Světové zeměpisné rekordy II. – Příroda a členitost

Světové zeměpisné rekordy II.    (Příroda – členitost)

Poznámka: Zdroj, uvedený u každého rekordu, se týká vždy hlavního uvedeného údaje, nikoli však všech podrobností v doprovodném textu. Podrobnosti čerpám i z jiných pramenů. Stejně tak uvedený údaj naleznete většinou ve více než jednom zdroji, pro přehlednost ale vždy uvádím jen jeden zdroj.

Povrch Země

510,1 milionu km². Z toho připadá 360.7 mil. km² na oceány (70.7 %) a 149.4 milionu km²na plochu souše (29.3 %).

Největší oceán

Tichý oceán – rozloha 179.7 milionů km². Tichý oceán (Pacifik) zabírá více jak třetinu zemského povrchu a téměř polovinu rozlohy všech oceánů.

Nejmenší oceán

Severní ledový oceán – rozloha 11.4 milionů km². Oceány jsou celkem čtyři, jejich vymezení však není zcela jednotné. Zejména hranice mezi Atlantským a Severním ledovým oceánem je předmětem sporů. Američané pak dělí světové oceány jinak a kromě Tichého, Atlantského, Indického a Severního ledového rozlišují ještě Jižní oceán v okolí Antarktidy. I v jejich členění je největší Tichý oceán a nejmenší Severní ledový oceán, konkrétní čísla se však značně liší.

Největší moře

Filipínské moře – rozloha 5,726,000  km², Tichý oceán. Moře jsou okrajové části oceánů. Jejich vymezení je často sporné. Obvykle se dělí na uzavřená moře vnitřní (oddělená od jiného moře či oceánu relativně úzkými průlivy), meziostrovní (jejich hranice tvoří výhradně ostrovy či souostroví) a vnější (jejich hranici tvoří částečně pevnina, mají však otevřenou výměnu vody s oceánem, stejně jako moře meziostrovní). Filipínské moře je typické moře meziostrovní. Jeho hranici tvoří ze západu asijská souostroví a ostrovy – Japonsko, Rjúkjú, Taiwan, Filipíny a Moluky, z východní strany pak souostroví, řadící se částečně k Oceánii (Palau, Mikronésie, Mariany), částečně ještě k Asii (Vulkánové a Boninské ostrovy). Prvním Evropanem, který se plavil ve vodách Filipínského moře, byl Portugalec ve španělských službách Fernão Magalhães, který se během své plavby kolem světa (1519-1522) stal zároveň prvním Evropanem, který přeplul Tichý oceán.

Největší záliv

Bengálský záliv – rozloha 2,191,000 km², Indický oceán. Osobně tuto kategorii považuji za nesmyslnou, nicméně pro pořádek tento údaj uvádím. Z definice totiž není žádný rozdíl mezi mořem a zálivem, jedná se pouze o konvenci. Bengálský záliv je tedy rovněž moře, i když se nazývá záliv.

Nejdelší fjord

Nordvestfjord (Grónsko) – délka 313 kilometrů. Fjordy jsou dlouhé, úzké a velmi hluboké zálivy. Původně to byla horská údolí vyplněná ledovcem, která byla posléze zaplavena vodou. Fjordy jsou typické zejména pro Norsko, Nová Zéland a Chile, vyskytují se však i v Grónsku, Antarktidě, Skotsku, na Aljašce či na Islandu.

Nejhlubší fjord

Vanderfjord (Antarktida). Hloubka 2,287 metrů.

Nejdelší pláž

Nejdelší písečná pláž na světě je Cox’s Bazar v Bangladéši. Pláž je dlouhá 120 kilometrů. Nachází se 150 kilometrů jižně od města Chittagong.

Nejvyšší mořské útesy

   Milford Sound (Nový Zéland – Jižní ostrov). Útesy vyčnívají 1,584 metrů nad hladinu. Rovněž Milford Sound je fjordem. V zálivu Milford Sound se nalézá i nejvyšší vodopád Oceánie, Sutherland (na řece Arthur, výška 579 metrů).

Největší hloubka oceánského dna

   Marianský příkop 10,924 metrů, Tichý oceán. Marianský příkop leží nedaleko souostroví Severní Mariany (patří USA). Nejhlubší místo s maximální hloubkou 10,924 metrů se jmenuje hlubina Challenger (Challenger Deep), nacházející se asi 340 kilometrůjihozápadně od ostrova Guam. Tato hodnota byla naměřena v roce 1984 Japonci pod záštitou UNESCO a je celosvětově uznávána (Sověti naměřili v roce 1959 jiný údaj – 11,034 metrů. Ten je často uváděn i v našich starších atlasech). Marianský příkop má celkovou délku 2,550 kilometrů a šířku 70 kilometrů.

 Největší příliv

Místo s největším přílivem je záliv Fundy v Kanadě (mezi provinciemi Nový Brunšvik a Nové Skotsko), který je součástí Atlantského oceánu. Maximální výškový rozdíl hladin mezi maximální hladinou za přílivu a minimální hladinou za odlivu  je 19.6 metru. Děje se tak během skočného přílivu, který nastává dvakrát za měsíc, kdy jsou Slunce, Měsíc a Země v jedné rovině. Směrem do hloubky zálivu dosahuje příliv stále vyšších ´hodnot – viz mapka.

Nejužší mezikontinentální průliv

Bospor (turecky Karadeniz Boğazi), Turecko. Šířka v nejužším místě je 660 metrů. Průliv je dlouhý 32 kilometrů, hloubka je pouhých 33-105 metrů. Bospor spojuje evropskou a asijskou část Turecka, a zároveň i Černé a Marmarské moře. Bospor nebýval vždy průlivem – za dob ledových, kdy byla hladina světových moří mnohem níže než dnes (voda byla vázána v ledovcích), bylo dnešní Černé moře jezerem a Bospor byl řekou, tekoucí z tohoto jezera do Středozemního moře. Teprve po vzestupu hladiny moří v důsledku doby poledové se z Bosporu stal průliv. Na obou stranách průlivu se rozkládá město Istanbul. V Istanbulu existují v současnosti dva velké mosty přes Bospor, vedle nich pak spojuje oba břehy lodní doprava. Průliv měl vždy mimořádný strategický význam, stejně jako sousední Dardanely (turecky Çanakkale Boğazi, ve starověku Hellespont), spojující Marmarské a Egejské moře.

Vjezd do průlivu Bospor směrem od Marmarského moře, Istanbul, Turecko. Přes Bospor vedou dva velké mosty, nebo se můžete přeplavit trajektem. Foto: Petr Daubner 2007

Nejširší mezikontinentální průliv

   Drakeův průliv – šířka 965 kilometrů. Šířka průlivu je různými prameny udávána mezi 950 až 1,100 kilometry. Drakeův průliv je nazván podle slavného anglického piráta a šlechtice Francise Drakea, který tudy proplul v roce 1578 jako první Evropan na cestě kolem světa (1577-1580). Drakeův průliv odděluje Antarktidu (Antarktický poloostrov) od největšího jihoamerického ostrova, Ohňové země a zároveň spojuje Atlantský a Tichý oceán. Je pověstný prudkými bouřemi a nevyzpytatelným počasím. Nicméně jeho důležitost pro námořní dopravu stále roste, protože největší lodě se nevejdou do Panamského průplavu a musí volit mnohem delší zajížďku kolem mysu Hoorn.

Zdroj:    Země, Praha, Euromedia Group – Knižní klub, 2004 (Encyklopedie, v originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003)  

 Francis Drake byl slavný anglický pirát, kterého královna nakonec povýšila do šlechtického stavu.

Nejdelší průliv

   Mosambický průliv – délka 1,760 kilometrů, šířka 422 – 925 kilometrů. Mosambický průliv odděluje Afriku a ostrov Madagaskar. V severní části průlivu se nachází souostroví (a zároveň stát) Komory. Přesná délka tohoto i jiných průlivů je ovšem sporná – záleží na tom, jestli se měří celý průliv, nebo jen neužší část. Mosambický průliv se proslavil zejména objevem asi nejznámější „živé fosilie“ – lalokoploutvé ryby latimerie podivné, která měla být teoreticky už 65 milionů let vyhynulá…

 Ostrov Mayotte uzavírá Mosambický průliv ze severu.

Nejslanější moře

Nejslanější moře je Rudé moře, patřící k Indickému oceánu. Jeho salinita (slanost) dosahuje 40-42‰ (průměrná salinita světového oceánu je 35‰ – při této salinitě mrzne mořská voda při -1,9^oC). Vysoká salinita je důsledkem extrémně suchého podnebí (pouště z obou stran, minimální srážky, minimální přítok z pevniny a naopak velký výpar) a velmi omezené výměny vody mezi Rudým mořem a Adenským zálivem (odděluje je pouze velmi úzký průliv Báb al-Mandab).

     Vyprahlé okolí Rudého moře ostře kontrastuje s pestrým podmořským světem. Rudé moře je jedna z nejlepších potapěčských lokalit na světě.

Nejsladší moře

Baltské moře – průměrná salinita 6-7‰. V nejsevernější části Baltského moře (Botnický záliv) však salinita klesá až na 3‰, voda je tedy už spíše brakická než slaná. Je to způsobeno nižší teplotou (menší výpar), velkým přítokem sladké vody (do Baltu se vlévají poměrně vodnaté řeky jako Odra, Visla či Něva), hlavně však opět omezenou výměnou vody se Severním mořem, se kterým je Baltské moře spojeno poměrně úzkými průlivy Øresund, Kattegat a Skagerrak. Baltské moře bylo za dob ledových jezerem a mořem se stalo teprve v důsledku stoupnutí mořské hladiny po roztátí ledovců.

Největší světadíl

Asie – plocha 44,4 mil. km² (včetně ostrovů).

Nejmenší světadíl

Austrálie a Oceánie – plocha 8,9 mil. km² (včetně ostrovů).

 Největší ostrov

   Grónsko – rozloha 2,130,800 km². Za objevitele Grónska je považován Erik Rudý, který zde přistál v roce 982 n.l. Nebyl sice pravděpodobně prvním Vikingem v Grónsku, zato byl zaručeně prvním, který tuto zemi kolonizoval a založil zde osadu. Aby nalákal další osadníky, pojmenoval ostrov Grónsko – „Zelená země“. Erik Rudý tak může být právem považován za objevitele Ameriky (přistál sice na ostrově, to ale konec konců Kolumbus nejprve také). Syn Erika Rudého, Leif Eriksson, pak kolem roku 1000 přistál přímo na severoamerické pevnině. Dnes patří Grónsko Dánsku. Jedná se o největší závislé území na světě (oficiální status je „autonomní součást Dánského království“).

Největší jezerní ostrov

   Manitoulin, na Huronském jezeře. Má rozlohu 2,766 km².

Největší říční ostrov

   Ilha do Bananal na řece Araguaia v Brazílii. Má rozlohu 20,000 km².

 (Často se uvádí rovněž Ilha de Marajo – 40,100 km². Leží v Brazílii a obklopují ho řeky Amazonas a Para. Je největším ostrovem světa, který vznikl díky říčním procesům, nejedná se však o čistě říční ostrov – z východní strany ho omývá i Atlantský oceán).

Největší ostrov na ostrově

   Samosir. Leží na jezeře Toba na Sumatře, v Indonésii, má rozlohu 630 km² a je obydlený. Zajímavé je, že okolní jezero Toba) je jen dvakrát větší než rozloha ostrova – jezero má rozlohu asi 1,100 km² (rozloha samotné vodní plochy). Jezero Toba je totiž největším kalderovým jezerem na světě a ostrov Samosir samotný je vyhaslou sopkou uprostřed propadlé kaldery, která byla zaplněna vodou.

Největší atol

   Kiritimati (Vánoční ostrov). Leží ve východní části tichomořského státu Kiribati a má rozlohu souše asi 388 km² (rozloha sporná).  Pokud by se počítala i plocha laguny, která je úplně obklopena atolem, pak by byl největší Kwajalein na Marshallových ostrovech, který má plochu 2,850 km². Největším vyzdviženým korálovým atolem je pak Lifou (Lifu) v souostroví Loyauté u Nové Kaledonie, který má rozlohu 1,146 km².

Nejodlehlejší obydlený ostrov

   Tristan da Cunha. Tento malý vulkanický ostrov (rozloha 98 km²) je od nejbližšího jiného obydleného místa, ostrova Svaté Heleny, vzdálen 2120 kilometrů a leží 2740 kilometrů od nejbližšího kontinentu, Afriky.

(Často se nesprávně udává i Velikonoční ostrov (Isla de Pascua, Rapa Nui). Ten je sice od pevniny vzdálen dále (3300 kilometrů od Jižní Ameriky), ale k nejbližšímu jinému obydlenému místu, ostrovu Pitcairn, je to z něj mnohem blíže a pokud by se brala pouze vzdálenost od pevniny, pak v Tichém oceánu leží spousta jiných ostrovů, které jsou od pevniny dále než Velikonoční ostrov).

                                              Ostrov Tristan da Cunha.  

Největší neobydlený ostrov

Devon, v Kanadském arktickém souostroví. Má rozlohu 55,247 km² (27. největší ostrov světa).

Jediný ostrov světa, rozdělený mezi 3 státy

   Kalimantan (Borneo). Dělí se o něj Indonésie, Malajsie a Brunej. Rozloha ostrova je přibližně 747,000 km².

      Zbytky deštného pralesa na Kalimantanu. Národní park Tanjung Puting, Kalimantan, Indonésie.  Foto: Petr Daubner 2006

Největší poloostrov

   Arabský poloostrov – rozloha 2,780,000 km². Většinu jeho povrchu pokrývá poušť. Na poloostrově leží celé státy Saúdská Arábie, Jemen, Omán, Katar, Spojené arabské emiráty a částečně i Kuvajt, Irák a Jordánsko. Přesné vymezení severní hranice poloostrova je sporné, přibližně ho ale ohraničuje 30. rovnoběžka severní šířky.

Nejužší šíje mezi světadíly

Panamská šíje – šířka 48 kilometrů v nejužším místě. Panamská šíje je hranicí mezi Severní a Jižní Amerikou a zároveň odděluje Tichý oceán a Atlantik (resp. Karibské moře). Přes Panamskou šíji byl Američany prokopán Panamský průplav (otevřen roku 1914). Průplav byl Američany spravován až do roku 1999, kdy kontrolu nad ním definitivně získala Panama.

                      Loď Coral Princess právě vyplouvá na Gatúnské jezero v Panamském průplavu.

Nejvzdálenější místo od pevniny

   Tzv. Tichomořský pól nedostupnosti (The Pacific pole of inaccessibility, též zvaný Point Nemo). Tento bod má souřadnice přibližně 48^o53´ jižní šířky a 123^o24´ západní délky. Nejbližší pevninou (nikoliv kontinentem!) jsou ostrovy Ducie Island (na sever, v Pitcairnových ostrovech), Moto Nui (na severovýchod, u Velikonočního ostrova) a Siple Island (na jih, poblíž Země Mary Byrdové v Antarktidě). Vzdálenost „Nemova bodu“ od těchto nejbližších pevnin je 2,688 kilometrů. Plocha kruhu se středem v tomto bodě a opsaného kružnicí, která prochází uvedenými ostrovy, je přes 22 milionů kilometrů čtverečních, čili zhruba tolik jako byla rozloha bývalého Sovětského svazu. Na této obrovské ploše se nenachází ani píď souše!

Nejvzdálenější místo od moře

   Džungarská brána, Kazachstán/Čína. Tento průsmyk v nadmořské výšce cca 400-500 m.n.m. je od nejbližšího mořského pobřeží vzdálen vzdušnou čarou 2,650 kilometrů.

Nejjižnější bod světového oceánu

   Nejjižnější bod světového oceánu leží na 85^o34’S na úpatí Scottova ledovce v Antarktidě.  Tento bod je vzdálen pouhých 490 kilometrů od jižního pólu. Místo je ovšem pokryto Rossovým šelfovým ledovcem. Je součástí Rossova moře.

Nejsevernější bod pevniny (kontinent)

   Nejsevernějším bodem světové souše, který je součástí kontinentu, je mys Čeljuskin, který leží na poloostrově Tajmyr v Rusku a je nejsevernějším bodem Asie. Má souřadnice 77°44′N a 104°15′E. Mys Čeljuskin je vzdálen 1,370 kilometrů od severního pólu.

                                    Nejsevernější bod souše (ostrov)

Je jím malý ostrůvek Kaffeklubben Island severně od Grónska, který leží na 83^o 40‘ 34,8‘‘ severní šířky. Byl objeven teprve v roce 1996. Leží kousek na sever od nejsevernějšího bodu Grónska (Cape Morris Jesup, 83°38′N, 32°40′W).

  Použité zdroje:

Kapesní atlas světa, Kartografie Praha, 2003

Školní atlas světa, Kartografie Praha, 2007
Rekordy Země 1 (neživá příroda), Slovenská kartografia, Bratislava, 1992Země, Praha, Euromedia Group – Knižní klub, 2004 (Encyklopedie, v originále „Earth“, Dorling Kindersley Limited, London, 2003) 
http://cs.wikipedia.org