Největší jezera Evropy

Největší jezera Evropy

Tabulka níže ukazuje největší jezera Evropy. V seznamu naleznete celkově 22 vybraných jezer. Tabulka vychází ze dvou zdrojů: 1. zdroj je z kapesního atlasu světa, Kartografie – Praha 2003. Zdroj číslo tři vychází z wikipedie.  Tabulka je řazena podle zdroje číslo 1. 

Pořadí	Název	Zdroj 1:	Zdroj 2:	Země
1.	Ladožské jezero	18 140 km2	17 700 km2	Rusko
2.	Oněžské jezero	9 720 km2	9 894 km2	Rusko
3.	jezero Vänern	5 585 km2	5 655 km2	Švédsko
4.	jezero Saimaa	4 377 km2	4 377 km2	Finsko
5.	Čudské + Pskovské jezero	3 555 km2	3 555 km2	Rusko/Estonsko
6.	jezero Vättern	1 912 km2	1 893 km2	Švédsko
7.	Vygozero jezero	1 250 km2	1 250 km2	Rusko
8.	jezero Mälaren	1 140 km2	1 140 km2	Švédsko
9.	Bílé jezero	1 125 km2	1 290 km2	Rusko
10.	jezero Inari	1 102 km2	1 040 km2	Finsko
11.	jezero Päijänne	1 054 km2	1 081 km2	Finsko
12.	jezero Topozero	986 km2	986 km2	Rusko
13.	jezero Ilmeň	982 km2	982 km2	Rusko
14.	jezero Oulu	893 km2	887 km2	Finsko
15.	jezero Pielinen	868 km2	894 km2	Finsko
16.	jezero Imandra	812 km2	876 km2	Rusko
17.	jezero Segozero	753 km2	906 km2	Rusko
18.	jezero Pjaozero	659 km2	659 km2	Rusko
19.	jezero Haukivesi	620 km2	562 km2	Finsko
20.	jezero Balaton	596 km2	592 km2	Finsko
21.	Ženevské jezero	582 km2	581 km2	Švýcarsko/Francie
22.	Bodamské jezero	572 km2	541 km2	Švýcarsko/Německo/Rakousko

Opět jsem vybral dvojí údaje, protože jako vždy se čísla liší. U prvního zdroje jsem použil vlastně zdroje dva, protože bohužel v obou českých atlasech od téhož vydavatele jsou evidentní překlepy, takže jsem pořadí poskládal z obou zdrojů. Nezpochybnitelné se zdá pořadí prvních šesti jezer, na dalších místech jsou již odlišnosti. Z prvních dvaceti jezer jich je nejvíce v Rusku (10), následují Finsko (6) a Švédsko (3), jednoho zástupce má Estonsko a Maďarsko. Čudské a Pskovské jezero je vlastně jezero jedno, které se dělí na dvě části. Jezero leží na hranici Ruska a Estonska, v Estonsku má název pouze jeden (Peipus). Největším jezerem střední Evropy je Balaton (česky též někdy nazývaný jako Blatenské jezero) s necelými 600 km² (čili rozlohou o něco převyšuje Prahu), jen nepatrně menší jsou pak další středoevropská jezera – Ženevské a Bodamské. Bodamské jezero je z velkých jezer jediné, které leží na hranici tří států.

Oba dva zdroje řadí nesprávně na sedmé místo jezero Ijsselmeer v Nizozemsku. Ijsselmeer však nesplňuje definici jezera! Jezero je vodní nádrž přírodního původu, kdežto „jezero“ Ijsselmeer vzniklo uměle – přehrazením mořského zálivu. Ačkoliv se tedy běžně nazývá jezerem, jedná se o umělou vodní nádrž (asi podobně, jako je naše Máchovo jezero ve skutečnosti rybníkem). Proto jsem jezero Ijsselmeer do seznamu nezařadil. Wikipedia pak ještě „vtipně“ označuje za největší jezero střední Evropy Ženevské jezero (ne kvůli číselnému údaji – asi ale Maďarsko neřadí do střední Evropy…). Wikipedia si ale na jediné stránce sama odporuje hned několikrát.

Dalším problémem je i vymezení jezer. Zejména ve Finsku je situace naprosto nepřehledná. Tak například jezero Saimaa má velice rozeklaný tvar, je v něm obrovské množství zátok a ostrovů. Podle Wikipedie je například jezero Haukivesi pouze částí jezera Saimaa, ale i když jsem se díval do docela podrobné mapy Finska, netroufnu si rozhodnout, jestli je to pravda nebo jestli se jedná o samostatné jezero. Mezi finskými jezery jsou často jen velice úzké šíje či průlivy a pobřeží je neuvěřitelně členité, takže rozhodnout, jestli se jedná o samostatná jezera či části jezera téhož, je v některých případech prakticky nemožné. Proto údaje z téměř jakéhokoliv zdroje je nutno posuzovat velmi, velmi kriticky…