 ‰).

Nejvyšší plodnost (počet dětí na 1 ženu)

Největší plodnost v Oceánii měla v roce 2008 Samoa – 4.18 (každé ženě se tedy v průměru narodilo 4-5 dětí).

Nejnižší plodnost (počet dětí na 1 ženu)

Z nezávislých států měla nejnižší plodnost v Oceánii v roce 2008 Austrálie – 1.76. Ještě mnohem hůře jsou na tom Severní Mariany (území USA) – 1.18.

Nejvyšší přirozený přírůstek

Nejvyšší přirozený přírůstek měly v Oceánii v roce 2008 Marshallovy ostrovy – 3.2 %. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi porodností a úmrtností a udává se v % či v ‰.

Nejnižší přirozený přírůstek

Nejnižší přirozený přírůstek v Oceánii měl v roce 2008 stát Palau – 0.6%.

Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007

Velký atlas světa, Kartografie Praha, 1992

http://en.wikipedia.org

http://cs.wikipedia.org

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook

www.prb.org