Po pádu Západořímské říše (476 n. l.) se z trosek antiky zrodil nový svět středověkých království a lenního systému. Tento díl mapuje raný středověk v Itálii, na Pyrenejském poloostrově, v Anglii a ve Franské říši — od Chlodvíka I. po Karla Velikého a vznik prvních evropských monarchií.
Největší soupeř Říma nepocházel z Řecka ani Orientu, ale z Afriky — z Kartága. Tři punské války (264–146 př. n. l.) rozhodovaly o tom, kdo ovládne celé Středomoří. Kartaginský vojevůdce Hannibal překročil se svými slony Alpy a opakovaně porazil Řím. Přesto Řím nakonec zvítězil. Tento díl také sleduje vnitřní krizi republiky, první a druhý triumvirát a politický vzestup Julia Caesara.
Podle legendy založili Řím bratři Romulus a Remus roku 753 př. n. l. Ze skromné osady na Palatinském pahorku vyrostlo během staletí mocné město ovládající celý Apeninský poloostrov. Tento díl sleduje dobu královskou s vlivem Etrusků, vznik republiky, fungování senátu a konzulárního systému i první expanzi za hranice Itálie — až ke střetu se svým největším sokem: Kartágem.
Přehled Jižní Evropy: Pyrenejský poloostrov, Itálie, Řecko a menší státy – rozloha, obyvatelstvo, ekonomika a státní zřízení.
