Obyvatelstvo Evropy

Tento článek volně navazuje na Evropa – Přírodní podmínky Evropy

Obyvatelstvo Evropy (6)

A) Základní demografické údaje

   Všechny údaje z roku 2010 jsou z publikace World Population Data Sheet 2010, údaje z roku 2011 jsou převzaty z ročenky CIA Factbook 2011.

Evropa (2010)

•    Počet obyvatel:   739 milionů obyvatel (včetně celého Ruska, bez Turecka a Kaz.)
•    Natalita:                               1.1%
•    Mortalita:                             1.1%
•    Přirozený přírůstek:           0.0%
•    Migrační saldo:                 +0.2%

Svět (2010)

•    Počet obyvatel:                    6892 milionů obyvatel
•    Natalita:                                 2.0%
•    Mortalita:                               0.8%
•    Přirozený přírůstek:            +1.2%

Počet obyvatel (v milionech) – kontinenty (2010)

1.   Asie                                  4157
2.   Afrika                               1030
3.   Amerika                             929
4.   Evropa                                739
5.   Austrálie a Oceánie            37

     Svět                              6892

   Počet obyvatel Evropy v poslední době nepatrně stoupá hlavně díky migraci. Přirozený přírůstek se pohybuje kolem nuly, některé roky byl dokonce lehce záporný.

Země se záporným přirozeným přírůstkem (2010):

1. Srbsko                        -0.5%
2. Ukrajina                      -0.4%
3. Lotyšsko                     -0.4%
4. Bulharsko                   -0.4%
5. Bělorusko                   -0.3%
6. Maďarsko                   -0.3%
7. Německo                    -0.2%
8. Rumunsko                  -0.2%
9. Rusko                         -0.2%
10. Chorvatsko                 -0.2%
11. Litva                           -0.1%
12. Portugalsko                -0.1%

   Záporný přirozený přírůstek mají tedy především postkomunistické země a Německo.

Nejvyšší přirozený přírůstek (2010):

1. Kosovo                    +1.4%
2. Irsko                        +1.0%
3. Island                      +0.9%
4. Andorra                   +0.7%
5. Albánie                    +0.5%

   …

  ČR                            +0.1%   (natalita 1.1%, mortalita 1.0%)

   Kosovo je tedy jedinou zemí Evropy, která měla v roce 2010 přirozený přírůstek větší, než je celosvětový průměr.

Země s nejvyšším a nejnižším migračním saldem (2010):

1. Lucembursko         +1.6%
2. San Marino             +0.9%
3. Španělsko                +0.8%
4. Norsko                     +0.8%
5. Švédsko                    +0.7%
6. Malta                        +0.6%
7. Itálie                         +0.6%
8. Monako                   +0.6%
9. Slovinsko                +0.6%

…

  ČR                            +0.3%

…

1. Island                      -1.5%
2. Andorra                   -1.1%
3. Litva                        -0.5%

   Island měl v roce 2007 nejvyšší migrační saldo v Evropě (+1.7%), ale kvůli ekonomické krizi se tam situace úplně obrátila!

Nejlidnatější evropské země (v milionech, 2011):

1. Rusko                                  139        (celé, většina žije v evropské části)             
2. Německo                             81                 
3. Francie                                65         (z toho metropolitní Francie 63, zbytek zámořská)
4. Spojené království          63
5. Itálie                                     61
6. Španělsko                               47
7. Ukrajina                                  45
8. Polsko                                      38
9. Rumunsko                              22
10. Nizozemsko                             17

(Turecko 79 milionů, Kazachstán 16 milionů)

Střední délka života při narození (2010 – 1.celkově, 2.muži, 3.ženy)

1. San Marino                          83                    80                    86
2. Švýcarsko                            82                    80                    84
3. Itálie                                    82                    79                    84

…

1. Rusko                                  68                    62                    74
2. Ukrajina                               68                    63                    74
3. Kosovo                                69                    67                    71

…

1. ČR                                          77                    74                    80
2. Evropa                                    76                    72                    80
3. Svět                                        69                    67                    71

   V průměru se ženy dožívají o 4-8 let více než muži. Avšak v postsovětských republikách je tento rozdíl podstatně vyšší – v Rusku a Litvě je to 12 let, v Lotyšsku, Bělorusku a na Ukrajině 11 let, v Estonsku 10 let. Na vině bude zřejmě alkoholismus a špatná životospráva u mužů. Naopak nejmenší je tento rozdíl v Lichtenštejnsku a na Islandu – 3 roky. Vše ve prospěch žen.

B) Rasy v Evropě

   Původní obyvatelstvo Evropy se vesměs řadí k europoidní rase. Podle starého atlasu jsou Turci, Ugrofinové (Maďaři, Finové, Estonci) a některé národnosti v Rusku (Tataři, Čuvaši, Baškirci, Kalmykové) míšenci europoidní a mongoloidní rasy. Tyto národy byly původně mongoloidní, ale postupně se smísily s bělochy a dnes u nich většinou převažují europoidní rysy (zvláště u Maďarů, Finů a Estonců, trochu méně u Turků). Jinde naopak najdeme více mongoloidních rysů (Kalmykové).

   Dále žijí v Evropě přistěhovalecké menšiny – černoši (Francie, VB, Belgie), mongoloidní Asiaté (ČR – Vietnamci, Nizozemsko – přistěhovalci z Indonésie)… Většina přistěhovalců v Evropě (Arabové, Turci, Indové a Pákistánci) se však řadí k europoidní rase!

C) Náboženství v Evropě

Evropa je křesťanský kontinent! V Evropě ale žije i významný počet muslimů a dále mnoho lidí bez vyznání. Všechny údaje o náboženství jsou převzaty z ročenky CIA Factbook 2011

Křesťanství v Evropě

1. Katolíci
   • Všichni katolíci uznávají za svou hlavu papeže. Od roku 2005 je papežem Benedikt XVI.(Němec z Bavorska, vlastním jménem Joseph Ratzinger).
   • Římští katolíci: též církev západního (latinského) ritu. Hlásí se k nim drtivá většina katolíků v Evropě. Římští katolíci převažují v Irsku, Portugalsku, Španělsku, Francii, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Maďarsku, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, v Belgii, v Litvě, a dále tvoří přibližně polovinu obyvatelstva ve Švýcarsku a v Německu (hlavně v JZ polovině Německa – Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Porýní) a významný počet katolíků žije i v Nizozemsku (viz poznámka níže).
   • Řečtí katolíci (uniaté): Tito katolíci si ponechali pravoslavnou liturgii a kanonické právo, ale uznali za svou hlavu papeže – vytvořili Unii s Římem v době, kdy byli ovládáni Polskem. Za komunistů byli pronásledováni mnohem více než pravoslavní věřící. Dnes žijí hlavně na západní Ukrajině (celkem 8% obyvatelstva Ukrajiny) a na východním Slovensku (4% obyvatelstva Slovenska – cenzus 2001).
   • Uniatská církev vznikla Brestskou unií v roce 1596 (východní Polsko, Ukrajina – tehdy bylo obojí součástí Polska) a Užhorodskou unií v roce 1646 (východní Slovensko, Podkarpatská Rus – tehdy součást Uher). Později (po trojím dělení Polska) byla většina území s uniaty připojena k Rusku, kde byly již v 19. století snahy převést co nejvíce uniatů zpět k pravoslavným křesťanům a jejich církev byla zrušena (v roce 1839 bylo vyhlášeno sjednocení uniatů s pravoslavím). Snahy o obnovení uniatské církve v sovětském Rusku po roce 1918 byly komunisty potlačeny. Sovětský teror vůči uniatům se pak vystupňoval po připojení východního Polska a Podkarpatské Rusi v roce 1945. Podle odhadů bylo z těchto území deportováno na Sibiř 300000 uniatů. Uniatská církev pak byla v SSSR a poté i v Československu zakázána (uniaté byli přinuceni odvolat Brestskou a Užhorodskou unii).
2. Protestanti
   • Protestanti se oddělili od katolíků v 16. století (Luther, Kalvín, Jindřich VIII.). Převažují spíše v severní části Evropy – ve všech zemích severní Evropy s výjimkou Litvy (všude hlavně luteráni) a ve Spojeném království (anglikáni, presbyteriáni, metodisté). Dále tvoří asi polovinu věřícího obyvatelstva Švýcarska a Německa (hlavně luteráni), hodně jich je i v Nizozemsku.
   • V Nizozemsku je 30 % katolíků, 20% protestantů, 6% muslimů, 2% ostatních a 42 % bez vyznání – údaje z roku 2006).
3. Pravoslavní (ortodoxní)
   • Pravoslavná církev se od katolíků definitivně oddělila v roce 1054. Teoreticky je hlavou všech pravoslavných křesťanů i dnes konstantinopolský patriarcha, jeho autorita je však jen formální. Ve skutečnosti jsou pravoslavní rozděleni do samostatných národních církví, v jejichž čele stojí patriarcha nebo metropolita (Rusko). Všichni pravoslavní používají dodnes v liturgii juliánský kalendář (rozdíl oproti gregoriánskému činí 13 dní – Vánoce slaví 6. ledna). Pravoslavní křesťané převažují ve východní Evropě a na Balkáně:
   • Rusko (podle odhadu jen 15-20%, 10-15% jsou muslimové a zbytek je bez vyznání!), Bělorusko (80%), Ukrajina (83%), Moldavsko (98%), Rumunsko (87%), Bulharsko (83%), Řecko (98%), Srbsko (85%), Černá Hora (74%), Makedonie (65%). Poměrně hodně pravoslavných žije i v Bosně a Hercegovině (31% – Srbové) a v Albánii (20% – místní Albánská ortodoxní církev).
   • Na Ukrajině jsou pravoslavní roztříštěni mezi 3 církve: Ukrajinská ortodoxní církev – kyjevský patriarchát: 50%, ukrajinská ortodoxní církev – moskevský patriarchát 26%, Ukrajinská autokefální ortodoxní církev 7%. Čísla jsou odhad z roku 2006.

Muslimové a další náboženství

• Jiná než křesťanská většina obyvatelstva
  • Albánie – 70% muslimů (20% albánská ortodoxní církev, 10% římští katolíci – odhady, přesné sčítání neexistuje).
  • Kosovo – pravděpodobně většina muslimů (CIA neudává procenta). Muslimové dále převažují v Turecku a v Kazachstánu (z obou leží v Evropě jen část).
  • Česká republika – údaje ze sčítání lidu 2011:
    • věřící – 20.6% – z toho: hlásící se ke konkrétní církvi: 13.9% (nejvíce je římských katolíků – 10.3%); nehlásící se k žádné církvi: 6.7%
    • bez víry – 34.2%
    • neuvedlo – 45.2%
    • Většina obyvatelstva ČR jsou tedy pravděpodobně ateisté nebo lidé bez vyznání. Podobně je na tom Lotyšsko, Estonsko a Rusko (hodně lidí, kteří se nepřihlásili k žádné víře, jsou ateisté nebo neuvedli nic).
• Významné náboženské menšiny – původní obyvatelstvo
  • Muslimové:
    •    Bosna a Hercegovina – muslimů je 40%, o něco méně než křesťanů, Muslimové (Bosňáci).
    •    Makedonie – 33 % muslimů (cenzus z roku 2002) – Albánci, přičemž muslimů je více než lidí hlásících se k albánské národnosti, těch je jen 25%.
    •    Černá Hora – 18% muslimů (cenzus z roku 2003) – hlavně Muslimové (Bosňáci) a Albánci.
    •    Bulharsko – 12 % muslimů – (údaj z roku 2001), Turci.
    •    Rusko – podle odhadů z roku 2006 je muslimů 10-15%, tedy jen o málo méně než ruských pravoslavných křesťanů, kterých je podle stejného odhadu 15-20%. Většina obyvatelstva jsou pravděpodobně ateisté nebo lidé bez vyznání. K islámu se hlásí hlavně národnosti v Povolží (Tataři, Čuvaši, Baškirové) a na Kavkaze (Čečenci, Dagestánci, Osetinci).
  • Buddhisté:Buddhistickou víru vyznávají Kalmykové. Kalmycká autonomní republika (hlavní město Elista) Ruské federace leží u Kaspického moře.
    
  • Židé: Významný počet židů žije především ve Francii (700000) a v Rusku (700000). Jinde byli židé za války vyhlazeni, nebo se přestěhovali do Izraele (v poslední době zejména ze zemí bývalého SSSR), případně USA.
• Významné náboženské menšiny – přistěhovalci
  • Muslimové:
    •    Francie – ve Francii žije 5-10% muslimů. Jedná se převážně o Araby.
    •    Německo – 4% obyvatelstva, hlavně Turci.
    •    Rakousko – 4%, Turci.
    •    Nizozemsko – 6% obyvatelstva – nejvíce Indonésané, Turci, Marokánci.
    •    Spojené království – 3%. Převážně přistěhovalci z Pákistánu a Indie.
  • Hinduisté: Nejvýznamnější hinduistická menšina (1%) žije ve Spojeném království (Indové), kde navíc žije i poměrně dost sikhů.

D) Evropské jazyky

Neindoevropské jazyky

• Uralské jazyky (= jazyková rodina). Podskupinou této jazykové rodiny jsou ugrofinské jazyky. Mezi ugrofinské jazyky patří maďarština, finština, estonština, laponština (Laponci = Saamové), karelština (Karelská autonomní republika v Rusku + východní Finsko).

Uralské jazyky se dělí na ugrofinské a samojedské, kterými mluví několik národu v severním Rusku (z obou stran Uralu). Mezi ugrofinské patří dále například komi a marijština, mezi samojedské patří například něnečtina (národnost Něnci).

• Altajské jazyky (= jazyková rodina). Též se jim říká turko-tatarské jazyky. Patří sem turečtina a řada menšinových jazyků v Rusku (čuvaština, tatarština, baškirština, kalmyčtina) a dále kazaština a gagauzština. Gagauzové žijí hlavně v Moldavsku a v přilehlých částech Ukrajiny. Je to turkický národ, který však přijal křesťanství.

Altajské jazyky se děli na 4 základní větve – turkické jazyky (sem patří všechny výše uveden mimo kalmyčtiny, včetně tatarštiny!), mongolské jazyky (sem patří mongolština a kalmyčtina), tunguzské jazyky a korejština (jediný jazyk, tvořící zároveň samostatnou větev).

• Baskičtina – zvláštní jazyk zcela neznámého (pravděpodobně předindoevropského) původu, tzv. izolovaný jazyk (nepatří do žádné známé jazykové rodiny).
• Semitohamitské jazyky (též afroasijské jazyky) – patří mezi ně maltština, která je odvozená z arabštiny (řadí se do semitské větve).

Indoevropské jazyky

   Indoevropskými jazyky mluví drtivá většina obyvatel Evropy a asi 45% obyvatelstva světa. Indoevropské jazyky se dělí do řady podskupin:

• Indoíránské jazyky – patří mezi ně romština, jinak v Evropě nejsou.
• Románské (latinské) jazyky – vznikly z latiny. Španělština, portugalština, galicijština, katalánština, italština, korsičtina (dosti blízká italštině), sardinština (též sardština, národ se jmenuje Sardové – sardinština je méně podobná italštině než korsičtina a má nejblíže ze všech románských jazyků nejblíže k vulgární latině, ze které se vyvinuly všechny románské jazyky. Může za to dlouhá izolace ostrova.), francouzština, rétorománština, rumunština (= moldavština, úplně stejný jazyk, akorát se mu v Moldavsku říká moldavština).
•    Slovanské jazyky
  • I.východní – ruština, ukrajinština, běloruština
  • II.západní – čeština, slovenština, polština, lužická srbština (vlastně dva jazyky – hornolužická a dolnolužická srbština), kašubština (jazyk podobný polštině, v mluví se jím v polských Pomořanech, v okolí Helské kosy).
  • III.jižní – bulharština, makedonština (podobná bulharštině), slovinština, srbština, chorvatština, bosenština, černohorština (poslední 4 se dříve označovaly jako jeden  jazyk – srbochorvatština, zatímco slovinština je od nich dost odlišná).
• Germánské jazyky
  • I.severní – švédština, norština (2 spisovné varianty – bokmål a nynorsk), islandština, dánština, faerština.
  • II.západní – angličtina, němčina, nizozemština (= vlámština, stejný jazyk, který se tak označuje v Belgii), fríština, lucemburština (nedávno kodifikovaný jazyk, odvozený z němčiny).

Mezi západní germánské jazyky patřil i jidiš, židovský jazyk. Dříve existovaly i východní germánské jazyky (třeba gótština a vandalština), ty zanikly.

• Keltské jazyky – irština, velština, bretonština, galština (gaelština). Všechno jsou to menšinové jazyky – v žádném státě nemluví keltskými jazyky přes 50 % obyvatelstva.

Ve Walesu ovládá velštinu asi 20% obyvatelstva (600000 lidí), jen pro 480000 lidí je to ale rodný jazyk (hodně rodilých Velšanů žije i v Anglii). Velština je tak nejrozšířenějším keltským jazykem, protože irsky mluví jako rodným jazykem jen 60000 obyvatel. Alespoň částečně však irštinu používá asi 1.2 milionu lidí, protože irština je úředním jazykem v Irsku a učí se ve školách.

• Baltské jazyky – litevština, lotyština.
• Novořečtina
• Albánština (Albánci jsou potomci starověkých Ilyrů).

Národy v Evropě jsou většinou utvořeny na jazykovém základě. Výjimky:

1. Národy na základě odlišné historie a kultury (ne jazyka) – Švýcaři, Rakušané, Skotové, Valoni, Vlámové.
2. Národy na náboženském základě – Muslimové (Bosňáci – dnes existuje i jazyk bosenština, ale vznikli hlavně na náboženském základě – Slované, kteří přijali islám), Židé (ti dříve v Evropě nemluvili hebrejsky, nýbrž jidiš či místními jazyky, definují se ale na náboženském základě).

Poslední aktualizace: 12.3.2012

Další kapitolu o Evropě najdete na odkaze Evropská Unie, Rada Evropy