Dějiny USA v 18. a 19. století – Válka za nezávislost, Občanská válka

Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis III. (novověk – 1648-1918). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 27.díl – Anglická revoluce – Náboženství, Revoluce, Oliver Cromwell. Po tomto díle následuje – Velká Francouzská Revoluce, Napoleon, Osvícentsví

Osídlení USA

Na východě USA vzniklo celkem 13 amerických osad (kolonií). Byly to tyto (směrem od severu): Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island, Connecticut, New York, Pennsylvania, New Jersey, Delaware, Maryland, Virginia, North Carolina, South Carolina, Georgia.

Virginia byla první (1584-1585), pojmenována podle panenské královny Alžběty I. Delaware založili původně Švédové (1642). Holanďané založili Nový Amsterdam, který Britové dobyli v roce 1664 (v rámci anglo-nizozemských námořních válek v letech 1652-1674) a přejmenovali ho na New York. Velkou roli při zakládání kolonií Angličany hráli puritáni, tehdy v Anglii pronásledovaní.

Manhattan „koupili“ v roce 1626 Holanďané od místních Indiánů za 60 guldenů a založili zde město. V roce 1620 připluli na lodi Mayflower první puritáni a založili město Plymouth. Později tu vznikla osada Massachusetts. V roce 1630 založilo asi 1000 puritánů město Boston, rovněž v Massachusetts.

• severní osady – spíše farmáři, převažovali zde puritáni.
• jižní osady – plantáže (bavlna, tabák), černí otroci.

Většina obyvatel 13 osad pocházela z Anglie, ale hodně osadníků přišlo i z Irska, Švédska, Německa, Francie a Holandska.

Kolem roku 1750 žilo ve 13 osadách asi 2.5 milionu obyvatel. Největším městem byla tehdy Philadelphia (30000 obyvatel), dále New York (25000) a Boston (16000).

Osady měly vlastní samosprávu a zákony, ale byly poddaní anglického krále. Neměli zástupce v anglickém (britském) parlamentu, ale museli poslouchat příkazy (daně, cla…).

Válka za nezávislost USA

1765 – zákon o kolkovném (Stamp Act) – kolek (daň) musel být nalepen na všechny listiny a noviny. Odpor, nakonec kolky zrušeny. Ale britská vláda hned zase zavedla nové daně. Kolonistům se to nelíbí, razí heslo „Žádné zdanění bez zastoupení!“ („No taxation without representation“) – musejí poslouchat, ale nemají zastoupení v britském parlamentu.

1770 – Bostonský masakr – V Bostonu protestovali demonstranti proti novým daním a násilnému ubytovávání britských vojáků v bostonských rodinách (rodiny je musely živit!). Britské vojsko střílelo do demonstrantů, 5 mrtvých. Většina daní pak ale byla zrušena.

1773 – Bostonské pití čaje (Boston Tea Party). Osadníci byli rozezleni kvůli novým clům uvaleným na čaj → osadníci, převlečení za Indiány, pronikli na lodě Východoindické společnosti a naházeli bedny s čajem do moře (čaj měl být původně z lodí vyložen až po zaplacení cla). Britové reagovali uzavřením bostonského přístavu → odpor osadníků.

1774 – 1.kontinentální kongres ve Philadelphii – sešli se zde zástupci 12 osad (mimo Georgii). Osadníci odmítli britská cla a vyzvali kolonisty k bojkotu britského zboží.

Válka za nezávislost USA 1775 – 1783

Válka vypukla v roce 1775 (duben) – srážky mezi americkými milicemi (de facto domobrana) a britskými vojáky.

Poprvé se bojovalo v roce 1775 v „bitvách“ u Lexingtonu a Concordu, spíše větší srážky než bitvy.

1775 – ve Philadelphii se sešel (v květnu) druhý kontinentální kongres, kde tentokrát zasedli zástupci všech 13 osad, včetně Georgie (připojila se v září 1775). Tento kongres rozhodl o vybudování vlastní armády. Vrchním velitelem této armády byl jmenován George Washington.

Tento kongres vyhlásil nezávislost USA – 4.července 1776 (dnes státní svátek USA).

Autorem „Prohlášení nezávislosti USA“ (dokumentu) byl Thomas Jefferson (později 3. prezident USA). Vychází z myšlenek osvícenců, používá se tu pojem „Suverenita lidu“ – lid má právo na vzpouru proti vládě, která porušuje jeho „nezcizitelná práva“. … „Všichni lidé jsou si rovni“. Prohlášení podepsali zástupci všech 13 kolonií – zakládajících států.

1777 – bitva u Saratogy – vítězství Američanů (Washington), obrat ve válce (předtím měli na vrch Britové).

1778 – do války vstupuje na straně USA Francie. Spojenectví s Francií vyjednal v Paříži americký velvyslanec Benjamin Franklin. V roce 1779 vstoupilo do války také Španělsko, avšak pouze jako spojenec Francie, nikoliv USA.

1781 – bitva u Yorktownu – rozhodující bitva, Britové kapitulovali a válka de facto skončila.

1783 – mír v Paříži – Velká Británie uznala nezávislost USA. Španělsko získalo tímto mírem Floridu.

Ústavy USA

1777 – přijaty Články Konfederace (Articles of Confederation) – první americká ústava. Vešla v platnost až v roce 1781, musely ji ratifikovat všechny státy. „Spojené státy americké“ jsou konfederací, spolkem států. Kongres měl malé pravomoci a svoje rozhodnutí nemohl vynutit na státech ani jednotlivcích. Nemohl ani ukládat daně. Neexistovala ani federální hlava státu, výkonná moc či soudy.

1787 – Ústava USA – přijata Kongesem USA ve Philadelphii v roce 1787 (vešla v platnost v roce 1789). To už je ústava federace, platí dodnes. Hlavním autorem této ústavy byl James Madison (mladý právník, 36 let v roce 1787!), pozdější 4. prezident USA. Ústava důsledně rozděluje moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Definuje, co spravuje federální vláda: obranu, měnu, zahraniční obchod a zahraniční politiku. Ostatní věci si spravují státy samy. V pochybnostech mezi federací a státy rozhoduje Nejvyšší soud (tvoří ho 9 soudců, které jmenuje se souhlasem Senátu doživotně prezident). Hlavním městem USA se stal New York. Prvním prezidentem USA byl v roce 1789 zvolen George Washington, byl pak prezidentem dvě volební období (1789-1797). Ústava platí dodnes (2. nejstarší psaná ústava na světě, starší mají v San Marinu).

Dodatky ústavy – dodatek je platný, pokud ho schválí alespoň ³/₄ států (tj. dnes 38 států). Dodatků je dnes 27 (zatím poslední přijat v roce 1992). Prvních deset dodatků, tzv. „Listina práv“, zaručuje občanská práva. Vešly v platnost v roce 1791.

Od roku 1801 je hlavním městem USA Washington D.C.

Územní vývoj USA

USA se rozšiřují na západ válkou (proti Indiánům a Mexiku) nebo koupí. Do roku 1803 obsadily USA území až k řece Mississippi.

1803 – USA koupily od Francie Louisianu (od Napoleona I. za 60 milionů franků – asi 15 milionů dolarů). Bylo to obrovské území od Mississippi až po Skalnaté hory.

Válka z let 1812-1814 (neprobírat!): válka mezi USA a Velkou Británií. Jako odpověď na Napoleonovu kontinentální blokádu vyhlásila Británie blokádu na dovoz veškerého zboží do Evropy, která byla pod francouzskou kontrolou. To se týkalo i dovozu amerického zboží do Evropy. USA (prezident James Madison) proto vyhlásily Británii válku a zaútočily na Kanadu. Na britské straně bojovali i Indiáni (Tecumseh – padl v roce 1813 v bitvě u Thames). Válka se pak přenesla na území USA a v  srpnu 1814 dobyla britská vojska Washington D.C. a vypálila všechny vládní budovy, včetně Bílého domu a Kapitolu (prezident musel uprchnout!). Válka stála USA 1877 mrtvých a 4000 raněných. Někdy se jí říká „druhá válka za nezávislost“ a nakonec skončila víceméně nerozhodně – USA se nakonec ubránily, ale Kanada zůstala britská.

Na nových územích, obsazených USA, vznikala teritoria. Na členský stát Unie se teritorium změnilo, pokud teritorium dosáhlo alespoň 60000 obyvatel a přijetí schválil Kongres.

1819 – USA koupily od Španělska Floridu.

Oregon – toto území obsadily USA a Velká Británie společně v roce 1818. V roce 1846 pak bylo rozděleno mezi USA a britskou Kanadu.

1823 – Monroeova doktrína – „Amerika Američanům“ – evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí amerického kontinentu. Latinskou Ameriku považují USA za oblast svého vlivu.

James Monroe, 5. prezident USA, vládnul v letech 1817-1825. USA se zavázaly, že se nebudou vměšovat do záležitostí evropských zemí a požadovaly, aby Evropané „nestrkali nos“ do amerických věcí. Hlavně se USA postavily proti zřizování nových kolonií v Americe. Namířeno hlavně proti pronikání Ruska do Ameriky. Až do konce 19. století však USA neměly námořnictvo na to, aby samy o sobě tuto doktrínu prosadily (opíraly se o spojenectví s Velkou Británií, tehdejší největší námořní velmocí!).

Války s Indiány

1830 – zákon o přesídlení Indiánů (Indian Removal Act) – Tento zákon odepřel Indiánům občanská práva na východ od řeky Mississippi. Stěžovali si u Nejvyššího soudu, který jim však odpověděl, že nejsou občany USA a proto je nechrání americká ústava! Indiáni byli postupně deportováni na západ od Mississippi. Celkově bylo deportováno nebo zabito několik milionů Indiánů – genocida!

Indiánům Kongres vyčlenil v letech 1830-1834 Indiánské teritorium, které zahrnovalo území dnešních států Oklahoma, Kansas, Nebraska, Jižní a Severní Dakota. Později bylo Indiánům toto území neustále okrajováno, až byl roku 1907 jeho zbytek včleněn do státu Oklahoma.

1876 – bitva u Little Big Horn – slavné, ale ojedinělé vítězství Indiánů. Siouxský náčelník Sitting Bull porazil generála Custera, běloši byli pobiti (655 mužů).

1890 – masakr u Wounded Knee – 200 Siouxů, včetně žen a dětí, bylo zmasakrováno armádou. Konec indiánských válek!

Válka s Mexikem 1846-1848

Mexiko bylo nezávislým státem od roku 1821. Jeho součástí byl i Texas, kam se však stěhovalo stále více amerických osadníků. Brzy jich bylo více než Mexičanů →

1836 – Texas vyhlásil nezávislost. Texasu pak pomáhali v bojích proti Mexiku američtí dobrovolníci. Texas poté požádal o přijetí do Unie → roku 1845 byl Texas přijat do Unie rovnou jako stát (nebyl nikdy teritoriem).

1846-1848 – válka USA x Mexiko. USA vyhlásily válku Mexiku. Záminkou byly spory o hranice Texasu, které byly nejasně vymezené, hlavně ale chtěli Američané další území. Mexiko bylo poraženo a dokonce bylo obsazeno hlavní město. Celkově ztratilo Mexiko ve prospěch USA (včetně Texasu) polovinu svého území! Kromě Texasu byl připojen celý jihozápad USA (pozdější státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada, Utah). Od roku 1848 je hranicí mezi USA a Mexikem řeka Rio Grande. Mexičané dostali od USA „odškodnění“ 15 milionů dolarů.

1867 – USA koupily od Ruska Aljašku za 7.2 milionu dolarů.

1898 – válka USA x Španělsko – touto válkou získaly USA Portoriko (drží dodnes) a Filipíny. Během války také obsadily Havajské ostrovy (udělali to, aby je neobsadili Španělé – důležitá námořní základna). Kuba (předtím španělská) získala nezávislost. Španělé obdrželi „odškodnění“ 20 milionů dolarů.

Kuba se sice formálně stala nezávislým státem, ale její nezávislost byla výrazně omezena Plattovým dodatkem – ustanovení v kubánské ústavě (z roku 1901), omezující její suverenitu. USA tímto dodatkem získaly na Kube silný vliv. Plattův dodatek byl zrušen Kongresem USA až v roce 1934, čímž teprve získala Kuba faktickou nezávislost.

1959 – Aljaška (leden 1959) a Hawaii (srpen 1959) se staly 49. a 50. státem USA.

Občanská válka v USA – Válka Severu proti Jihu

Vývoj před občanskou válkou

Spory Sever („svobodné státy“, otroctví zakázáno) x Jih (otrokářské státy, otroctví povoleno)

Na Jihu bylo před občanskou válkou asi 4 miliony otroků, které vlastnilo 350000 otrokářů. Jih se cítil být hospodářsky vykořisťován Severem. Byla zavedena vysoká ochranná cla na dovoz zboží z Evropy, což poškodilo Jih, který předtím z Evropy hodně dovážel. Teď byl nucen kupovat předražené zboží ze Severu. Jih měl jen ⅓ obyvatel, a přitom platil ¾ daní, protože cla tehdy tvořila 80% státního rozpočtu USA.

Sever a Jih se snaží o paritu v Senátu, což bylo dosaženo tím, že počet svobodných (Sever) a otrokářských (Jih) států byl stejný.

1820 – Missourijský kompromis – Missouri zažádalo o přijetí do Unie jako otrokářský stát. Tím by získaly otrokářské státy převahu. Proto byl v rámci kompromisu nakonec do Unie přijat i svobodný stát Maine, který byl odtržen od dosavadního státu Massachusetts.

1856-1858 – „Krvavý Kansas“ – v roce 1854 byl Kongresem přijat zákon o Kansasu a Nebrasce, který zrušil Missourijský kompromis. Podle tohoto zákona měl každý stát Unie „právo na sebeurčení“ – státy si mohly samy vybrat, jestli chtějí být svobodné nebo otrokářské. V Kansasu následně vypukly ozbrojené boje mezi přívrženci a odpůrci otroctví. V této „občanské válce“ (celkem bylo 200 mrtvých) nakonec zvítězily protiotrokářské síly.

V roce 1854 byla na Severu založena Republikánská strana, která byla proti otroctví. V roce 1860 zvítězil v prezidentských volbách kandidát republikánů Abraham Lincoln (prezidentem byl v letech 1861-1865, protože v roce 1864 byl zvolen i na další období). Lincoln se narodil ve státě Kentucky a byl původní profesí advokát, pracoval však i jako dřevorubec. Lincoln sice před volbami neřekl přímo, že zruší otroctví, ale prohlásil: „Jestliže otroctví není špatné, není špatné nic.“

1861 – 11 jižních států se odtrhlo od Unie (Jižní Karolína se dokonce odtrhla už v roce 1860, dalších 10 států v roce 1861) a založilo Konfederaci („Konfederované státy americké“). Sever (Unie) oddělení neuznal. Virginie byla na Jihu, ale ne celá – její západní část se od zbytku odtrhla a vytvořila nový stát West Virginia. Konfederace měla i vlastní „jižanskou“ vlajku.

Občanská válka 1861-1865

Strany konfliktu:

1. Unie – Sever – generál Ulysses Grant (po válce byl zvolen prezidentem). Sever měl 22 milionů obyvatel, 23 států a bylo zde soustředěno 91% průmyslu. Hlavním městem zůstal Washington D.C., prezidentem byl Abraham Lincoln.
2. Konfederace – Jih – generál Robert Lee. Jih měl 9 milionů obyvatel (z toho však bylo jen 5.5 milionu bělochů + 3.5 milionu černých otroků), 11 států a bylo tu jen 9% průmyslu. Hlavním městem byl Richmond (Virginia), prezidentem byl Jefferson Davis.

Jih při svém vzniku zabral veškerý majetek USA na území Jihu. Válka vypukla, když Jih dobyl pevnost Fort Sumter na Jihu, kde však byla unionistická posádka. Sever měl obrovskou převahu v počtu obyvatel, průmyslu apod., ale měl neschopné generály, zatímco Lee byl skvělý → zpočátku vítězí Jih.

září 1862 – prezident Lincoln vyhlásil osvobození všech otroků v povstaleckých státech (s platností od 1.1.1863).

1863 (červenec) – bitva u Gettysburgu (Pennsylvania, zpočátku se bojovalo hlavně na Severu!). Rozhodující bitva celé občanské války, obrat ve válce. Lee v této bitvě poprvé prohrál!

Bitva u Gettysburgu proběhla ve dnech 1.-3.7.1863. Jednotky Unie (85000 vojáků, velitel George Meade) zvolily defenzivní taktiku a opevnily se na kopci, jednotky Konfederace (64000 vojáků, velitel Robert Lee) útočily. Vzorem generála Lee byl Napoleon a Lee chtěl rozhodnout bitvu odvážným čelním útokem, narazil však na zničující palebnou převahu protivníka. V té době už měli vojáci lepší pušky (opakovačky) a obranné linie nebylo tak snadné prorazit jako za Napoleona. Ztráty byly ovšem celkem vyrovnané. Přesto už se po bitvě Jih nevzchopil a až do konce války se jen bránil.

Přesné ztráty:

• Unie: 3155 mrtvých, 14529 raněných, 5365 nezvěstných. Celkem 23049.
• Konfederace: 3903 mrtvých, 18735 raněných, 5425 nezvěstných. Celkem 28063.

   Po této bitvě už byl Jih bez šance. Válka pokračovala do roku 1865, kdy vojska Unie obsadila Richmond a Konfederace kapitulovala.

Výsledky války:

• nejkrvavější konflikt v dějinách USA, celkem 600000 mrtvých (většina ne přímo v boji, ale ve vojenské službě v důsledku epidemií)
• zrušení otroctví (zrušeno 13. dodatkem, který vešel v platnost v roce 1865).
• USA znovusjednoceny podle představ Severu, upevnění Unie. USA se stanou hospodářsky nejsilnější zemí světa.
• smrt Lincolna. Lincoln byl zavražděn v dubnu 1865 v lóži Fordova divadla ve Washingtonu D.C. (vrah, John Booth, byl přívržencem Jihu).

“Rekonstrukce Jihu“ (1865-1877)

Po válce byl Jih obsazen vojsky Severu. Byly vytvořeny nové Kongresy a vlády ve státech Unie, které musely odsoudit odtržení a přijmout 13. dodatek ústavy. Postupně pak byly tyto státy přijaty zpět do Unie. Rekonstrukce skočila v roce 1877, kdy byly poslední federální jednotky staženy z Jihu.

Černoši na Jihu získali svobodu, ale rasová diskriminace tu přetrvávala dalších 100 let. V roce 1866 byl založen Ku-Klux-Klan (zakladatel generál Forrest), rasistická teroristická organizace. Zpočátku bojovala proti Rekonstrukci, později (ve 20. století) bojovala za „obranu bílých anglosaských protestantů“ (byli proti černochům, ale i proti židům, přistěhovalcům, komunistům a katolíkům).

Datum poslední aktualizace: 14.1.2019

Tento výukový materiál je součástí Učebnice dějepisu v sekci Dějepis III. (novověk – 1648-1918). V rámci tohoto tématu článek navazuje na 27.díl – Anglická revoluce – Náboženství, Revoluce, Oliver Cromwell. Po tomto díle následuje – Velká Francouzská Revoluce, Napoleon, Osvícentsví